Monika (46): Učím se znovu řídit, ale manželovy scény mi nepomáhají

Monika (46): Učím se znovu řídit, ale manželovy scény mi nepomáhají

Paní Monika se nám svěřila, jaké to je, znovu po letech sednout za volant a jako spolujezdce mít vedle sebe despotu. Její pokus o návrat na silnice se na poprvé nezdařil a manžel se rozhodl, že ji dále už nebude učit. K čemu se paní Monika rozhodla, aby manželovi ukázala, že i ženy patří za volant?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 26. 07. 2020 08:00

Na stará kolena jsme se rozhodli koupit starší dům na vesnici, abychom byli schopni si ho upravit, než nastoupíme do důchodu. Byla to skutečně malá vesnice, která i s námi měla 115 obyvatel. Moc jsme se na to těšili.

Až po přestěhování mi došlo, že budu potřebovat znovu oprášit své řidičské dovednosti, abych mohla dojet nakoupit do města, protože autobus jezdil jednou denně. Manželovi jsem řekla, že si pro jistotu zaplatím kondiční jízdy, abych se do toho znovu dostala. O tom ale nechtěl ani slyšet, navrhl, že to zvládneme spolu.

Nevydařený pokus

Byla jsem dost nervní, Dušan to musel vidět a slíbil, že bude hodný. Začali jsme skutečně od začátku, tedy od srovnaných zrcátek. Pak prý přijde rozjíždění, abych si osahala spojku, plyn. Dovezl nás na opuštěnou rovinku, kde jsme se vyměnili. Dušan mi přesně říkal, co mám dělat. Nevadilo mi to. Rozjezd mi šel, něco ve mně zůstalo. Zdálo se, že nebudou problémy.

Vyjeli jsme tedy do města, kde je větší provoz, s tím, že rovnou nakoupíme. Když jsme se blížili k semaforu, začal Dušan syčet, ať už brzdím proboha. Trochu mě začal rozčilovat tím, jak to říkal. "Neboj se," zareagovala jsem: "Já umím barvy." "To bylo o fous," řekl a utřel si pot z čela. V duchu jsem se musela smát, jak se bál.

Dojeli jsme k obchodu, kde bylo málo volných míst, musela jsem tedy parkovat mezi dvěma auty a podle Dušana prý bude nejlepší, když tam nacouvám. To už jsem se bála také.

Špatně jsem si najela, nekoukla se do zrcátek a prásk, ťukla jsem do auta vedle, při dalším pokusu to samé. Dušan to nevydržel a začal na mě hystericky řvát, jestli jsem jako normální, co mě v autoškole proboha učili. Vzteky vylezl z auta, pomalu mě vytáhl ven a prohlásil: "Raději si to udělám sám, ty nemehlo." Zavřel dveře a nacouval na první pokus.

Když šel sčítat škody, zjistil, že jsem bouchla zadek auta tak, že uletěl kousek světla. Byl tak vzteklý, že řekl, že počká v autě, ať nakoupím sama.

Vynutila jsem si, že budu řídit i domů. Neměla jsem to dělat. Doma jsem měla opět couvat do garáže a co myslíte, opět jsem si špatně najela a znovu bouchla do toho samého světla, ze kterého nezbylo už skoro nic. Dušan si začal pomalu rvát vlasy a lítaly nadávky, byla jsem docela smutná, vždyť je to jenom světlo.

Auto už ti nepůjčím

Celé se to vyřešilo tím, že Dušan řekl, že mi auto už do ruky nedá, bude jezdit nakupovat klidně sám, všude mě bude vozit. Nejsem už prý ve věku, kdy se to znovu naučím. Naštval mě tak, že si  teď tajně dělám kondiční jízdy a ještě mu vytřu zrak.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články