Linda (42): Manžel mě před lety zachránil z ulice. Mrzí mě, že mu zato nemůžu splnit jeho jediné přání

I když na to nejsem hrdá, byla jsem kdysi hodně problémová. V šestnácti jsem utekla z domova, chytla se špatné party a průšvih byl na světě. Několik let jsem žila na ulici ve špíně a bídě. Čas od času jsem se musela snížit k tomu nejhoršímu a za peníze prodat svoje tělo.

Mohlo by Vás zajímat:

Bedřiška (46): Manželovi přeskočilo a přivedl k nám domů bezdomovce. Prý si chce vylepšit karmu

Ve 22 letech jsem skončila na ulici

Můj otec byl alkoholik, který mě často bil. Matka se mu nedokázala postavit, a tak s ním v tichosti držela basu. Mně se nikdo pořádně nevěnoval. Rodiče mi uměli věci jen zakazovat, to jim šlo ze všeho nejlíp. Měla jsem pocit, že už doma nevydržím ani vteřinu. Opakovaně jsem utíkala a žila na ulici.

V mém věku to bylo nepřípustné. Nakonec jsem kvůli jednomu průšvihu na dva roky skončila v nápravném zařízení. V osmnácti jsem znovu vyhledala svoji partu a začala brát drogy. Tehdy se naši rozvedli a matka chtěla napravit svoje chyby. Já ale o její pomoc nestála, takže jsem se od ní zcela distancovala.

Do svých dvaadvaceti let jsem byla bezdomovkyně. Občas jsem něco ukradla. Když nebyly peníze vůbec na nic, prodala jsem svoje tělo. Za to se dnes stydím ze všeho nejvíc. Nebýt Milana, možná bych na té ulici umřela. Když jsem jednou žebrala, on se ke mně sklonil, podal mi ruku a nabídl pomoc. V jeho očích bylo něco, co mě donutilo vstát a věřit mu.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (40): Vždycky jsem manželku ve všem podporoval. Teď mi za to vrazila kudlu do zad

Milan mě dostal z nejhoršího

Pomohl mi zbavit se závislosti na drogách. Měla jsem jen základní školu, ale s jeho pomocí jsem dálkově dostudovala střední a úspěšně složila maturitní zkoušku. Můj život se začal ubírat tím správným směrem. Dodnes nevím, jaký se mnou měl Milan vlastně záměr, ale stalo se něco, s čím jsme asi ani jeden nepočítali. Zamilovali jsme se do sebe.

Ze zachránce a trosky z ulice se stal pár. Nevěřila jsem tomu, jaké štěstí mě potkalo. Po čase přišel Milan s nápadem, že koupí dům na vesnici, kde založíme rodinu. To byl skvělý plán. Minimálně z toho pohledu, že na mě nebude v ruchu velkoměsta číhat nástraha v podobě drog.

Prvních několik let jsem byla na vesnici šťastná. Milan dojížděl do města za prací a já se starala o naše hospodářství. Cítila jsem se naplněná a užívala si, že mám všechno, co mi na ulici chybělo. Milan zatoužil po dětech. Trochu mě tím zaskočil, ale měla jsem pocit, že mu to dlužím. Po dvouletém snažení, kdy dítě nepřicházelo, bylo jasné, že je něco špatně.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (39): Manžel mi řekl, že si za jeho nevěru můžu sama. Dokud nebudu vzorná, poměr neukončí

Bohužel mu nejsem schopná dát děti

Lékařka mi sdělila, že vzhledem ke své divoké minulosti mít děti nemohu. Drogy mi v těle napáchaly dost škody, která se nedá vrátit zpět. S brekem jsem to Milanovi oznamovala a skoro si přála, aby mě vyhodil. Jediné, jak jsem mu mohla vrátit to, co pro mě udělal, bylo dát mu děti. Kupu dětí a být skvělou mamkou.

I když svoje zklamaní nezakryl, řekl, že mu to nevadí. Chce, abychom děti adoptovali. Já si přišla hrozně. Naprosto zbytečně. Proklínala jsem se za svoji minulost. Milan se ale nevzdal. Adoptovali jsme postupně dvě děti. Nevěřila bych, že mi vážně někdy někdo řekne: ,,Mami.“ Beru to tak, že jsem od života dostala druhou šanci a budu se jí zuby nehty držet.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (29): Lékař mi sdělil krutou diagnózu, která mně i mému příteli zničila společný sen

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.