Jarda (49): Po rozvodu jsem se znovu zamiloval. Radost mi ale kazí vnučka mé přítelkyně

Jarda (49): Po rozvodu jsem se znovu zamiloval. Radost mi ale kazí vnučka mé přítelkyně
Zdroj: Freepik

Jarda se těsně před padesátkou znovu zamiloval. Všechno bylo zalité sluncem až do chvíle, než se jeho přítelkyně stala babičkou. Malá Eliška u nich totiž často pobývá, přičemž je nevychovaná, vzteká se a stále něco rozbíjí. Jarda už je z toho pěkně na nervy.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 07. 04. 2021 13:00

Rozvedl jsem se před patnácti lety. S Monikou se zkrátka žít nedalo. Bál jsem se, že už k sobě žádnou ženu nenajdu.

S Petrou jsme si hned padli do oka

Živím se jako řidič kamionu. Díky bohu jezdím jenom po republice. I tak ale většinu času trávím na cestách. Když už jsem byl přece jen doma, chyběl mi někdo, kdo by mě přivítal s otevřenou náručí. Proto jsem zkusil štěstí na seznamce. Ve volném čase mezi nakládkami jsem brouzdal po profilech. Jeden mě zaujal, a tak jsem dotyčnou oslovil.

S Petrou (53) jsme to vzali hopem. Dva dny jsme si jen psali. Pak jsem ji pozval na kávu. Sešli jsme se v motorestu kousek od jejího bydliště. Na první schůzce se ukázalo, že od sebe bydlíme sotva deset kilometrů. Byla to zábavná žena. Zaujala mě natolik, že jsme se scházeli skoro každý večer, když jsem přijel domů.

Petra byla rozvedená sotva rok, ale byl to ten typ ženy, která nedokáže být sama. Velmi rychle mě představila i své rodině. Má syna. Luboš (32) byl sympaťák a i s manželkou Terezou mi rychle přirostli k srdci. Petra se ke mně nastěhovala. Trochu jsem se styděl, protože jsem to doma měl velmi provizorně zařízené. Nebylo to bydlení pro ženu jejího ražení.

Z mimina vyrostla rozmazlená holka

Po dvou letech jsme se pustili do rekonstrukce. Z poloviny ji zaplatila Petra a splnila si svůj velký sen v podobě prostorné kuchyně. Žilo se nám krásně. Jako by Petra byla mojí druhou polovinou. Ve všem jsme si vyšli vstříc. Shodli jsme se i na tom, že svatba nebude. Oba jsme se už jednou spálili.

Když jí Tereza volala, že bude babičkou, byli jsme oba velmi šťastní. Po narození Elišky se Petra snažila mladým hodně pomáhat. Občas jela hlídat k nim, někdy vzala Elišku k nám. Mně dokonce dali titul dědy, což jsem bral jako velké gesto. Zlom přišel, když z mimina vyrostlo upištěné, a hlavně rozmazlené děvče.

Petra tehdy změnila práci a měla kratší pracovní dobu. Vždycky malou vyzvedla ve školce a vozila ji rovnou k nám. Mladí byli pracovně hodně vytížení, takže u nás Eli i často přespávala. Jenže byla nevychovaná. Brečela kvůli každé kravině. Když nebylo po jejím, házela věcmi, nebo je rovnou ničila.

Nechci, aby k nám malá jezdila

Petra jako babička jí za to nikdy nevynadala. To bylo samé: „Nic se neděje. Děda to opraví.“ To, že to to malé vzteklé stvoření dělalo naschvál, Petře unikalo. Začali jsme se hádat. Já jsem přijel v sedm hodin večer utahaný z práce a už jsem se viděl na kanapi s pivem v ruce. Místo toho mi po hlavě skákala Eliška. Jsem zastáncem toho, že čeho je moc, toho je příliš.

Dítě má ve čtyřech letech nejdéle v osm hodin večer spát. Eliška? Ještě v deset měla oči jako baterky. Petra se ji nesnaží nijak vychovávat. Přitom s ní tráví víc času než její rodiče. Musí na ni tedy mít nějaký vliv. Posledně jsem to nevydržel a Petře řekl, jak to cítím. „Mám tě rád, ale vadí mi Eliška. Je to nevychovaný hejsek. Už nechci, aby sem jezdila,“ oznámil jsem Petře. Zjevně jsem ji hodně ranil. Už není tak veselá, jak bývala.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články