Facebook
Instagram
Říká se, že pes je nejlepším přítelem člověka. A co teprve, kdyby uměl mluvit? Na počátku 20. století se prý takové zvíře skutečně narodilo. Jmenoval se Don a patřil německému myslivci Martinu Ebersovi, který žil v malebné západoněmecké vesnici Theerhutte.
Šílenství započalo v roce 1910, kdy Ebersův synovec sdělil médiím, že má jeho strýc doma vskutku zvláštního tmavě hnědého setra. Prý umí zřetelně mluvit. A tak se začali do vesničky hrnout reportéři a všemožní hledači senzací, aby se na vlastní oči přesvědčili, jak to doopravdy je.
Ze skeptiků se stali věřící
Noviny se záhy začaly plnit fantaskními titulky o zázračném psu, který si umí říct o nejzákladnější potřeby. Ze skeptiků se stávali oddaní věřící. „Ten pes nevrčí, ale mluví, je to skutečný vědecký zázrak,” psali novináři. Díky tomu se Don dostal i do seriózních New York Times.
Pes měl údajně začít mluvit v roce 1905, ve věku šesti měsíců. Jeho první slova se týkala, jak jinak, jídla. Stalo se to během společné rodinné večeře. Don jako každý jiný pes loudil zbytky ze stolu, když vtom se ho jeho páníček zeptal, zda by si něco nedal. „Chci, chci!” měl odpovědět Don. Muž se ho raději zeptal ještě jednou... a dostal stejnou odpověď.
Mluvící pes Don
Donova slovní zásoba se časem rozšířila i na kulinářskou oblast. Uměl si údajně říct o moučník. Také razantně dával najevo pokřikováním slova „hlad”, že nastal čas krmení. A když se mu třeba nechtělo jít ven v sychravém počasí, odbyl svého majitele prostým „nein”, tedy „ne". Ale to nebylo vše. O něco později se naučil skládat jednoduché věty typu: „Hlad, chci moučník.”
Nad psíkovou bystrostí se tetelil blahem i slavný trenér zvířat Karl Hagenbeck. Nabídl Ebersovi tučnou odměnu za to, že bude moci Dona vystavit ve svém venkovním zvěřinci v Hamburgu. Další impresário ho chtěl dokonce koupit. Bez úspěchu. Ani jeden z nich myslivce nepřesvědčil.
Za vše mohla sugesce
Psycholog Oskar Pfungst jako jeden z mála nevěřil tomu, že Don umí skutečně mluvit. A tak se jej rozhodl také navštívit. Na pomoc si s sebou vzal fonograf. Když pak záznam zpětně procházel, zjistil, že šlo o obyčejné štěkání. Pes pouze reagoval na lidský hlas takovým způsobem, že to jeho páníčkovi připadalo jako lidská řeč. Zbytek byla pouhá sugesce.
Lidé slyšeli jednoduše to, co chtěli. Šlo o stejnou hloupost jako v případě show Davida Lettermana, kde zase vystupoval pes, jenž prý uměl říct „Miluji tě”. Jenomže ať člověk napíná uši sebevíc, žádné anglické „I love you” tam neslyší...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Don the Talking Dog
Weirdhistorian.com: When This Dog Talked, the World Listened
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
