Facebook
Instagram
Volyňský masakr nebyl záležitostí jednoho dne. Etnické čistky a genocida probíhaly od února roku 1943 a trvala celý rok. Nejhorším dnem ze všech byla ale neděle 11. července, kdy se ukrajinští nacionalisté rozhodli zavraždit okolo 11 000 Poláků. O dva dny později došlo i na Čechy.
Ukrajinští nacionalisté se brutálními akcemi snažili očistit oblast historické země Volyně od narůstající polské menšiny. Ta však na tomto území nežila sama. Domov zde měli Rusové, Arméni i volynští Češi.
Vyhrocená situace
K vyhrocení polsko-ukrajinských vztahů došlo po Pařížské mírové konferenci, kdy bylo Polsku umožněno okupovat Halič. V roce 1921 pak díky mírové smlouvě z Rigy došlo k přistoupení Haliče k Polsku, a to proti vůli ukrajinského osvobozeneckého hnutí. Polské vládě to však nestačilo. Za své území považovala i Volyni, která s Haličí sousedí na severu. Aby i zde měla svůj vliv, spustila nucenou migraci Poláků a Židů na tato území, aby došlo k jejich kolonizaci.
To šlo ruku v ruce s rušením názvů a nápisů v ukrajinštině, zavíráním škol, přerozdělováním zemědělské půdy, omezením práv a svobod, ničením kostelů nebo jejich přestavbou na římskokatolické - prostě radikální polonizace. A kdo odporoval, putoval do speciálního koncentračního tábora Bereza-Kartuska. Takto fungoval autoritářský režim prezidenta Józefa Pilsudského. Následné povstání a čistku Ukrajinců bohužel odnesli nevinní lidé.
Jedno zvěrstvo za druhým
Ja uvádí web expres.cz, ukrajinští nacionalisté se tehdy dopustili mnoha zvěrstev, která jako by vypadla z oka esesákům anebo agentům gestapa. Takzvaní banderovci, pod vedením jejich vůdce Stepana Bandery, znásilňovali, odřezávali prsa a další části těla. Muže zbavovali pohlavních orgánů, uší či končetin.
Nejhorší byla ale "vražedná neděle" 11. července 1943. Tehdy povstalecká armáda zahájila útok na 99 místech ve Volyni. Vraždili každého, kdo jim přišel pod ruce. Děti i starce. Celkem přišlo o život až 11 000 etnických Poláků, kteří si před smrtí vytrpěli hotová muka. Banderovci byli známí tím, že svým obětem před usmrcením sypali do otevřených ran sůl, vypichovali oči či stahovali z kůže. Těhotným ženám zase měli párat břicha a místo plodu vkládat sklo a kamení. Jednou měli jedné ženě zašít do dělohy živého králíka. Výjimkou nebylo ani strkání rozžhaveného železa do pochvy či rozbíjení hlav kojencům o stěnu.
Přišla řada i na volyňské Čechy
Tragédie v Českém Malíně je poněkud pozapomenuta, přitom byla součástí volyňského masakru. Došlo k ní jen o dva dny později a nebyla provedena Ukrajinci, ale nacisty. Tato obec vznikla v sedmdesátých letech devatenáctého století. Pro Čechy byla hlavním lákadlem velmi levná půda. Usadilo se tam okolo dvaceti rodin. Po první světové válce ale byla obec téměř zničena, přesto dokázali lidé Český Malín znovu "postavit na nohy". O politiku se nikdo z nich nezajímal, chtěli jen hospodařit.
Když tak do vesnice vtrhli Němci, byl to pro všechny obrovský šok. Všichni obyvatelé se museli odebrat do Ukrajinského Malína, prý kvůli kontrole dokumentů. Ve skutečnosti byli lidé nahnáni do stodol, kde je upálili. Zbytek osob byl transportován zpět a taktéž upálen. Kdo se pokoušel o útěk, byl zastřelen. Přežili jen ti, kdo byli v té době mimo vesnici, kupříkladu na poli. Masakr si vyžádal 374 obětí. Proč k tomu vůbec došlo? Verzí je mnoho, od omylu, přes spolupráci s Ruskem, až po pouhou výstrahu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Volyňský masakr
Zprávy.tiscali.cz: V ohni umíraly celé rodiny. Masakr Čechů na Volyni je dodnes záhadou
Deník.cz: Volyňský masakr - Zůstalo přes 100 tisíc obětí, k popracě sloužily sekery i vidle
Expres.cz: Oběti řezali zaživa, těhotným ženám párali břicha. Zrůdné detaily volyňského masakru
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
