Příběh bolesti i naděje aneb Jak se utýraný kněz Josef Toufar po 65 letech vrátil do "svého" kostela

Příběh bolesti i naděje aneb Jak se utýraný kněz Josef Toufar po 65 letech vrátil do "svého" kostela
Zdroj: Wikimedia Commons, Jan Nepomuk Langhans (1851–1928), Public domain

Před osmi roky (12. 7. 2015) se konečně do Číhoště vrátily ostatky snad nejznámějšího českého faráře Josefa Toufara, kterého v roce 1950 umučila komunistická StB a pohřbila v hromadném hrobě. Připoměňme si tak takzvaný Číhošťský zázrak, který ho uvrhl do nelítostného soukolí režimu a jak jeho život vypadal po zatčení.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 11. 07. 2023 11:00

Josef Toufar byl český římskokatolický kněz, který se v poválečných letech angažoval v Československé straně lidové, kde na veřejných schůzích otevřeně varoval před komunisty. Ti pak využili situace, kdy mělo dojít během bohoslužby k údajnému zázraku, k tomu, aby svého odpůrce zdiskreditovali a odklidili.

Číhošťský zázrak

K samovolnému pohnutí dřevěného oltářního křížku, jenž byl postavený na svatostánku, mělo dojít 11. prosince 1949, a to během dopolední bohoslužby na druhou adventní neděli. Zajímavé je, že tajemný jev vidělo dvacet osob, samotný Toufar si ale ničeho nevšiml. O zázraku ho pak druhý den informoval kovář Václav Pospíšil. U kněze to však vyvolalo protichůdné pocity. Nevěděl, zda má tomu věřit. Rozhodl se tak být zprvu v této věci velmi opatrný.

Jenomže když mu tutéž věc potvrdilo několik dalších lidí, rozhodl se zajít za ledačským děkanem Slavíčkem, který mu poradil, jak tuto událost farníkům vysvětlit a jak to oznámit na biskupství. Následující týden se tak Toufar rozhodl zázrak využít k tomu, aby věřící vyzval k ještě větší zbožnosti, neboť jim tímto dal Bůh najevo, že je mezi nimi. StB nejdříve hlášení poslané na biskupství, které svými svědeckými výpověďmi podpořilo devatenáct osob, nevěnovalo pozornost. Avšak s rostoucí Toufarovou popularitou byl vydán rozkaz k zatčení. Obvinili ho, že kříž rozpohyboval sám pomoci důmyslného technického zařízení.

Děsivý film

O hrůzách, které musel před smrtí Toufar prožít, vypovídá asi dvouminutový film, který objevil jeho životopisec Miloš Doležal v Národním filmovém archivu. Píše se 24. únor 1950 a Státní bezpečnost se chystá natočit farářovo přiznání o tom, jak ziscenoval pohyb kříže. Jenomže Toufar má za sebou měsíční mučení. I když ho estébáci instruují , co má dělat, je úplně mimo. Nedokáže pořádně stát, obličej má oteklý a plný modřin.

Na nohou má bačkory, neboť do ničeho jiného se jeho nohy nevejdou. Ač ve vězení slíbil, že vše podpíše, v kostele znovu odolává, jako by mu něco dodalo energii. Komunisté ho raději urychleně převážejí do nemocnice, nechtějí, aby před procesem zemřel. To jim ale nevyjde. Brzy jeho život vyhasíná kvůli prasklému žaludečnímu vředu.

Konečně řádný pohřeb

Farář Josef Toufar se řádného pohřbu dočkal až 12. července roku 2015. Vrátil se do Číhoště na "místo zázraku". Ceremoniálu se zúčastnily tisíce lidí. Přítomen byl i kardinál Duka. Bohoslužba před kostelem byla zakončena přenesením a uložením schránky s ostatky do podlahy kostela.

Josefu Toufarovi se tak vlastně splnil sen. Do Číhoště dorazil v dubnu roku 1948 v náklaďáku místního zelináře. Osobně se pak seznámil s každým obyvatelem obce. Velmi se tehdy na své nové umístění těšil, dodal na závěr Miloš Doležal.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Josef Toufar

Idnes.cz: V Číhošti pohřbili kněze, kterého umlátili estébáci

Idnes.cz: Utýraného faráře Toufara ukazuje nový záznam. StB ho natáčela v kostele

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články