Kamila (33): Můj přítel za mě chtěl všechno platit. Když jsem se s ním pak chtěla rozejít, začal mi vyhrožovat

Dlouhou dobu jsem si nemohla najít pořádného partnera. Zkoušela jsem online seznamky, dohazování od kamarádů, oslovování náhodných kolemjdoucích, ale nikdy mi nic nevyšlo. Až jednoho dne jsem potkala na první pohled ideálního muže.

Petra (39): Tchyně je dokonalá herečka a manžel jí na všechno skočí. Kvůli jejím lžím se hroutí naše manželství

Pozval mě na první rande

Jmenoval se Vladimír a seznámili jsme se celkem náhodou po kruhovém tréninku ve fitku. Zrovna jsme oba dva čekali na baru na naši objednávku proteinové svačiny, dali jsme se náhodou do řeči a rozuměli si tak, že jsme si domluvili rande. Sešli jsme se hned následující týden v italské restauraci a naše první schůzka se nemohla vyvinout lépe.

„Moc jsem si to s tebou užil,“ řekl mi, když jsme dojedli. „Dovol mi, abych tě pozval. Moc rád bych za nás zaplatil.“

„To je od tebe moc milé,“ usmála jsem se a v duchu mu přičetla plusové body. Byl to opravdový gentleman, na další rande navrhl návštěvu muzea a pak večeři v luxusním asijském bistru. Vstup na výstavu za mě také zaplatil, a když jsem navrhla, že ho tedy pozvu na sjednané jídlo, rázně mě odmítl.

„Taková báječná žena za sebe nebude platit, a už vůbec nebude platit za mě. To ani náhodou. Platím já.“

Zorka (28): Našla jsem rozepsanou knihu po zesnulém strýci. Chtěla bych ji vydat, ale bojím se

Prý si nepřeje, abych platila

A tak jsme se vídali dál a dál. Občas jsme chodili na procházky nebo návštěvu k někomu z nás, protože jsme se ale seznámili v zimě, nejčastěji jsme chodili do kaváren, na víno a na večeře. Vladimír za mě skoro vždy zaplatil. Trval na tom, a když jsem ho žádala, ať nechá zaplatit mě, reagoval skoro až agresivně.

„Nepřeji si, abys platila. Chci se o tebe starat jako o královnu. Ženy platit nemají.“

Jeho přístup se mi líbil, cítila jsem se opravdu opečovávaná. Myslela jsem si, že z našeho randění bude něco vážného, že jsem konečně našla toho pravého… Postupem času se ale můj názor začal měnit. Vladimír byl často agresivní, když s něčím, co jsem řekla, nesouhlasil, vyjížděl na mě, byl velmi náladový a často protivný. Postupem času jsem si začala uvědomovat, že s ním čas trávím nerada a že je mi jeho přítomnost poněkud nepříjemná. Rozhodla jsem se tedy, že náš vztah ukončím, než pokročí dál.

Hanka (38): Manžel toho nikdy moc nenamluvil. Po letech mi došlo, že mě svým tichem trestá

Nelíbilo se mi, jak se chová

„Víš, Vladimíre, hodně jsem přemýšlela,“ začala jsem jednou, když jsme se byli projít. „Jsi skvělý chlap, ale… myslím, že to mezi námi úplně neklape. Necítím k tobě to, co bych měla, abych pokračovala… a tak si myslím, že bychom tohle měli ukončit.“

„Jakože se chceš rozejít? Chceš se přestat vídat?“ podíval se na mě překvapeně. A když jsem přikývla, odfrkl si. „A to ti to není hloupé? To se za svoje chování ani trochu nestydíš?“

„Jak to myslíš?“ zeptala jsem se ho nechápavě a on pozvedl obočí.

„Necháš za sebe každé rande zaplatit, vyprazdňuješ mou peněženku a takto mě využíváš jen, abys mě nakonec odkopla?“

„Takhle to vůbec není,“ odpověděla jsem zmateně, „vždyť jsi odmítal, abych platila já…“

„Protože jsem myslel, že k něčemu jsi a budeme spolu,“ odsekl ostře. „Ne že mě takhle necháš, to bych za tebe nedal ani korunu. Myslím si, že nemáš právo se se mnou rozejít po tom, kolik jsem za tebe utratil.“

Jana (66): Místo klidné penze jsem chůvou na plný úvazek. Dceři to přijde normální, ale mně ne

Prý jsem jako všechny ostatní

Nemohla jsem uvěřit svým uším. Ano, byla pravda, že jsem za něj nikdy nic nezaplatila, a bylo mi jasné, že za mě musel dát majlant, ale neměla jsem pocit, že bych ho úmyslně vykořisťovala a brala mu peníze.

„Já mám právo na cokoliv, co chci, a momentálně už tě nechci nikdy vidět,“ odvětila jsem tedy ostře.

„Jsi jako všechny ostatní. Jenom chlapa zneužiješ pro peníze,“ odfrkl si a zhnuseně mě přejel pohledem. „Neměla by ses se mnou rozcházet. Prakticky jsem si tě koupil.“

Za tuto hroznou poznámku jsem mu vlepila facku a bez dalších slov jsem odešla pryč. Krev mi vřela v žilách a cítila jsem nesmírnou zlost. Od té doby už za sebe nenechávám platit, anebo muže, se kterým se vídám, donutím, ať platíme napůl. Dávám si pozor, aby si nějaký mamlas nemyslel, že si mě snad může koupit, a že peníze znamenají všechno.

Jirka (32): Byli jsme skvělá parta kamarádů, dokud jeden z nás nezažil velký úspěch

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].