Marcela (26): Pokud se do třiceti nevdám, rodiče mě vydědí. Bojím se jim říct pravdu

Marcela (26): Pokud se do třiceti nevdám, rodiče mě vydědí. Bojím se jim říct pravdu
Zdroj: Unsplash

Marcela se ocitla ve velmi obtížné situaci. Rodiče jí dali nůž na krk. Pokud nebude ve třiceti vdaná, vydědí ji. Jenže ona před nimi ukrývá jedno velké tajemství. Marcela je totiž na ženy. Bojí se říct rodičům pravdu, protože tuší, že to nepřijmou.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 15. 07. 2022 07:00

Nedávno jsem si od rodičů vyslechla něco, co mě značně znepokojilo. Řekli mi, že pokud se do třicet nevdám, neuvidím z dědictví ani korunu. Byla to příležitost říct jim, že jsem na ženy. Odvahu jsem k tomu nesebrala. Jsem si totiž jistá, že by to nepochopili.

Rodiče mě srovnávají s mou sestrou

To, že jsem na ženy, mi došlo tak před třemi lety. Žádný vztah s mužem mi nevydržel dlouho. Vyloženě jsem se trápila. Žádný z těch mužů ale za to nemohl. Podvědomě jsem tušila, že jsem orientovaná na stejné pohlaví. Nechtěla jsem si to ale připustit. I když už je dnešní společnost trochu vyspělá, raději jsem to nikde neříkala.

Tajně jsem udržovala vztah s Nelou (24), která to skrývala stejně jako já. Až po jejím boku jsem si mohla přiznat, že jsem lesba. Když jsem byla s ní, byla jsem někým jiným - šťastným člověkem. Horší to bylo, když jsem jela k rodičům. Pořád mě porovnávali s mou sestrou Libuší (32). Ta už je dva roky vdaná, má děti a vede spokojený život.

Není jako já, ta, která žije ze dne na den. Nerada plánuji. Žiji podle toho, jak se to zrovna nabízí. Například dovolenou neplánuji rok dopředu. Prostě se s Nelou zblázníme a objednáme si dovolenou z minuty na minutu. Nepracuji v žádné úspěšné firmě jako Libuška. Beru sotva třetinu toho, co ona. Dalo by se říct, že jsem to nepovedené dítě.

Rodiče mi dali drsné ultimátum

Už nějaký ten pátek mě rodiče prudí s dotazem, kdy se usadím. „Už máš na svatbu nejvyšší čas," mele máma pořád dokola. Ještě do nedávna se ty otázky daly odpálkovat. Jenže s přibývajícími roky jejich nápor sílí. Táta se mi nebojí říct, že ho nebaví koukat se, jak mrhám životem a nikam nepatřím. Zjevně se rozhodli, že mě motivují a udělali něco, co je pro mě zcela nepochopitelné.

„Pokud nebudeš ve třiceti vdaná, nedostaneš nic z dědictví," řekli mi jednohlasně. „Co blázníte? Lásce se přece nedá poručit," reagovala jsem. „Všechno se dá, když se chce. Takže teď víš, jak se věci mají," řekli výchovně. Už jsem měla na jazyku, že jim řeknu, že jsem na ženy. Jenže hned jsem si představila ten povyk a raději to spolkla.

Vlastně jsem z jejich chování velmi zklamaná. Mají na to vůbec právo? Jen tak mě vydědit, protože nejsem vdaná? Co když po tom prostě netoužím? Kdo určuje, že jenom vdaná žena má nějakou hodnotu? A co by teprve řekli tomu, že jsem lesba. To by je asi trefil šlak.

Bojím se, že rodiče nepochopí, že jsem na ženy

Celou situaci mi ztížila Nela. Rozhodla se, že to svému okolí přizná. Její rodiče to přijali s klidem, dokonce mě chtějí poznat. Na jednu stranu mě to těší, na tu druhou děsí. Je mi zcela jasné, že po mě bude chtít Nela to samé. Já se ale rodičům přiznat nemůžu. Nejde to. Vím, že to nepochopí. Jsou to konzervy, které mě i Nelu odsoudí.

Zatím se mi to daří nějak oddalovat, ale vím, že to nepůjde donekonečna. Možná to nakonec risknu a řeknu jim pravdu. Tak holt přijdu o majetek. Možná by rodiče měli vědět, kdo ve skutečnosti jsem. Bohužel, stále si svým rozhodnutím nejsem zcela jistá. Bojím se, že mě navždy zavrhnou.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články