Facebook
Instagram
Jaroslava nerada vzpomíná na první roky života svého syna. Tobiáš se potýkal s nevysvětlitelnými zdravotními komplikacemi. V nemocnici byli více než doma. Po čase pochopila, že lékaři nevědí, co synovi je. Rozhodnutí vzít ho k léčiteli považuje za to nejlepší, co kdy udělala. Ten totiž záhadu rozluštil.
S odstupem času jsem se rozhodla, že se s vámi podělím o náš podivuhodný rodinný příběh. Hlavní roli v něm hraje můj syn Tobiáš (6). Od narození byl velmi často nemocný. Jeho choroby se stále vracely a já začínala být bezradná. V jeho třech letech jsem se rozhodla pro radikální krok, kterého nelituji. Navštívili jsme léčitele.
Syn byl od narození pořád nemocný
Když se nám s manželem narodil syn Tobiáš, místo radosti jsme zažívali noční můru. Jen co syn spatřil světlo světa, chátralo mu zdraví. První měsíc prožil v nemocnici. Když ho zrovna nezmáhaly záněty nebo trápení s dýchacími cestami, zlobilo ho srdíčko. Sotva lékaři vyhráli jeden boj, pouštěli se do dalšího.
Jedna diagnóza střídala druhou a já přestála věřit, že budeme mít někdy klid. Ani když jsme se konečně dostali domů, vyhráno jsme neměli. Jako miminko Tobiáš celé noci plakal, zalykal se a my několikrát týdně jezdívali do nemocnice. Z chování lékařů jsem vycítila, že ani přesně nevědí, co synovi je.
I když nebyl viditelně zdravý, všechny možné testy nevykazovaly žádnou zdravotní komplikaci. Sžírala jsem se pocitem, že mu nemám jak pomoci. Brouzdala jsem internetem, četla všemožné knihy a snažila se přijít věci na kloub. Zaujala mě možnost vzít syna k léčiteli. Neměli jsme co ztratit a manžel Honza souhlasil.
Léčitel tvrdil, že syn se ocitl pod vlivem negativní energie
Našla jsem si toho nejlepšího v okolí a doufala, že mi odpoví na otázku, co synovi je. Sotva proti sobě usedli, muž pravil: ,,Kolem vašeho syna je hodně negativní energie. Zcela ho pohlcuje.“ Dál se na něj usilovně soustředil, vzal ho za ruce, oba zavřeli oči a zavládlo ticho. Léčitel začal jmenovat všechna onemocnění, která si Tobiáš prožil.
Udělalo to na mě obrovský dojem, protože ode mě to nevěděl. Začal se velmi zajímat o místo, kde bydlíme. Sdělila jsem mu adresu a on se zhrozil. ,,To je bývalé bojiště, to bude tím,“ prohlásil a začal se oblékat. Společně jsme se vydali do našeho bytu. Tiše ho procházel a po chvíli přesně určil místo, kudy proudí negativní energie.
Nacházelo se mezi dětským pokojem a obývákem. ,,Buď si to zde nechte vysvětit, nebo se odstěhujte,“ pronesl vážně. ,,Váš syn se dostal pod nadvládu zbloudilých duší, které ho vysávají.“ Nějaký čas jsme v bytě ještě zůstali, ale synův stav se začal horšit. Nebylo na co čekat. Během pár měsíců jsme si našli byt na kraji města a odstěhovali se.
Po odstěhování z bytu se syn uzdravil
Změna k lepšímu nepřišla hned. Nicméně týden po týdnu bylo vidět, jak je synovi lépe. Začal se zase radovat, jíst a normálně spát. Jeho nemoci se nevracely a z něj se stalo šťastné dítě. S odstupem času jsme se dozvěděli, že se do našeho původního bytu nastěhoval mladý pár. Žena několikrát po sobě potratila.
Její manžel, který měl roky odpor k alkoholu, se na něm stal závislým. To mě utvrdilo v tom, že jsme udělali dobře, když jsme z bytu odešli. Je možné, že kdybychom tam zůstali, syna by ta negativní energie skutečně dostala. Mladému páru jsem náš příběh povyprávěla, a i když zprvu nevěřili, časem pochopili. Půl roku po tom, co se odstěhovali, žena otěhotněla a muž přestal pít. Myslím si, že by bylo nejlepší, kdyby se celý dům zboural. Takhle tam číhá neštěstí na další oběti, které nic netuší.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
