Klaudie (38): Proč se očekává, že když jsou děti nemocné, budu s nimi doma já? To nemají i tátu?

Klaudie (38): Proč se očekává, že když jsou děti nemocné, budu s nimi doma já? To nemají i tátu?
Zdroj: Freepik

Když jsou děti nemocné, vždycky s nimi musí být doma matka. Klaudie už toho má dost a vyzvala manžela, aby ji někdy vystřídal. Ten se však ohradil, že to dělají jen ženy. To si nechce nechat líbit a vymýšlí, jak k tomu manžela donutit.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 16. 12. 2022 10:00

Od září jsem, s nadsázkou řečeno, víc doma než v práci. Obě děti v jednom kuse marodí. Na tom by asi nebylo nic divného. Snad jen to, že jsem s nimi na ošetřovačce jenom já. Manžel Martin (42) dělá, že se ho to netýká. Přitom je to čistě o tom, že nechce být doma s nemocnými dětmi a starat se o ně.

S nemocnými dětmi jsem doma jen já

Letos mám pocit, že je to s nemocemi katastrofa. Co děti po prázdninách nastoupily do školy, pořád jen marodí. Ve škole jsou tak čtrnáct dní a už jsou zase doma v posteli. Stela (7) je v první třídě a je pro ni nesmírně důležité, aby si školu zažila. Zatím se nám to moc nedaří. V září jsem s ní byla na ošetřovačce hned dvakrát. Jednou pro spálovou angínu, podruhé pro zánět středního ucha a ošklivý kašel.

Sotva se vrátila do školy, lehl její starší bratr Tomáš (9). Ten měl od září spálovou angínu hned třikrát. I kvůli synovi jsem si brala ošetřovné, protože měl tak ošklivý kašel, že jsem se ho bála nechat doma o samotě. To bylo vlastně poprvé, kdy jsem požádala i manžela, aby byl jednou s nemocným dítětem doma on.

„Já? Neexistuje," bránil se hned. Šéf by mě vynesl v zubech, máme hodně práce," ťukal si na čelo, co to mám za nápady. A ty si myslíš, že můj šéf je nadšený?" reagovala jsem hbitě. Není mi zrovna dvakrát příjemné, že jsem několikrát za měsíc doma s nemocnými dětmi,“ zdůrazňovala jsem. U vás ženských je to jinak," namítal.

Manžel odmítá pečovat o děti

„Jinak? Jako že je povinnost jen nás matek být doma s dětmi?" spustila jsem. „Ty víš, jak to myslím," snažil se to zlehčit. Ne, to teda nevím, jak to myslíš," šla jsem do boje. My, ženy, rodíme, menstruujeme, kojíme a staráme se o děti," vjel do mě vztek. A co děláte vy?" zeptala jsem se, ale na to neměl co říct. A co po mně vlastně chceš?" reagoval nakonec.

„Co chci? Aby ses zapojil, když jsou děti tak často nemocné. A abys někdy s nimi byl doma ty," řekla jsem na jeden zátah. Evidentně se mu to nelíbilo. Od toho rozhovoru uplynuly dva měsíce a nespočet dalších dětských nemocí. Opět jsem je řešila já. Nejde o to, že jsem s dětmi doma. Jsem s nimi ráda. Jde mi o princip.

Moje práce není důležitá?

Vadí mi, že se manžel chová, jako kdyby moje práce nebyla důležitá. O peníze u nás v tomto případě nejde. Bereme plus mínus to samé. Jde o to, že on nechce být doma s dětmi. Tuší, že být týden zavřený doma, vařit čaje a hlídat teplotu není zábava. Jenže i to patří k rodičovství. Já si s dětmi užila dost.

Dvě mateřské mluví za všechno. Trvalo mi, než jsem si v práci znovu vybudovala pověst a získala svoje místo. Jenže pokud to bude takto pokračovat a manžel mi nepomůže, mohu přijít o práci. Vím, jak to dneska chodí. Jsem z Martina zklamaná, protože si myslím, že jeho přístup není fér. Nevím, proč stále přežívá model, že žena stojí u plotny a muž loví zvěř. Dneska si máme být rovni. Ale u nás doma je to pořád jako v pravěku...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články