Františka (60): Ten můj starej neumí nic zařídit. Všechno si musím dělat sama

Františka (60): Ten můj starej neumí nic zařídit. Všechno si musím dělat sama
Zdroj: Pexels

Čím déle jsou manželé spolu, tím pravděpodobnější je, že se z jejich vztahu může vytratit láska. Zvyknou si na sebe, začnou se nudit... Pak je potřeba s tím něco dělat. Jenže na to musí být dva. Paní Františka je se svým manželem dlouhodobě nespokojená. Zůstává s ním, protože si jiný způsob života už nedovede představit.

Natálie Volfová
Natálie Volfová 06. 11. 2022 17:00

S Pepou (64) jsme svoji skoro pětatřicet let. Za tak dlouhou dobu jsme toho stihli prožít hodně. Vychovali jsme tři děti, koupili si dům a teď se s radostí věnujeme vnoučatům. Přesto v manželství nejsem již delší dobu spokojená.

Krize je v našem manželství už dlouho

Když jsme se brali, byli jsme oba velmi zamilovaní. U nás to byla láska na první pohled. Jak šel čas, prvotní zamilovanost postupně vyprchala a my jsme nedělali nic pro to, abychom v sobě znovu našli zalíbení. Přišlo první dítě, pak další, objevily se problémy v práci, a tak jsme na sebe přestali mít čas.

Stali se z nás cizinci, kteří spolu sdílí domácnost a starost o děti. Ani jeden z nás s tím nic nedělal, vždy bylo něco přednějšího než náš vztah. Nejhorší na tom je, že nám to tak vlastně začalo vyhovovat. Proč bychom se měli snažit, když nám toto uspořádání vlastně tak nějak vyhovuje?

Hádáme se snad kvůli všemu

Teď, když máme oba před důchodem, naše soužití se stalo ještě nesnesitelnější. Jsme spolu na nože snad kvůli každé prkotině. Hádáme se o to, kdo bude platit v obchodě, i o pořadech v televizi.

Pepa přistupuje ke všem věcem v domácnosti naprosto laxně. Všechno musím řešit já. Ať je to protékající záchod, nefungující myčka nebo prasklá žárovka, všechno jde za mnou. Přitom jsou to čistě mužské práce. Pepa prostě nedělá nic. Když se ho zeptám, jestli by nezavolal opraváře, vykrucuje se. „Vždyť víš, jak nerad někomu volám. A navíc ty dokážeš lépe popsat, co je špatně,“ řekne mi.

Není cesty ven

A tak je to pořád. Když jsme spolu začínali, dokázala jsem se přes to nějak přenést, ale teď už mě to vyloženě dráždí. Dělám opravdu všechno a začínám z toho být hodně unavená. Kdyby mi jen Pepa aspoň trochu pomohl, byla bych mu vděčná, ale on je jen líný a myslí především na sebe a na svoje pohodlí.

Nejhorší na této situaci je, že ho stejně neopustím. Zvykla jsem si. A že bych žila sama? To si nedokážu představit. Proto se spolu budeme hádat asi až do té doby, než jeden z nás umře.

Další příběhy ze života ➔

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články