Jana (45): Po smrti manžela jsem zůstala sama na dvě děti a hrozila mi exekuce. Zachránil mě jeden telefonát

Před pěti lety jsem ztratila manžela. Kamil tragicky odešel ze dne na den a já zůstala sama na dva kluky. Když už se zdálo, že to nejhorší máme za sebou, přišel covid. Tehdy jsem ztratila práci. Cítila jsem se bezmocná a zoufalá. Neměla jsem peníze na splácení úvěrů a hrozila mi exekuce.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (43): Manžel zdědil peníze po otci. Nestačím se divit, jak rychle ho to změnilo

Bylo to opravdu náročné období

Bála jsem se, že bychom mohli přijít o byt. Nevěděla jsem, jak z toho ven. I moji dva synové Kamil (17) a Petr (12) žili ve strachu. Kamil se rozhodl najít si brigádu, aby mi pomohl s financemi. Roznášel letáky a Petr je tahal s ním. Každý týden si vydělali alespoň pár stovek, které měli jako kapesné. Bylo mi líto, že musí nést takovou tíhu na svých ramenou.

Já si sice po čase našla práci, jenže slabě placenou. Snažila jsem se brát přesčasy, ale v rozumné míře, abych mohla po večerech být se syny doma. Ztratili jednoho rodiče, nechtěla jsem, abych z jejich životů vypadla i já. Přesto v naší domácnosti vládlo jakési napětí. Všichni jsme tušili, že se každou chvíli může něco stát. Dluhy se hromadily závratnou rychlostí. Na toto období opravdu nevzpomínám ráda.

Jednoho dne se stalo něco neočekávaného. Zazvonil telefon a pán, který se představil jako notář, mi sdělil, že jsem zdědila část majetku po svých rodičích. Byla jsem v šoku. Rodiče byli po smrti už delší dobu. Nejdřív jsem si myslela, že jde o podvod a někdo ze mě bude chtít vytáhnout peníze.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlata (33): Zdědila jsem po mamce velké peníze. Nedávno mě kontaktoval otec s nehoráznou prosbou

Nebyl to podvod

„A neděláte si ze mě legraci?" zeptala jsem se. „Nedělám. Náleží vám část majetku ze strany předků vašeho otce, kteří žili na Slovensku," odpověděl mi notář. Byla jsem tak šťastná, že jsem se chtěla rozplakat. „Moc vám děkuji. Ani nevíte, co to pro nás znamená," vykoktala jsem.

Notář byl zjevně v rozpacích. Než se rozloučil, domluvili jsme si schůzku u něj v kanceláři. Ten den jsem se v práci už nedokázala na nic soustředit. Pořád jsem myslela na dědictví. Napadlo mě, že bych o tom klukům asi neměla nic říkat, dokud se nepřesvědčím, že nejde o podvod. Stálo mě hodně sil přetvařovat se a mlčet o tom telefonátu.

Trvalo to týden. Dlouhých sedm dní uplynulo, než jsem se octla v kanceláři notáře, který mi předložil papíry k dědictví po vzdálených příbuzných. A jak jsem tam u něj seděla, najednou jsem se potřebovala zbavit toho příšerného tlaku. A rozbrečela jsem se. Pán se na chvíli uctivě vzdálil a jeho sekretářka mi přinesla ubrousky. Když bylo po všem, nohy mě domů nesly neuvěřitelně lehce.

Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (43): Zdědila jsem miliony. Aby je manžel neprošustroval, učinila jsem radikální krok

Teď už snad bude jenom lépe

Kluky jsem zastihla zrovna ve chvíli, kdy se chystali pro letáky. „Musím vám něco říct," vybalila jsem to na ně ještě mezi dveřmi. Oba vytřeštili oči. Chvíli jsme na sebe koukali, netušili, jestli jim sdělím dobrou, nebo špatnou novinu. Pak jsem se rozesmála a oni také. Než jsem jim to stihla doříct, už mě objímali a všichni tři jsme plakali. Pak si to nechali vyložit ještě jednou. Ani nevím, kolik času uplynulo, když Kamil zahlásil, že musí jít pro letáky. Měla jsem na jazyku, že už není potřeba, ale když se oba zvedli, pochopila jsem, že to berou vážně.

Byla jsem na ně v tu chvíli moc pyšná. Nejenže mi dokázali být oporou, ale také chápou, že peníze nejsou samozřejmost a je potřeba si je vydělat. A díky tomu si jich víc váží. Večer jsem seděla na balkoně, koukala na nebe a děkovala svým rodičům, kteří nám darovali naději na lepší zítřky.

Ta úleva byla neskutečná. Byla jsem vděčná za to, že jsme dostali druhou šanci. Život nám ukázal, že dokáže být nevypočitatelný. A my se musíme umět přizpůsobit novým situacím. Díky daru, který přišel doslova z nebe, jsem se naučila, že i když je člověku nejhůř, během vteřiny se všechno může změnit k lepšímu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (31): Se sestrou jsme měly hezký vztah. Rozhádalo nás až dědictví po mamince

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.