Dita (26): Povýšení jsem brala jako velkou příležitost, můj šéf to ale udělal z jiného důvodu

Dita (26): Povýšení jsem brala jako velkou příležitost, můj šéf to ale udělal z jiného důvodu
Zdroj: Freepik

Dita byla ráda, že dostala skvělou pracovní příležitost. Fajn bylo i to, že si rozuměla se svým šéfem Patrikem. Když jí ale začal psát divné textovky, pojala podezření, že je za tím něco jiného.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 23. 04. 2023 17:00

K Patrikovi (42) jsem vzhlížela, vážila jsem si toho, že s ním můžu pracovat. Když se začal chovat divně, nechtěla jsem si nejdříve vůbec nic připustit. Bohužel mi nabídl lepší místo jen za jediným účelem...

Konečně práce, co mě baví

Po dvou letech na recepci jsem se dostala do kreativního týmu. Patrik byl mým novým šéfem. Nechyběl mu smysl pro humor a působil jak přátelsky, tak autoritativně. Těšila jsem se, že se naučím něco nového a předvedu svoje schopnosti.

Hned na začátku mě Patrik podporoval a chválil i před ostatními. Myslela jsem si, že mi chce dodat kuráž pro mou juniorskou pozici. Všimla jsem si, že se na mě někteří dívají skrz prsty, ale nebrala jsem si to osobně. Dle mého názoru je rivalita v pracovním prostředí do jisté míry v pořádku.

Patrik mi dal na starost první větší projekt a slíbil, že mi kdykoliv pomůže. Jeho pomoc jsem opravdu potřebovala, nechtěla jsem tak velké sousto hned pokazit. Po večerech se mnou vysedával v zasedačce nad mými návrhy, přes den jsme probírali moje nápady na obědě. Někdy s dalšími kolegy, jindy jen ve dvou.

Uprostřed noci mi poslal zprávu

Stejně jsi nejšikovnější holka v kanceláři, jsem rád, že tě mám,“ četla jsem v noční tmě, osvícená jen displejem telefonu. Úplně mě to probralo a rozbušilo se mi srdce. Radost z pochvaly okamžitě vystřídalo vědomí, že na mě Patrik něco zkouší. Pochválit mě mohl i ve všední den v kanceláři.

Nevěděla jsem, co odpovědět. Ráno jsem se zmohla jen na poděkování se smajlíkem. Věděla jsem, že to už není čistá hra. Neměli bychom si dopisovat tímhle způsobem. Někdo by mohl jeho náklonnost využít k lepším pracovním podmínkám, ale to jsem nechtěla. Zničil mi veškeré ambice.

Ještě jsem zadoufala, že si přeci jen vysvětluji tu zprávu příliš osobně. Odpoledne ale přišla další: „Panebože, v těch šatech jsi božská. Nemůžu se na tebe jen tak dívat...“ Bylo to tu. Moment, kdy jsem měla zajít na vedení. Ale neudělala jsem to, já tu práci fakt potřebovala a bavila mě.

Odmítla jsem jeho návrh

Když mě pozval na oběd, přemluvila jsem kolegu, aby šel s námi. Do projektu jsem zapojila další lidi, na zprávy jsem už neodpovídala. Patrik si mě zavolal do své kanceláře a bez obalu mi navrhl, že mě povýší. Podmínkou byla moje „pracovní flexibilita“.

Nešlo o to, co řekl, ale jakým způsobem. A to mu nikdy nedokážu. Jen my dva víme, co tou „flexibilitou“ myslí. Odmítla jsem a brzy se ze mě stala řadová pracovnice, co dostává nejobyčejnější zakázky. Jsem za tu zkušenost ráda a věřím, že mě ještě čeká zajímavější kariéra. Jen ne pod Patrikovým vedením.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články