Facebook
Instagram
Lenka dlouho vedla povrchní život. Vysoké nároky na muže jí znemožňovaly najít toho pravého. Po zrušené svatbě se rozhodla pro vnitřní změnu. Nedala na první dojem a předsudky. To se jí vyplatilo. Narazila na Dalibora, který vede zcela odlišný život. Právě ten ale Lenku naplňuje.
Mám za sebou dva ošklivé rozchody. Jeden vztah málem skončil svatbou. Dlouho jsem to oplakávala, protože jsem se už viděla ve svatebních šatech. Vzala jsem si ale z nepovedených vztahů ponaučení. Řekla jsem si, že už nebudu tak vybíravá a začnu být víc tolerantní. Po čase jsem si našla muže, do kterého jsem se hned zamilovala. Otočil můj život vzhůru nohama a já jsem konečně šťastná.
Osudové setkání na bio farmě
Říká se, že chybami se člověk učí. Touto myšlenkou jsem se rozhodla řídit. Učila jsem se být vůči mužům a jejich chybám tolerantnější. A řeknu vám, není to nic lehkého. Zejména když máte v hlavě pevně nastaveno, jakého muže k sobě chcete. Po zrušené svatbě jsem se ale nad sebou už musela zamyslet.
Přestala jsem být tolik vybírává a namyšlená. Nějaký čas jsem po posledním rozchodu byla sama. Zhruba po roce se v mém životě objevil Dalibor (40). Potkali jsme se na jedné farmě, kam jsem si začala jezdit pro čerstvé mléko a sýry. Byl mi velmi sympatický. Sice působil jako buran, ale vzhledem k tomu, co jsem si slíbila, nedala jsem na první dojem.
Dalibor byl usměvavý muž a hned mě pozval na rande. První schůzky byly poněkud rozpačité. V restauraci se pořád ošíval, vadilo mu, že má na sobě košili a mokasíny. „To víš, takové oblečení není pro mě," komentoval to. „To jsem se oháknul jen kvůli tobě. Mě jinak nejčastěji potkáš v holinách a v teplákách," smál se.
Můj nový objev žil na ranči
Nedocházelo mi, proč to říká. Po měsíci randění mě pozval k sobě na ranč. To místo bylo naprosto úžasné. Bylo téměř na samotě a těch zvířat... Kozy, prasata, koně, králíky a slepice. Provedl mě celým svým královstvím. Musím říct, že jsem tím místem byla unešená. Večer jsme strávili u kamen s vínem v ruce.
Naše milování stálo za to. Ten večer jsem cítila, že jsem do něj zamilovaná. Schůzky se pak smrskly právě na pobyt na ranči. Dalibor mi narovinu řekl, že pro něj město není a pokud mi to nevadí, ať jezdím k němu. Po dalším měsíci mi vrazil do ruky hrábě a požádal mě, abych s ním šla přeházet seno.
Pro mě to bylo něco nového, takže jsem neprotestovala. Náš vztah vzkvétal a já se na ranči cítila čím dál víc jako doma. Když Dalibor zjistil, že jsem celkem šikovná, začal mi postupně přidávat další úkoly. Dostala jsem na starost krmení slepic a prasat. Po večerech jsme spolu čistili stáje a uklízeli králíkárny.
Život na ranči mě naprosto naplňuje
Po nějaké době mi začalo vadit věčné dojíždění do mého bytu. Ten mi najednou přišel tak duchaprázdný. Dalibor mě naučil, že třeba takovou televizi k životu vůbec nepotřebuji. Nebo internet? Ten Dalibor používá jen k tomu, aby si objednal krmivo pro zvířata. Když mi nabídnul, abych se k němu nastěhovala natrvalo, byla jsem šťastná.
Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna mě, paničku z města, by bavil život na ranči. Péče o zvířata mě neskutečně naplňuje. Kamarádky si ze mě utahují, že se ze mě stala selka. A vlastně mají pravdu. Proto můj žádný vztah nevyšel. Neměla jsem k sobě toho správného muže! Teď čekáme s Daliborem dítě a já se nemohu dočkat toho, jak bude vyrůstat v přírodě a se zvířaty. Jsem ráda, že na svatbu s předchozím partnerem nedošlo. Kdyby jo, nikdy bych nenašla své skutečné já.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
