Facebook
Instagram
Klára se nemohla dočkat svatby. Všechno měla dokonale naplánované. Když si s Jardou řekli své ano, cítila se velmi šťastná. To pominulo ve chvíli, kdy našla svého novomanžela v zahradním domku. A nebyl tam sám.
Když mě Jarda (35) požádal o ruku, hned jsem začala plánovat svatbu. Nechtěla jsem nic ponechat náhodě. Všechno muselo být dokonalé. Byl to přece náš velký den.
Měl to být náš nejkrásnější den
Jsou tomu sice už dva roky, ale ponížení cítím dodnes. Začnu pěkně od začátku. Jarda nikdy nebyl svatoušek, co se týkalo žen. Rád se otočil za každou sukní, nikdy se ani přede mnou nestyděl flirtovat s jinými. Ale tím, že to mezi námi jinak skvěle fungovalo, jsem to po čase začala přehlížet. Věděla jsem, že mě miluje a tím, co dělá, se jen ujišťuje, že je stále v kurzu.
Tuto mou teorii potvrdil tím, že mě po třech letech požádal o ruku. Během příprav na velkolepou svatbu jsem si malovala, jak hned potom začneme pracovat na miminku a povedeme šťastný a poklidný život. Jarda si děti také přál, nebo to alespoň říkal.
Půl roku před svatbou mě zcela pohltily přípravy. Chtěla jsem být jako královna. Řešila jsem přepychové šaty, atypické prstýnky, drahé květiny. Všechno muselo být naprosto dokonalé. Vzali jsme se na zámku nedalo našeho bydliště, kde jsme měli první rande. Když jsme si řekli svoje ano, byla jsem ta nejšťastnější žena pod sluncem. Jardu jsem milovala a věděla jsem, že on je ten pravý.
Našla jsem manžela v zahradním domku
Sdíleli jsme stejné koníčky, shoda panovala ve všech směrech. O sexu ani nemluvě. O to horší bylo moje rozčarování a následné zoufalství. I když Jarda nikdy alkoholu moc neholdoval, hospody nevymetal, tak na svatbě se napil. Dost ho hecovali kamarádi, že přece nebude na suchu.
Kopal do sebe jednoho panáka za druhým. Všichni byli veselí, tančilo se. Proto jsem si dlouho nevšimla, že se Jarda kamsi vytratil. Myslela jsem si, že se mu udělalo zle z toho pití, proto jsem ho šla hledat. Uvnitř nikde nebyl, začínala jsem mít strach. Už jsem se vracela k ostatním, když jsem ze zahradního domku zaslechla ženský smích.
Otevřela jsem dveře. Přímo před mýma očima tam Jarda souložil s mojí družičkou, což byla moje nejlepší kamarádka. „Co to děláte?“ zaječela jsem. Delší pohled na ně jsem neunesla a utekla do lesa. Hodiny jsem chodila křížem krážem. Ubrečená jsem řešila, jak mi to jen Jarda mohl udělat. A ještě na naší svatbě!
Už mu nikdy nebudu věřit
Chtěla jsem sňatek ihned anulovat. Bohužel, i když neuběhl ani den, jediný způsob, jak manželství ukončit, byl rozvod. Svatební hostina už pokračovala beze mě. Až zpětně jsem se dozvěděla, že si svatebčané mysleli, že jsem šla spát. Jarda v domku nakonec usnul. Kamarádka se samozřejmě nikomu nepochlubila, co udělala. Zdejchla se a dlouho ji nikdo neviděl. Jarda se mi snažil druhý den dovolat, ale neměl šanci.
To, co provedl, bylo jako bodnutí nožem přímo do srdce. Rodičům jsem řekla, co se stalo, měli na to právo. Jak se mají věci dnes? Jsou to dva roky a na rozvod zatím nedošlo. Proč? Jarda mi tvrdí, že byl tak strašně opilý, že si to ani nepamatuje.
To, že byl opilý, vím, viděla jsem ho. Ale že by nevěděl, že se miluje s někým jiným? Ne, tomu prostě nevěřím. Zkoušíme to po malých krocích lepit, ale přiznám se, že mi to nejde. Už mu nikdy nebudu věřit.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
