Hanka (62): Se sestrou jsme vždycky měly pevné pouto. Přesto mě v jeden moment jeho síla překvapila

Hanka (62): Se sestrou jsme vždycky měly pevné pouto. Přesto mě v jeden moment jeho síla překvapila
Zdroj: Freepik

Hanka pochází z jednovaječných dvojčat. Už v děloze na sebe byly s Jankou napojené a to se nezměnilo ani během jejich života. Když Janka umírala, Hanka na pár chvil pocítila smrt. A to není vše...

Šárka Žižková
Šárka Žižková 16. 11. 2021 15:00

Kdysi se říkalo, že narození jednovaječných dvojčat je dar od Boha. Mezi dvojčaty totiž funguje silné pouto. Možná bych řekla i jistá telepatie. Nemusíme si s Janou říct jediné slovo, a přesto víme, co si ta druhá myslí. Je to něco, co bych přála každému zažít.

Když si Janka rozřízla nohu, cítila jsem to

S nadsázkou řečeno si myslím, že jsme spolu jistou telepatií komunikovaly už v děloze. ,,Měly jste hlad ve stejný čas, chodily jste stejně spát. Měly jste na vteřinu stejné potřeby. Nešly jste pomalu ani rozdělit. Jakmile jste měla každá usínat v jiném pokoji, zoufale jste plakaly. Až když jsme vás daly k sobě, sladce jste usnuly,“ zasnila se nedávno mamka.

My ale s Janou soucítily mnohem víc. V době, kdy ona žila v Itálii a já v Čechách, jsem i na kilometry daleko cítila, když měla problémy. Pamatuji si, jak jsem zničehonic ucítila neskutečnou bolest v noze, jako bych šlápla na ostrý nůž. Krev mi sice netekla, ale prožitek to byl velmi intenzivní. Když jsme si ten den večer volaly, Janka mi sdělila, že si v moři rozřízla chodilo o kámen.

Cítily jsme vzájemně nejen to, když se nás někdo snažil oklamat, ale i to, když nás někdo miloval. Nikdy nezáleželo na tom, jestli stojíme vedle sebe, nebo jsme si na míle vzdálené. To vnitřní pouto fungovalo skvěle. Možná až moc, protože v momentě, kdy Janka umírala, jsem její pocit bezmoci sdílela.

Setkaly jsme se v momentě její smrti

Zhruba před třemi lety jsem se často cítila pod psa. Byla jsem bez nálady, bez chuti cokoliv dělat. Tušila jsem, že to bude mít nějakou spojitost s Jankou. Když jsem se jí po telefonu ptala, mlžila, jako by nevěděla, že to stejně cítím. Vlastně až v době, kdy ležela připoutaná na lůžko a umírala na rakovinu, mi řekla, že se blíží konec.

Pár minut před její smrti jsem vnímala její pocity. Bezmoc, strach a neskutečnou zimu. Ležela jsem nehybně na posteli a tupě zírala do stropu. Měla jsem reálný pocit, že umírám. Každé nadechnutí mi dalo zabrat. Trvalo to několik minut. Ocitla jsem se dokonce na chvíli v jiném časoprostoru, kde jsem potkala Janku.

To místo bych nazvala rájem. Beze slov jsme si předaly myšlenku lásky a soucitu. Procházely jsme květinovým polem. V jednu chvíli jsme se zastavily a zatímco já se nehnula z místa, ona se rozešla. Naposledy se otočila, zamávala mi a rozplynula se. V tu chvíli jsem se probrala.

Naše pouto funguje i po smrti

Šla jsem Jance zavolat, i když jsem věděla, že mi už telefon nezvedne. Na druhém konci se ozval její manžel, který mi oznámil, že moje milované dvojče právě zemřelo. Překvapená jsem nebyla, protože jsem to věděla. Byla jsem s Jankou do poslední chvíle.

Dnes, když jí posílám telepaticky svoje myšlenky, nevracejí se mi. Janka je přijímá. I přes skutečnost, že zemřela, její duše žije dál. Věřím, že až se spolu znovu shledáme, dokážeme ještě velké věci.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Cukrářská hvězda Besky o toxickém prvním manželství: Otřesná životní zkušenost probíhala i během MasterChefa

Cukrářská hvězda Besky o toxickém prvním manželství: Otřesná životní zkušenost probíhala i během MasterChefa

Související články

Další články