Marika (36): Tátu miluji nadevše, ale chtěla bych mu říct, že mě jeho láska začala dusit

Marika (36): Tátu miluji nadevše, ale chtěla bych mu říct, že mě jeho láska začala dusit
Zdroj: Freepik

Marika řeší velmi prekérní situaci. Její táta nastoupil do důchodu a má hodně volného času. A tak se rozhodl, že ho bude trávit s Marikou. Nalepil se na ni a jezdí za ní do práce. Jindy čeká na ni a děti před školou. Marika se dusí a hledá způsob, jak to tátovi říct, aniž by se ho dotkla.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 17. 09. 2022 10:00

Táta je pro mě velmi důležitý člověk. Dalo by se říct, že i když jsem měla oba rodiče, byl to právě on, kdo mě vychovával a staral se o mě. Zjevně mu něco dlužím, protože sotva nastoupil do důchodu, lepí se mi na paty. I když ho miluji, jeho láska mě začíná dusit.

Táta se o mě staral celé dětství

Největší a hlavně nejlepší vzpomínky z dětství mám na tátu. Třeba na to, jak mi každé ráno dělal culíky do školky a učil se se mnou. Máma o mě příliš nestála. Dělala jen to, co musela, ale k lásce to mělo daleko. Dala tím nám dvěma možnost, abychom si vybudovali krásný vztah. Když mi bylo šestnáct, naši šli dokonce od sebe.

Myslím, že to tátovi pomohlo. Konečně mohl volně dýchat a pro mě to žádná ztráta nebyla. O pět let později si táta našel novu ženu. Helena mu vdechla nový život. Začali spolu chodit do divadel a za kulturou. Na tátovi bylo znát, jak si novou lásku užívá. Helena měla tátu opravdu ráda. A já jí také vděčím za mnohé.

Je pravdou, že se svého času snažila mít tátu jenom pro sebe, ale já to respektovala. Sama jsem založila rodinu a porodila dvě krásné děti. Z táty se stal starostlivý dědeček, který svoji novou roli zvládal na výbornou. Konečně byl šťastný a nikoho z nás nic netrápilo.

Táta se po nástupu do důchodu upnul na mě

Bohužel Helena tátu rok před nástupem do důchodu opustila. Dodnes nevím přesný důvod, ale možná to ani není důležité. Táta najednou zůstal sám. Snažila jsem se mu jeho volný čas vyplnit, ale on se upnul na práci. Když se blížil nástup do důchodu, domlouvala jsem mu, aby v práci zůstal déle. Už jenom proto, že se ho šéf a vlastně i kolegové neradi vzdávali.

Táta se ale rozhodl, že už pracoval dost a nastoupil do důchodu na den přesně. A zde nastává problém. Ze začátku se táta zabavil sám. Objížděl známé nebo hřbitovy. Občas si zašel do kina a s přáteli na pivo. To mu zabralo zhruba půl roku.

Pak se zaměřil na mě. Někdy mě překvapil v práci a my spolu zašli na čaj. Jindy přijel v podvečer k nám a pozval se na večeři. Nikdy jsem neměla potřebu ho vyhánět. To až když překročil únosnou mez. On na mě totiž začal čekat každý den před prací nebo u dětí před školou. Rovnou se k nám připojí a sdílí s námi celý den.

Táta je se mnou celé dny

Jsou ale dny, kdy se to nehodí. Například když s jazykem na vestě rozvážím děti po kroužcích. Mezi tím třeba potřebuji někde na lavičce otevřít počítač a dodělat si práci. Nebo dojet nakoupit. Jenže s tátou v zádech to začíná být velmi obtížné. Je vidět, jak je sám a chce si povídat.

Jenže já jsem se začala dusit. Táta je s námi pořád. Nedávno se mnou dokonce seděl tři hodiny v kanceláři. Nemám sílu na to, abych mu řekla, že už je toho moc. Znám ho, vezme si to osobně a stáhne se tak, že ho možná už ani neuvidím. Jenže potřebuji tu situaci vyřešit. Nemám svobodu. Ani možnost zajít si jen tak na nehty nebo zacvičit. Táta je totiž za každým rohem. Jak mu to mám říct, abych se ho nedotkla? On nikoho jiného nemá, ale já už takhle dál nemůžu.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články