Facebook
Instagram
Když David zjistil, že jeho táta podvádí na smrt nemocnou mámu, chtěl mu dát nůž na krk. Otec s ním ale vyběhl. Pokud to David mámě řekne, akorát se jí přitíží. David teď bojuje sám se sebou. Je správné, aby máma věděla, s kým vlastně žije?
Zjistil jsem něco, co bych raději nevěděl. Táta podvádí mámu, která je na smrt nemocná. Nechci, aby mu to prošlo. Měl bych to mámě říct, jen mám obavy z její reakce. Není na tom zrovna nejlíp. A zpráva, že ten, o kom si myslí, že ji miluje, spí s jinou ženou, by ji mohla zničit.
Obdivoval jsem tátu, jak zvládá péči o mámu
Manželství mých rodičů jsem ještě nedávno považoval za idylické. Mamka se o tátu celý život hezky starala. Ten se tvářil, že stojí po jejím boku. Jenže mamka je teď vážně nemocná. Už druhý rok statečně bojuje s rakovinou. Pár věcí se tím změnilo. Už není taková čiperka. Musí míň pracovat a víc odpočívat.
Chodí na biologickou léčbu a každý měsíc jí v nemocnici dávají injekci. Někdy ji snese dobře, jindy má záchvat. Nabízel jsem mamce, že se k nim nastěhuji a se vším pomůžu. Odmítla to. „Táta všechno skvěle zvládá. Máš svůj život. Ničeho se neboj," chlácholila mě. A ono to tak navenek skutečně vypadalo.
Dlouho jsem byl na tátu hrdý. Ně každý chlap by to zvládl. Když je mamce hodně zle, musí u ní někdo být. Držet jí vlasy, když zvrací, nebo ji zvedat ze země, když upadne. Takové sice nejsou všechny její dny, ale začíná jich být čím dál tím víc. A s tím souvisí ještě jedno moje trápení. Zjistil jsem, co táta dělá po nocích.
Zjistil jsem, že táta podvádí vážně nemocnou mámu
Můj kamarád Eliáš (33) se před časem ženil. Byla s tím spojena také rozlučka se svobodou. Tu noc jsme obráželi bary a hospody. Měl jsem hodně upito, ale i tak jsem svého otce poznal. Šli jsme do jednoho baru a ve dveřích jsem se potkal právě s tátou. Za ruku táhl mladičkou a spoře oděnou dívku. „Tati?" zhrozil jsem se. „Co tu děláš?" žasl jsem.
Ten se ke mně jen naklonil a řekl: „Budeš držet jazyk za zuby, jasný?" A vztyčil na mě ukazováček. „To přece nemůžeš. Co máma?" dožadoval jsem se odpovědi. „Máma? Máma umírá, kamaráde. Ale já ne. Říkám ti, nic jí neříkej. Udělal bys to akorát horší," dodal a nasedl do taxíku. Měl jsem po náladě. O pár dní později, když jsem si to nechal projít hlavou, pozval jsem tátu na skleničku.
„Buď jí to řekneš sám, nebo to udělám já," začal jsem. „A k čemu to bude? Co tak asi zmůžeš, když mámě řekneš, že spím s mladou holkou?“ vysmál se mi. Trochu mě tím dostal, ale nedal jsem to na sobě znát. „Tati, máma je nemocná. Teď tě vážně potřebuje," snažil jsem se mu domluvit. „To se ale nijak nevylučuje s tím, co dělám," odvětil.
Váhám, jestli mám tátu prásknout mamce
„Máma je skoro mrzák. Už s ní nic není. Celé dny leží pod dekou. Občas se ještě usměje, ale jinak už to není ona. Umírá..." pronesla táta mrazivá slova. „Říkám ti ještě jednou. Nech to plavat. Když to mámě řekneš, akorát se jí přitíží," dodal a odešel. Zůstal jsem u stolu sedět sám a přemýšlel, co se to vlastně děje.
Místo toho, aby táta trávil co nejvíc času s mámou, tahá se s ženskýma. Mamka na něj věrně čeká a doufá v zázrak. Táta má možná v jedné věci pravdu. Když to mámě řeknu, akorát jí ublížím. A on toho stejně nenechá. Takhle máma umře s vědomím, že táta byl dobrej chlap. Ale mě je z něj na nic. Nečekal jsem, že by byl něčeho takového schopen.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
