Polská epidemie moru: Události v městečku Frankenstein prý inspirovaly vznik slavného románu

Polská epidemie moru: Nemoc prý rozšiřovali hrobníci, po mučení se přiznali i k pojídání dětí
Zdroj: Wikimedia Commons/Albert Anker, Public domain

V lednu roku 1606 postihl polské město s příhodným názvem Frankenstein (dnes Ząbkowice Śląskie) v Dolním Slezsku závan morového vzduchu, který s sebou nesl smrt. Podlehla mu třetina obyvatel. Tragické události pak daly vzniknout konspirační teorii, která vedla k další tragédii.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 24. 09. 2022 16:00

Mor nebyl v Evropě ničím novým, neboť na něj lidé umírali již ve čtrnáctém století. Zato znalosti o tom, jak se šíří infekční onemocnění, byly velmi mizivé. To připravilo živnou půdu pro různé dohady a spekulace, které ne vždy skončily dobře.

Nečisté profese - prostitutky i řezníci

Ve středověku existovaly profese, které byly společností obecně považovány za nečisté. Tato skupina zahrnovala lichváře, prostitutky, koželuhy, čističe záchodů, řezníky a chirurgy. Poslední dvě povolání byla tabuizována hlavně kvůli krvi. S tím byl spojen i popravčí a hrobník. Na jednu stranu byly jejich služby velmi žádoucí, přesto patřili tito lidé mezi sociálně vyloučené jedince.

Často žili za branami města a museli nosit oblečení, které je odlišovalo od ostatních. Přitom šlo o velmi vzdělané osoby. Kupříkladu takový kat musel velmi dobře znát lidskou anatomii, aby mučený během procesu nezemřel. Přesto byl on i jemu podobní často terčem obvinění, pokud došlo na nějakou katastrofu. Mohli i za šíření moru?

Hledání viníků morové epidemie

Netrvalo dlouho a obyvatelé města Frankenstein začali hledat viníky, kteří do jejich města zavlekli zhoubný mor. Obvinění padla na hlavu skupinky hrobníků a dvou žen. Nejprve se k celé věci přistupovalo velmi opatrně, jenomže když se po prohlídce jejich domovů našly nádoby se záhadným práškem, vše se zvrtlo.

Vyšetřovací komise složená také z lékařů souhlasila s provedením útrpného práva. Snažili se z hrobníků za každou cenu dostat pravdu. Obvinění se přiznali, že vyráběli prášek z mrtvol, který pak rozhazovali po domech a mazali jej na kliky a klepadla, což mělo šířit mor. To ale údajně nebyl jediný zločin, jehož se dopustili.

Během mučení se také doznali k rozřezávání těl těhotných žen, pojídání srdcí malých dětí, vykrádání kostelů, čarodějnictví a zneuctění mladé panny. Popravy se konaly veřejně. Hrobník, který údajně neudržel v kalhotách nádobíčko, o něj přišel. Další byli upáleni.

Skuteční viníci, nebo obětní beránci?

Současní badatelé se shodují, že přiznání hrobníků byla vynucena mučením. Hledání obětních beránků byla celkem oblíbená praxe. Po sto letech vypukl ve Varšavě další mor. Nákaza se mezi lidi dostala pravděpodobně z Krakova. I tentokrát za to údajně mohli dva hrobníci. Obvinění rovněž neušli ani hrobníci z Poznaně a Lublinu, kteří pracovali s oběťmi epidemie.

Prý měli z mozků a střev zemřelých vyrobit masti, kterými natírali domy. Na všechny čekal trest smrti. Říká se také, že se těmito událostmi inspirovala Mary Shelley při psaní svého slavného románu Frankenstein. Ať už to bylo jakkoli, jedno víme jistě - obviňování byli vždy ti, co žili na okraji společnosti a vymykali se všemu, co bylo považováno za normální.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Mor

Twojahistoria.pl: Afera grabarzy. Kto w dawnej Polsce odpowiadał za epidemie dżumy?

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Související články

Další články