Speciál: Průvodce kvalitouSpeciál: Hubněte s námiTestování

Filip (24): Na hřbitově jsem potkal zvláštní dívku. Málem jsem se do ní zamiloval, než jsem zjistil mrazivou skutečnost

Filip (24): Na hřbitově jsem potkal zvláštní dívku. Málem jsem se do ní zamiloval, než jsem zjistil mrazivou skutečnost
Zdroj: Unsplash
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Takové místo na seznámení si nepředstavoval ani v nejbujnější fantazii. Když šel Filip na hřbitov za svým zemřelým tátou, potkal u jeho náhrobku sympatickou dívku. Nějakou dobu se scházeli, než mladý muž odhalil děsivou pravdu.

Šárka Žižková 16. března 2021

Natašu jsem potkal jednoho slunečného odpoledne na hřbitově. Chodil jsem na hrob svému otci, který před časem tragicky zahynul.

Olga (61): Na hřbitově se mi stala zvláštní věc. Už tam nikdy nezůstanu do tmy
Mohlo by Vás zajímat:

Olga (61): Na hřbitově se mi stala zvláštní věc. Už tam nikdy nezůstanu do tmy

Místy mě z jejích slov mrazilo

Stál jsem nad náhrobkem a ptal jsem se: „Proč? Proč zrovna ty, tati? Tolik mi chybíš. Kéž bys tu mohl být se mnou!“ Netušil jsem, že kousek ode mě stojí mladá dívka, která mě celou dobu sledovala. Jako bychom se znali roky se zeptala: „Za kým sem chodíš?“ Odkašlal jsem si a řekl, že za tátou.

Smrt je součást našich životů. Nemá smysl nad tím brečet. Musíš v sobě najít smíření a dopřát tatínkovi klid,“ promluvila na mě s pokorou. Velmi mě zaujala. Aniž bych ji musel někam zvát, automaticky se mnou ze hřbitova odešla. Procházeli jsme se přilehlým lesem a řešili život a smrt. Místy mě z jejích slov mrazilo.

Jsi taková zvláštní. Mám z tebe trochu husí kůži, ale hezky se mi s tebou povídá. Mohli bychom se vidět i zítra?“ zeptal jsem se s patřičnými rozpaky. „Budu ráda. Sejdeme se zase u hřbitova. Bydlím kousek. Až tu budeš, přijdu,“ oznámila mi. Nechtěla se domluvit na přesném čase. Přišlo mi to podivné, ale svým způsobem velmi originální.

Karolína (26): Večerní focení na hřbitově změnilo můj pohled na zmrtvýchvstání
Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (26): Večerní focení na hřbitově změnilo můj pohled na zmrtvýchvstání

Mluvila stále jen v minulém čase

Další den jsem přišel na hřbitov kolem páté hodiny. Stál jsem u vchodu, ale Nataša nikde. Šel jsem zatím za otcem. Přišla za pár minut. Co mě zarazilo jako první, bylo, že na sobě měla stejné oblečení jako předchozí den. Nic mi do toho nebylo, ale překvapila mě tím. Pozval jsem ji na kávu do místní kavárny. To ale odmítla se slovy: „Nerada chodím mezi lidi. Pojďme zase do lesa.“

Nebyl jsem proti. Strávili jsme spolu další tři hodiny. Pak se zničehonic rozloučila, že už musí jít. Nestihl jsem si na ni vzít ani telefon. Věděl jsem o ní jen to, jak se jmenuje. Vrtalo mi to celé hlavou. Na jedné straně mě přitahovala, především jako člověk, na straně druhé mě z ní trošku mrazilo. Nikdy totiž nemluvila o svém současném životě, pořád hovořila v minulém čase.

Celý večer jsem nad tím přemýšlel. Zkrátka jsem narazil na velmi osobitou dívku. Další den jsem šel znovu na hřbitov. Opět jsme se setkali u hrobu mého otce. To, že má stále stejné oblečení, mě už znepokojovalo. Rozhodl jsem se, že z ní dostanu něco víc, než doposud řekla. „Kde vlastně bydlíš?“ Nataša ukázala prstem směrem za jeden hrob.

Světlana (62): Koupili jsme si na důchod malý domeček za městem, kousek od hřbitova, zdá se, že nás v domě bydlí víc
Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (62): Koupili jsme si na důchod malý domeček za městem, kousek od hřbitova, zdá se, že nás v domě bydlí víc

Zavinila nehodu mého otce

Myslíš v tom domě, co je za zdmi hřbitova?“ zeptal jsem se. Rukou mi ukázala, abych ji následoval. Vtom nás vyrušila moje matka, která šla otci zapálit svíčku. Sice divné místo na to, abych mámě představil svoji potenciální dívku, ale budiž. S matkou jsme se pozdravili. Pak jsem jí řekl: „Mami, tohle je Nataša. Natašo, tohle je moje máma.“

Matka se na mě dívala jako na blázna. „Koho mi představuješ? Vždyť tu nikdo není,“ vyvalila na mě oči, začala se smát a řekla, abych se šel domů vyspat. Potom zamířila k otcově hrobu. Nataša tam mlčky stála a nic neříkala. „Co to má jako znamenat?“ otázal jsem se spíš sám sebe. Obešel jsem Natašu a odebral jsem se směrem, kterým původně ukazovala. Došel jsem k hrobu, kde jsem na desce zahlédl jméno Nataša Junková a rok narození. Odpovídal věku Nataši.

Když jsem se otočil, už tam nebyla. Už nikdy jsem ji neviděl. Podle dostupných informací to byla dívka, která zavinila nehodu, při které můj otec zemřel.

Taťána (33): Myslela jsem si, že duchové jsou jen v bytě. Jenže to bylo mnohem horší
Mohlo by Vás zajímat:

Taťána (33): Myslela jsem si, že duchové jsou jen v bytě. Jenže to bylo mnohem horší

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články