Facebook
Instagram
Paní Irmu trápí bolesti zad. Důvodem jsou velká prsa, na která byla celý život hrdá. Lékař ji poslal do lázní, aby se jí ulevilo. Irmě pobyt v lázních opravdu pomohl. A díky jednomu místnímu švihákovi hned v několika ohledech.
Do lázní jsem šla kvůli svému zdraví. Nehledala jsem dobrodružství, ale Mirek (52) měl takový neodolatelný půvab. Přiznávám, byl trochu prostý a drsný, ale to, co mě zpočátku odradilo, nakonec způsobilo, že jsem si ho oblíbila. Lázeňský svůdník mi poskytl nezapomenutelnou kúru. Byla tak úspěšná, že jsem se už přihlásila na další pobyt.
Mám moc velká prsa
"Doktore, ta bolest zad mi nedá spát," stěžovala jsem si u lékaře. "Četla jsem, že operace prsou by mi mohla pomoci."
"Ano, taková léčba se skutečně používá v podobných případech. Měla byste však vědět, že chirurgické zákroky jsou vždy považovány za poslední možnost," vysvětlil. "Myslím, že ve vašem případě by mohla přinést dobré výsledky fyzioterapie spojená s hydroterapií. Dám vám doporučení do lázní."
Bolesti zad mě trápily už dlouho. Bylo to částečně kvůli mé profesi. Jako kuchařka jsem celý den na nohou a často musím zvedat těžká břemena. Nepochybně na tom má podíl také moje tělesná konstituce. Řeknu to otevřeně, příroda mi opravdu dopřála.
Jenže velká prsa, na která jsem byla v mládí pyšná jako páv, se dnes pro mě stala pravou pohromou. Tíží mě neúprosně, což ovlivňuje moje pohodlí a zdraví. Byly chvíle, kdy byla bolest tak nesnesitelná, že jsem nemohla vstát z postele. Opravdu jsem byla připravena podstoupit operaci na zmenšení prsou. Ale pokud existoval jiný způsob, stálo to za pokus.
Měl pověst svůdce
To byla moje první cesta do lázní a abych byla naprosto upřímná, nevěděla jsem, co mám očekávat. Některé kamarádky říkaly, že pobyt v takovém zařízení se ničím neliší od dovolené. Já však potřebovala léčbu, nikoli odpočinek. Obávala jsem se, že to může být jen ztráta času. Zbytečně, protože už první léčebné procedury mi přinesly obrovskou úlevu. Hydroterapie byla uvolňující a příjemně uklidňující, ale teprve po masážích jsem se cítila jako znovuzrozená.
"Slyšela jsem, že paní Marika je na zdravotní dovolené," řekla se Julie (60), se kterou jsem se seznámila v lázních. "Máš na mysli tu masérku, jejíž ruce dokážou zázraky?" zeptala jsem se. "Ach ne! Kdo ji teď nahradí?"
"Prý nějaký muž. Myslím, že mu říkají Mirek," odtušila.
"Je mi jedno, kdo mě bude masírovat. Jen doufám, že bude aspoň z poloviny tak dobrý jako Marika."
"Holky říkají, že je to skvělý odborník, ale..." nedopověděla a náhle zrudla.
"Co?"
"Nic."
"No teď mi to musíš říct."
"Nechci tě odradit, ale prý je ten Mirek docela donchuán..."
"Co to říkáš?"
"Legendy o něm kolují po celých lázních. Žádná žena mu prý nedokáže odolat a on neodolá žádné..."
Nevěděla jsem, co si mám myslet. Na jednu stranu mi masáže přinášely obrovskou úlevu, ale na druhou stranu jsem nechtěla, aby mi nějaký lázeňský svůdník sahal na tělo.
Choval se hrubě, tak jsem odešla
Její slova mi celou dobu zněla v hlavě. Když jsem vstoupila masážního salonu, nevěděla jsem, co očekávat. Za stolem seděl vysoký, dobře stavěný muž kolem padesátky. Jakmile mě uviděl, vstal ze židle a přistoupil ke mně.
"Paní Irma, že ano? Těší mě, že vás poznávám. Jmenuji se Miroslav, ale můžete mi říkat Mirek," představil se a políbil mi ruku. Na první pohled se zdál být zdvořilý a šarmantní. Napadlo mě, že dívky mu možná nespravedlivě přisoudily pověst svůdce. Ukázalo se však, že v každém drbu je zrnko pravdy.
"Těší mě, pane Miroslave... Mirku. Marika nastavila laťku vysoko, tak doufám, že mě nezklamete..."
"O zklamání nemůže být ani řeč," zasmál se. "Řeknu vám tajemství, dosud jsem nikdy nezklamal očekávání ženy," řekl dvojsmyslně a mrkl na mě.
"Prosím, žádné žerty. Opravdu trpím."
"A já jsem tady, abych vám ulevil," ujistil mě. "Soucítím s vámi. Ale abych byl naprosto upřímný, jsem rád, že jste přišla ke mně. Důvod vašeho onemocnění, nebo spíše dva důvody, jsou opravdovým potěšením pro mužské oči."
"No to víte! Tento komentář byl opravdu nevhodný!" zvolala jsem, otočila se na podpatku a práskla dveřmi. Chystala jsem se na něj podat stížnost, ale nakonec jsem to neudělala. Je pravda, že Mirek byl hrubý, ale trochu se mi to líbilo, i když jsem si to nechtěla připustit...
Možná si ty jeho komplimenty oblíbím
Ještě ten samý den si mě do své ordinace zavolal doktor. "Paní Irmo, nemůžete takto jednoduše odejít z léčby," pokáral mě. "Neudělala bych to, kdyby se masér choval slušně," prohlásila jsem. Doktor začal listovat v papírech. "Ano, vidím, že jste přihlášena k Mirkovi," řekl, jako by to vysvětlovalo vše.
"Přesně tak."
"Vím, že má docela specifický smysl pro humor, ale prosím, věřte mi, není tu lepší odborník."
Neměla jsem jinou možnost, než to překonat. Tušila jsem, že Mirek nepřestane s dvojsmyslnými komplimenty. Nechtěla jsem to slyšet, neboť jsem se bála, že se mi to bude líbit až příliš. Ale co vlastně můžu ztratit? Jsem vdova už jedenáct let...
"Kdo se to vrátil? Paní Irma!" rozesmál se Mirek, když jsem následující den vstoupila do salónu. "Mám vás připoutat, abych tentokrát mohl provést léčbu?"
"To nebude nutné. Ale varuji vás. Jedna nevhodná poznámka a odejdu. A pokud se mě dotknete nevhodným způsobem, tak vám urvu ruku..." varovala jsem ho.
"Divím se, že jste si ještě nezvykla na nevhodné poznámky. Vždyť vám je muži musí říkat každý den..."
A tak to začalo. Zřejmě to byla prostě jeho povaha. Zrudla jsem, trochu ze zlosti, ale asi více ze studu. Když jsem si však lehla na masážní lůžko, veškeré napětí náhle zmizelo. Mirek opravdu věděl, co dělá. Myslela jsem, že Marika nemá konkurenci, ale mýlila jsem se.
Nedokázala jsem mu odolat
Večer jsem Mirka potkala na tancovačce. Po úžasné masáži jsem k němu byla mnohem vstřícnější, takže jsem se nechala unést na parket. Tančil stejně dobře, jako masíroval. Když z reproduktorů začala znít pomalá píseň, chtěla jsem se vrátit ke stolu, ale on mi to nedovolil.
"Nemůžeš mi odmítnout tanec," řekl a přitáhl mě k sobě. Než jsem se nadála, jeho ruce už byly na mých hýždích.
"Mirku!" vykřikla jsem. "Dej ruce pryč!"
"No tak, přece už víš, že moje ruce dovedou zázraky," řekl a začal mě jemně hladit, až se mi zatočila hlava. "Jsme dospělí, můžeme si dovolit chvilku zapomnění..."
"Pojďme do mého pokoje," zašeptala jsem mu do ucha.
Podlehla jsem drsnému kouzlu lázeňského svůdce, ale vůbec toho nelituji. Od smrti manžela jsem nebyla s žádným mužem. Něco si přece od života zasloužím, tak proč toho nevyužít? Bylo mi s ním nádherně a nemůžu se dočkat našeho dalšího setkání...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Zpěvák Radek Banga o bolestném dětství: S manželkou Veronikou prozradili, zda budou mít vůbec děti
Zpěvák Radek Banga o bolestném dětství: S manželkou Veronikou prozradili, zda budou mít vůbec děti
Související články
