Justýna (34): I když vím, že ve vztahu nejsem šťastná, nedokážu opustit ten luxus

Justýna (34): I když vím, že ve vztahu nejsem šťastná, nedokážu opustit ten luxus
Zdroj: Pixabay

Justýna si myslela, že je šťastná. Ale jen do chvíle, než se jí kamarádka zeptala, zda je vážně šťastná. Najednou jí došlo, že ten luxus, ve kterém žije díky bohatému partnerovi, není vším. Prozření se sice dostavilo, ale ani tak Justýna ze vztahu neodejde. Nedokáže se toho luxusu vzdát.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 16. 05. 2022 07:00

Mám snad úplně všechno. Myslela jsem si, že jsem šťastná. To ale jen do chvíle, než se mě kamarádka zeptala, jestli jsem opravdu šťastná. V tu chvíli jako kdybych prozřela a všechno mi došlo. Jenže opustit to, co mám, se mi nechce. Najednou nevím, jak mám vlastně žít.

Díky partnerovi žiji na vysoké noze

Mám za sebou jedno kratičké a nepovedené manželství. Obešlo se bez dětí. Já jsem před několika lety narazila na movitého Karla (52). Dopřává mi něco, o čem většina z nás jen tajně sní. Bydlíme v domě, který nemá daleko k zámku. Máme obrovskou zahradu, na ní úžasné jezírko, bazén a menší posilovnu.

U nás doma se všechno třpytí zlatem. Domácnost máme vybavenou jako králové. Karel je úspěšný podnikatel, vydělává neskutečné peníze. Máme tu nejlepší a nejdražší elektroniku. Karel si mě hýčká neskutečným způsobem. Když jsem si posteskla nad jedním luxusním autem, druhý den mi od něj předával klíčky.

Nic z toho ale nemám zcela zadarmo. Do práce sice nechodím, ale svým způsobem pracuji pro Karla. Musím být pořád na telefonu, kdyby cokoliv potřeboval. Občas se stane, že převážím jeho klienty. Když se sám někde opije, je jedno, že jsou dvě ráno, musím jet pro něj. Někdy mě štve, ale když je za to dovolená v Dubaji, dá se to přežít.

Myslela jsem si, že jsem ve vztahu šťastná

Karel mi na začátku vztahu řekl, že si mě nikdy nevezme. Zcela otevřeně mi řekl, že se nenechá připravit o nic ze svého majetku. Naznačil mi tím, že pokud se někdy rozejdeme, odejdu s tím, s čím jsem do vztahu přišla. Tedy téměř s ničím. Jsme spolu více jak devět let. Za tu dobu jsem snad neměla pocit, že bych nebyla šťastná.

Oči mi nedávno pootevřela kamarádka Jana (32). Vyprávěla mi o svém vztahu s manželem. Jak jezdí na dovolené na vodu a kolik srandy kolem toho je. Vyprávění končila slovy, jak je šťastná. Pak mi položila dvě zásadní otázky: „A co ty? Jsi také tak šťastná?"

A tehdy jako kdybych se probrala z dlouhého spánku. Po tom, co jsem poslouchala, že ji manžel na rukou nosí, mi došlo, že my s Karlem se vlastně ani nemilujeme. Nikdy mě nepohladí, neřekne mi, že mi to sluší. Vlastně ani nevařím, protože na to máme hospodyňku. Nikdy mi nemůže říct: „Miláčku, to jídlo bylo skvělý." Začala jsem si v hlavě přehrávat celý náš vztah. Bylo mi do breku.

Nedokážu opustit přepych

Janě jsem zalhala a řekla, že jsem šťastná. Doma jsem ale neštěstím plakala do polštáře. A proč? Protože je jednoduché to celé ukončit. Stačí ten dům opustit a jít. Začít někde znovu a s někým, kdo mě bude mít rád. Problém je v tom, že já jsem si na ten přepych a luxus zvykla. Neumím si představit, že bych o všechno přišla.

Sama si dovolenou na Kostarice jen těžko zaplatím. Značkové boty za patnáct tisíc bych si mohla prohlížet tak maximálně přes výlohu. I když jsem prozřela a uvědomila si, že život, který vedu, není šťastný, neodejdu z něj. Nedokážu ten blahobyt opustit. A to i s vědomím, že Karel mě nemiluje. Snad nebudu jednoho dne litovat.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články