
Manželka Ladislava má strach, když musí zůstat v rodinném domku sama. A tak Ladislav koupil před třemi lety psa. Jenže pes má bojácnou povahou, a tak se problém nevyřešil...
„Ty máš zase noční? Proč je bereš? Vždyť víš, že se doma sama bojím,“ zarazila se manželka, když zjistila, že bude čtyři noci sama doma.
Chlupatý obranář jen podle knih
Před nějakou dobou jsme se přestěhovali do domku po prarodičích. Děti jsme odchovali v bytě v centru města a bylo to více než praktické. Děti samy došly do školy a když byly větší, tak i na zájmové kroužky a byly v kontaktu se svými kamarády. Jenže v současné době už bydlí se svými partnery, a tak nás s manželkou nadchla představa bydlení v přírodě.
Domek po prarodičích stojí na okraji menší obce, v dojezdové vzdálenosti do města. Jenže manželka, zvyklá na život v panelovém domě, se na okraji vesnice bojí. Obzvláště v noci, když musím jít na noční směnu do práce. Poslouchám od ní nářky o tom, že se v noci bojí jít na toaletu nebo podívat se z okna. A tak jsem před třemi lety koupil psa. Štěně německého ovčáka.
Povaha našeho psa je mi k smíchu
Manželka si fenku Astu ihned zamilovala. Asta spí s námi v ložnici na zemi. Asta má druhý pelíšek v předsíni a venku tráví minimum času. Skoro celou dobu prospí v pelechu, který miluje nade vše. Už od mala to byl spíše mazlivý chlupáč než hlídač. Kdykoliv si někdo z nás sedne na pohovku, neuplyne ani minuta a už máme na sobě přilepenou Astu.
Se spokojeným výrazem ve tváři leží vedle nás a dožaduje se drbání. Když ji před spaním vypustím na zahradu, chodí jenom tam, kde je světlo. Nikdy nechodí do tmavé zahrady. Zdržuje se pouze u domu, kde se jí rozsvěcí světla na pohybový senzor. Vyčůrat a rychle domů do pelíšku. To je povaha naší chlupaté slečny.
Manželka i pes se bojí společně
„Tak si představ, že jsem šel po cestě a Asta se lekla mého stínu. Byla tak ustrašená, že pak mi šla u nohy,“ prozradil jsem manželce zážitek z podvečerní procházky. Na to mi manželka prozradila, že nedávno byla s Astou v lesoparku a spadl list ze stromu. Asta se prý tak moc lekla, že kňučela na celý park. Už jsme si zvykli, že naše psí slečna je pěkný strašpytel. Bohužel se můj záměr s hlídacím psem nezdařil.
Když jsem na noční směně, bojí se evidentně v domě nejen manželka, ale i Asta. Nikdy jsem od nikoho neslyšel, že by měl takto podivného psa. Padne desátá a Asta má půlnoc. Chrápe na celou ložnici a to poslední, co by ji zajímalo, je obrana svého obydlí. Asi se Asta cítí v bezpečí, a tak ztratila potřebu hlídání. Dalšího psa už kupovat nebudu. Holt ne všechny plány vyjdou, jak mají. Alespoň máme hodného chlupatého kamaráda na mazlení.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].