Elena (46): Odjela jsem na několik týdnů od rodiny. Okolí mě odsoudilo jako špatnou matku

Když děti nastoupily na střední školu, poprvé na mě dolehl pocit vyhoření. S Karlem jsme měli syna Roberta poměrně brzy, bylo nám sotva dvacet. Překvapilo mě, jak rychle děti vyrostly a že už nás nepotřebují.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavlína (45): Dcera málem připravila tátu o život. Ten se rozhodl pro razantní řešení, které mě bolí

Mrzelo mě, že mě děti už nepotřebují

Mladší dcera Denisa k nám sice tíhla o něco více, přeci jen holčičky bývají na rodinu víc fixované, přesto mi bylo jasné, že jedna životní etapa nenávratně končí. A na to jsem nebyla připravená. S Karlem jsme žádný vášnivý vztah neměli. Sex jsme neprovozovali už několik let. "To je škoda, jak nám ty děti rychle vyrostly, viď?" říkala jsem mu často.

Karel se mi za to smál. "Prosím tě, proč si to neužíváš? Barák máme, děti už velké," vyjmenovával, ale já to tak neviděla. Dlouho jsem při své práci pomocné kuchařky hledala něco, co mě bude skutečně naplňovat. Ještě před pandemií koronaviru jsem navštěvovala všechny možné kurzy. Malování, pilates i bojové sporty.

Mohlo by Vás zajímat:

Adriana (32): Tchyně mi odjakživa dělá samé naschvály. Tentokrát už zašla příliš daleko

Kamarádka mě lákala k sobě do Řecka

Moje kamarádka Lucka, nesmírně úspěšná žena, si tou dobou pořídila dům v Řecku a přestěhovala se tam. "Přileť za mnou, odpočineš si a uvidíš," lákala mě opakovaně. "Mám doma děti a manžela," oponovala jsem jí. "A oni to bez tebe pár týdnů nepřežijí? Nejsi jen matka, jsi taky žena," kroutila očima.

Nezastírala jsem, že mě změna prostředí nesmírně láká. Neuvažovala jsem nad tím ovšem až do chvíle, než jsem přišla o práci. Pandemie gastroprůmyslu příliš nenahrávala a jako pomocná kuchařka jsem nebyla nepostradatelná. V tu dobu jsme neměli moc peněz a s Karlem jsme se hádali. Na narozeniny mi do e-mailu přišla jednosměrná letenka. "Pokud chceš, přileť. Pokud nepřiletíš, nic se neděje," stálo v předmětu zprávy.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (33): Tchyně je zlatá ženská. Přesto má jednu dost zásadní chybu, která nám komplikuje život

Rozhodla jsem se, že kamarádčiny nabídky využiju

Můj záměr odletět za Luckou se doma nesetkal s úspěchem. Karel se nikdy o děti sám nestaral a ačkoliv už byly skoro dospělé, jímala ho hrůza. "Jsi normální? Co to vymýšlíš za kraviny? Rodinu máš tady," rozčílil se. A mně to najednou bylo úplně jedno. Věděla jsem, že potřebuju čas pro sebe, načerpat sílu. Že už po těch letech ve stereotypu žádnou nemám. "Elenko, rozmysli si to, tohle by taky mohlo skončit rozvodem," strašila mě máma.

"To snad nemůžeš myslet vážně, Eleno, to si ženská od rodiny vůbec nemůže dovolit," pištěla na mě tchyně. A já se smála, myslela si své a tenhle příběh teď píšu z balkonu s výhledem na Egejské moře. Domů se zatím vůbec nechystám. Třeba si konečně rodina uvědomí, co vše pro ně dělám, když tam nebudu. Co je to vlastně za manželství, když je člověku lépe samotnému?

Další příběhy ze života ➔

Mohlo by Vás zajímat:

Matěj (31): Matka mé přítelkyně mě od začátku nesnáší. Po zásnubách se rozhodla pro hodně špinavou hru