Tajemství z babiččiny kuchyně: Jak se dělalo tradiční velikonoční pečivo? Máme pro vás recepty!

4. dubna 2019
Pinterest
Pinterest

Pro většinu z nás jsou Velikonoce znamením volna, symbolem dodržování zvyků a pochutnávání si na dobrém jídle. Rozhodně jde ale o tradiční jarní vlaštovku, kterou nelze přehlédnout.

Beránek

Beránek v hebrejské tradici symbolizuje Izraelce jako členy Božího stáda, zatímco židovský Bůh Hospodin je označován za pastýře celého stáda. O Velikonocích židé jedí beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. U křesťanů jde pak o symbol Ježíše Krista, který představuje beránka obětovaného za spásu světa. Tradiční beránek je ozdobou téměř každé velikonoční tabule. Jeho očka tvořená rozinkami a typická mašle pod krkem mu sluší.

Beránek naší babičky

Suroviny:

200 ml mléka

300 g polohrubé mouky

1 lžička prášku do pečiva

4 ks vajec

200 g cukru krupice

120 g másla

1 balení vanilkového cukru

tuk na vymazání

hrubá mouka na vysypání

Postup:

Ručním mixérem vymícháme změklé máslo s cukrem a vanilkovým cukrem do pěny. Poté přidáme po částech polohrubou mouku a mléko. Z bílků ušleháme tuhý sníh a ten opatrně vmícháváme do těsta. Formu na beránka vymažeme tukem a vysypeme hrubou moukou. Vlijeme těsto, přiklopíme a beránka pečeme při 180 °C zhruba půl hodiny. Po upečení beránka naší babičky vyklopíme a ozdobíme podle vlastní fantazie.

Trhanec

Historie trhanců, respektive jejich význam pochází z takzvané Škaredé středy. V tento den by totiž podle tradice mělo být servírované chutné, nicméně vzhledově nevábné jídlo. I proto hospodyně pokrmy různě deformovaly. Na pánvi bramboráky, sladké placky, palačinky, lívance a omelety různě potrhaly, tradici dostály, a tak daly vzniknout tradičnímu svátečnímu pokrmu.

Císařský trhanec

Suroviny:

5 ks žloutků
250 g hladké mouky
cca 400 ml mléka
dle chuti vanilka
na špičku nože skořice
špetka soli
1 lžíce cukru
1/4 balení prášku do pečiva
100 g másla na pečení
dle chuti rozinky
Postup:
Žloutky ušleháme v mléce, přidáme ostatní přísady a necháme těsto 30 minut odpočinout. Pak na pánvi rozpustíme rostlinné máslo, nalijeme porci těsta a posypeme rozinkami. Po chvíli obrátíme a pečeme z druhé strany, po obrácení ale těsto potrháme, zasypeme trochou fruktózy a necháme zkaramelizovat. Posypeme sekanými mandlemi. Podáváme s ovocem nebo jen tak pocukrované.
Nádivka
Na Bílou sobotu se na stole objevuje velikonoční nádivka, ta se může pochlubit hned několika rozličnými názvy. V závislosti na kraji dohledáme pojmenování jako je hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo snítek. Názvy mohou být rozdílné, nicméně spojuje je tradiční recept, který se podle kraje může různě lišit. Základem jsou ale zpravidla bylinky – zejména mladé kopřivy – vejce, uzené maso a bílé pečivo.
Kopřivová nádivka
Suroviny:
10 den starých rohlíků či 8 žemlí, případně veku nebo bagetu
6 vajec
400 g vařeného uzeného masa
50 g rozpuštěného másla + ještě trochu na vymazání formy
sůl na dochucení
špetku muškátového oříšku
2 hrsti sekaných kopřiv
hrst loupaných mandlí
Postup:

Troubu předehřejte na 200, horkovzdušnou na 180 °C. Vejce rozklepněte a oddělte bílky a žloutky. Pečivo nakrájejte na kostičky a v míse je promíchejte s rozpuštěným máslem, žloutky, kopřivami, solí a muškátovým oříškem.

Uzené, i když je už tepelně upravené, deset minut povařte (potřebujete získat vývar) a nakrájejte na kostičky. Přidejte k ostatním surovinám a kostičky pečiva ještě zvlhčete vývarem. V jiné míse ušlehejte bílky do tuha (když nadzdvihnete metlu, špičky sněhu se neohýbají) a sníh lehce vmíchejte do směsi.

Formu důkladně vymažte máslem a navršte do ní nádivku. Uhlaďte povrch a posypte ho mandlemi nakrájenými na nudličky. Pečte tak půl hodiny, dokud nebude nádivka pevná a zlatavá.

Zavří­t reklamu