První sčítání lidu v českých zemích nařídila Marie Terezie: Výsledky byly státním tajemstvím víc než sto let

První elektrický stroj, který pomáhal při sčítání lidu, byl od společnosti Hollerith a využili jej prvně v roce 1890
Zdroj: Wikimedia Commons, Public domain
K prvnímu sčítání lidu na svém území dala pokyn Marie Terezie v roce 1754. Je pravda, že již dříve určitá sčítání proběhla, vždy šlo ale o vojenské účely...Zpočátku se zaznamenávaly jen majetkové poměry mužů – ostatně právě oni byli obvykle majiteli všeho, co mohla rodina využívat. Po roce 1770 byla evidence jednodušší – každý obytný dům musel být očíslován a byl také vydán zákaz měnit si příjmení „podle nálady“ – například při stěhování.Na sčítání lidu se podílela jak vrchnost, tak duchovní. Právě oni měli nejlepší přehled o narozených a zemřelých obyvatelích svojí farnosti a mimo jiné šlo o lidi gramotné. Na rozdíl od značné části ostatní populace.Dobytek, který nebyl při soupisu uveden, mohl být zkonfiskován. Lidé si raději dali pozor, aby na nějaká zvířata „nezapomněli“.+ 1 fotka+ 2 fotky

Letos proběhne v České republice další sčítání lidu, které se opakuje každých 10 let. Víte ale, jak to bylo s tím úplně prvním? Nařídila ho Marie Terezie a proběhlo 17. února 1754.

Zdeňka Nezbedová
Zdeňka Nezbedová 17. 02. 2021 08:00

Možnost nařídit tak rozsáhlou a také důležitou akci si císařovna pojistila již v předcházejícím roce, kdy vydala patent o každoročním sčítání lidu. Sčítání tedy mělo probíhat mnohem častěji než dnes. Na druhou stranu si ale uvědomme, že se žádné souhrnné statistiky nevedly, nebylo možné nahlížet do nejrůznějších registrů a podobně. Císařovna a veškeré orgány, které s takovými údaji pracovaly, neměly dnešní on-line informace. Proto se hodilo každoroční sčítání.

Nejlidnatější území

Historicky první sčítání lidu u nás proběhlo v roce 1754 a potvrdilo jednu očekávatelnou věc. Území současného Česka bylo tehdy nejlidnatějším v celém soustátí – napočítáno bylo 3 012 134 obyvatel. Jak probíhalo sčítání, když byla většina prostého lidu negramotná nebo se sotva zvládla podepsat? Úkol padl na ty, kteří by to dokázat rozhodně měli, a to byli duchovní a vrchnost. Duchovní ostatně už v té době vedli matriční knihy, takže měli k sčítání nejblíže. Když byla do tohoto procesu zapojena i vrchnost, došlo k rozšíření informací, které se sepisovaly – kromě prostého sčítání osob se podávala „výš” zpráva i o jejich hospodářských poměrech. Výsledky byly proto po více než sto let považovány za státní tajemství.

Opravdu poctivá čísla?

„Jó, to byly časy,” řekneme si často, když se zasníme a ohlédneme do hluboké historie. Tehdy byli lidé ještě poctiví. Jenomže to byli pořád ti samí lidé, jací jsme my dnes. I oni měli svoje zájmy. A jestliže měla vrchnost odvádět daně mimo jiné i podle toho, kolik a jakých hospodářství a lidí na svém území měla, jestliže chtěl stát pevněji řídit nejen vrchnost, ale i církev, vedlo to v některých případech k záměrnému zkreslování informací.

Zatímco údaje o počtu obyvatel ještě můžeme brát jako celkem přesné, zprávy o jejich majetku a sociálním složení jsou víc než nepřesné. Velká kontrola však probíhat nemohla, bylo potřeba zkrátka věřit. I když se podvody děly, jako asi kdykoliv jindy, nebylo to tak jednoduché. Lidé, kteří se sčítání schválně vyhýbali, mohli být potrestáni až dvěma lety práce na pevnostních stavbách a nenahlášený dobytek v jejich majetku mohl být zkonfiskován. Těžko se pak mohli bránit, vždyť jej podle statistiky vlastně vůbec nevlastnili...

Očíslovat domy!

Rok 1770 přinesl ve sčítání další převratnou změnu, a to povinné očíslování stavení. Zároveň byl po jeho skončení vydán zákaz měnit jen tak „pro nic za nic“ příjmení. Takže kdo nese příjmení, které se mu nelíbí, může za něj z valné části poděkovat předkům. Mimochodem, podle tohoto sčítání žilo na území českých zemí 4 172 000 lidí.

Sčítání v kulatých letech

Zároveň bylo zavedeno sčítání po deseti letech, vždy v „kulatém“ roce, kdy už se nehodnotil jen počet obyvatel, případně jeho základní majetkové poměry, ale také směry, kterými se v rámci Rakouska-Uherska přesouvali. Bylo to důležité pro zjištění poměrů a životní úrovně v jednotlivých částech říše, kterou bylo nutné snažit se vyrovnávat – což ovšem do důsledků samozřejmě možné nebylo.

První sčítací stroj

Co všechno se v Rakousku-Uhersku zapisovalo? Samozřejmě to byl věk a pohlaví, ale i fyzické vady jako hluchota nebo slepota. Pak přišla na řadu také mentální zdatnost obyvatel. Kromě toho byla evidována státní příslušnost, rodinný stav, vyznání, míra gramotnosti a takzvaná obcovací řeč. Do centra sčítání se dostávaly také informace o povolání. Zpočátku byly veškeré údaje, shromážděné z jednotlivých obcí, sepisovány do výsledných sumářů ručně, ale už v roce 1890 byl k tomuto účelu prvně použit elektrický třídicí stroj firmy Holletrith. I když se se současnou technikou samozřejmě nemohl porovnávat, přinesl velkou změnu a zjednodušení práce.

Od dob Marie Terezie probíhá pravidelné sčítání lidu až do dnešních dní a stále máme co objevovat, evidovat, archivovat a nad čím se podivovat. Co nového přinese to letošní?

Zdroje informací: 

Wikipedie: Marie Terezie; Wikipedie: Sčítání lidu

Český statistický úřad: Historie sčítání lidu na území České republiky I.; Obyvatelstvo; Historie sčítání lidu (brožura)

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články