Míša (32): Po těžkém porodu se manžel zachoval jako hulvát. To, co mi řekl, bylo neuvěřitelně sprosté

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, těšila jsem se. Současně s radostí přišel ale strach z porodu. Velmi jsem se bála rodit přirozenou cestou.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (31): Dostaly mě poporodní deprese, rok jsem se musela léčit. Málem jsem to neustála

Dlouhý porod

Už když jsem byla v pátém měsíci, vypadala jsem jako velryba. Neměla jsem v plánu se tím stresovat, i když jsem věděla, že už mám nahoře přes deset kilo. Manžel Richard z toho byl docela rozhozený. Stále se ujišťoval, že až porodím, budu zase hubená. Slíbit jsem mu to nemohla, protože jsem sama nevěděla, kolik kilo nechám v porodnici.

V devátém měsíci jsem vypadala, jak kdybych měla na svět přivést celý fotbalový klub. Byla jsem vážně ohromná. Spát jsme spolu přestali už někdy v šestém měsíci. Richarda to veliké břicho nějak nevzrušovalo. Není se čemu divit, ani sobě jsem se nelíbila. Vždy říkal: „Až porodíš, tak si to vynahradíme.“

Lékař mě ujišťoval, že porod přirozenou cestou zvládnu. Já to ale cítila jinak. Když mi doma praskla voda a po pár hodinách začaly kontrakce, jelo se do porodnice. Celý porod byl dlouhý a velmi bolestivý. Tlačila jsem ven téměř pětikilové dítě, takže se vlastně ani není čemu divit.

Mohlo by Vás zajímat:

Beáta (27): Když mě partner po porodu viděl, zděsil se. Už nikdy se mu neukážu

Zničená ženskost

Sešívali mě celkem na dvakrát. Už během prvních dnů v porodnici bylo jasné, že něco není v pořádku. Rána tam dole stále mokvala a byla bolestivá. Dostala jsem ošklivý zánět. O to déle jsem musela v porodnici zůstat. Domů jsem dostala různé mastičky a výplachy. Bylo mi doporučeno, abych doma chodila bez spodního prádla. Rána musí dýchat.

To, že se mi z těla ještě vylučují očistky, nikdo neřešil. Zjevně jsem je měla nechat téct po noze. Bylo to nechutné. Rána pořád bolela, do toho jsem musela kojit a starat se o naše novorozeně. Doktor sliboval, že během šestinedělí se rána zahojí. Já jsem to viděla jinak.

Když jsem šla na kontrolu, sestřička docela zbledla. Zánět, srůsty, zkrátka to tam dole vypadalo dost příšerně. Čekala mě další léčba, a to nijak příjemná. Do toho už Richard chodil s prosíkem, abychom se milovali. Bylo na něm doslova vidět, že už mu to chybí.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (36): Po porodu se moje tělo změnilo, trpím něčím, co se stydím manželovi přiznat

Odmítá se mnou spát

Musela jsem počkat do chvíle, než se rána zcela zahojí. Trvalo to skoro další tři měsíce. Když mi dal doktor zelenou, že mohu sexuálně žít, bála jsem se. Pořád jsem kontrolovala, jak to tam dole vypadá. Připomínalo to seschlou švestku, která má ty nejlepší roky za sebou. Doufala jsem, že to Richard nebude komentovat.

Jenže člověk míní a Richard mění. Při naší první sexy chvilce po tak dlouhé době se rozhodl si všechno pořádně prohlédnout. Asi, jestli si to ještě pamatuje. A když se dostal až k podstatě věci, vlastně intimností, dokonce si rozsvítil lampičku. „Panebože, co je to?“ vyhrkl. „Kde je moje milovaná jeskyňka?“ zhrozil se. Ve zkratce jsem mu situaci vysvětlila. Nevypadalo to, že to chápe. „Musíš s tím něco udělat, je to nechutné a mně se to hnusí.“

Z očí mi vyhrkly slzy. Tolik bolesti, kolik jsem si prožila, a on řekne, že je to nechutné? Chce, abych navštívila plastického chirurga, jinak se mnou odmítá spát. Čekala bych více pochopení. Tou malou dírkou jsem přivedla na svět naše dítě.

Mohlo by Vás zajímat:

Jan (36): Žena se vymlouvá, že je tlustá, protože je po porodu. Jenže dceři už je pět

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.