Facebook
Instagram
Seriál Zločiny Velké Prahy, zpracovaný na základě skutečných případů, láká každou neděli k obrazovkám nespočet diváků. Zpátky do minulosti se ale můžeme vrátit i prostřednictvím starých autentických soudniček. Tentokrát do prostředí sňatkových podvodníků...
Velkou kapitolou života dnes, stejně jako v době Velké Prahy, jsou vztahy, láska a manželství. Právě manželství bylo tehdy hlavně pro ženy ještě mnohem důležitější – muži měli výraznější úlohu živitele a svobodná žena, nebo dokonce matka měla život velmi těžký. Není tedy divu, že se každý snažil najít co nejlepšího partnera. Mimo to se ale objevovali i sňatkoví podvodníci, jimž nebylo radno naletět. Když se ale na jejich činnost přišlo, zasloužený trest je neminul. Stejně jako ty, o kterých psaly Národní listy 30. září 1924…
Smyšlení ženiši před soudem
Sňatkoví podvodníci posadili se na lavici obžalovaných v senátě v. r. Součka. 28letý obchodník Ludvík Stejskal, 38letá jeho žena, akademický malíř Václav Kundrát a trhovec Jiří Vlček. Celou jejich činnost osvětlí toto: Stejskalová byla se Stejskalem rozvedena, žili však spolu, vydávali se za bratra a sestru a napalovali ty, kdož se chtěli ženit či vdát. Stejskalová ženitbychtivé muže a Stejskal vdavekchtivé dívky. V tom jim pomáhali další společníci Kundrát a Vlček, jak se dalo. Buď informacemi, psaním dopisů, nebo i fakticky, když dívek bylo hodně a jeden si netroufal míti s pěti „známost”.
10 nabídek denně
Vyšlo najevo, že psali každý den nejméně 10 nabídek na inzerty… A podvedli, jak se dalo. Buď o peníze, o prstýnky, o větší či menší obnos. Bylo by zbytečno jmenovat ty, které podvedli, již proto, že sami přišli, aby nebyli jmenováni. Soud pak po provedeném líčení a po řeči státního zástupce doktora Stiebrala odsoudil je k trestu: Stejskala na 6 měsíců, Vlčka na 5 měsícům, Kundráta na 1 měsíc těžkého žaláře. Stejskalová byla zproštěna.
Nedokončený román
Chudák mladá dívka si jistě libovala, že našla manžela, který jí sliboval šťastný život. Jen, co si najde práci. Bohužel brzy zjistila, že je docela jiný, než jakého si vysnila. Jak dopadlo mladé manželství, ve kterém ona platila a on toho využíval?
Místo v cizině byl ve vězení
Bylo jí 20 let, když se vdala. Byl elektrotechnikem a bez zaměstnání. Říkával jí, že si nějakou práci najde a pak že budou šťastně žít. Zatím bydlili u rodičů. Jednoho dne však nepřišel domů. Čekala druhý den, třetí, čtvrtý, ale on nikde. Ve své naivitě se domnívala, že odejel do ciziny, jak říkal, a čekala dopis. Jaké však bylo její překvapení, když se dověděla, že je v kriminále. Pro zločin podvodu a zpronevěry…
Těšila se na manžela
Čekala dítě a věřila, že není vše ztraceno. Věřila, že jejich život přijde v dobré koleje, až bude dítě a on na svobodě. Prosila, aby jí ho pustili, podala žádost o milost, leč ta byla zamítnuta. Co dělat? Našla si místo jako kadeřnice a z vlastních úspor koupila v Nuslích byt i s nábytkem. To proto, aby až vyjde, mohl řádně žít a najít si práci. Těšila se na něho, byl to přece jen její muž…
Sliby, chyby
Když vyšel z vězení, pobledlý, ona ulehla a narodila se jí holčička. Brala v šestinedělí podporu v nemocenské pokladně, 100 korun týdně, ale nechávala si je tam až do té doby, než si pro ně bude moci sama dojít. Žili dosud z jejích peněz. Muž vždycky ráno odešel, potěšil ji a říkal, že v místě, kde nyní dělá, jsou prý s ním spokojeni. Byla tomu ráda.
Velké rozčarování
Než přišlo nové rozčarování. Viděla, že se nenapravil. Musila sama trpce poznat, s kým žila. Byla si pro podporu v nemocenské pokladně a tam řekli, že muž ji pro ni již vyzvedl. Tušila, že podvedl ji i v jiných případech. Byla v bytě, který koupila pro něho, sebe a dítě, ale tam řekli, že muž byt prodal. Měl z toho 6 000 Kč. Bylo to k zoufání. Dověděla se, že zatímco ona v bolestech rodila, chodil on po hospodách, nadával na ni a utrácel její peníze…
K soudu nepřišel
A znovu ta otázka – co dělat? Hlavní bylo žít s ním? Ne. Podala žalobu na rozluku, leč kdo se k soudu nedostavil, byl on. Neví se, kde je, prý se toulá kdesi po Karlíně, po Žižkově, po Libni. Jeden den tu, druhý onde. A proto bylo líčení odročeno. Odcházela z jednací síně, v jejích očích bylo vidět kus prožitého, zklamaného života. A víra v život lepší. Rozhodně však bez něho. A proto rozluka bude pro ni odvalení jakéhosi obrovsky tížícího kamene…
Zdroje informací:
Národní listy 25. 9. 1924
Národní listy 30. 9. 1924
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
