Petra (28): Přítel se při rodinné oslavě zamkl v pokoji. Nejsem si jistá, zda to náš vztah ustojí

Zatímco já jsem extrovert jako hrom, můj přítel je pravý opak. Přesto jsme spolu našli společnou řeč. Já miluji lidi, společnost. Ráda chodím ven a bavím se. To Adam (29) samozřejmě nedává, a tak ho do ničeho nenutím.

Mohlo by Vás zajímat:

Raduna (26): Přítel mě načapal při hrátkách s vibrátorem. Jeho reakce mě naprosto odzbrojila

Když může, vyhýbá se lidem

Naše seznámení proběhlo v knihkupectví, kam jsem vstoupila jen z donucení, protože jsem hledala dárek pro babičku. Adam stál u beletrie a zamyšleně vybíral knihu. Když na něj pár svazků vypadlo z regálu, pomohla jsem mu je sesbírat. Tak jsme se dali dohromady. Z knihkupectví jsme si zašli do cukrárny. Pořád se ale ošíval, díval se po lidech a celkově působil dost podivínsky.

Sama nevím proč, ale líbilo se mi to. Později jsem zjistil, že je těžký introvert, kterému větší množství lidí nedělá dobře. Proto, když jsme někam šli, vybíral opuštěná místa. Pro mě to bylo něco nového, ale zajímavého. Nikdy jsem nešla jen tak na vyhlídku do přírody.

Když už na mě bylo té samoty moc, šla jsem se bavit, ale bez něj. Vysedávání po barech, diskotéky, to je pořád moje. Jít do kina je pro mě nutnost téměř každý měsíc. O nic takového ale Adam nestojí. Raději sedne do auta a jede někam do lesa.

Mohlo by Vás zajímat:

Ester (32): Přítel vypadal jako skvělý táta. Poslední roky ale dělá něco, co se mi bytostně příčí

Čekalo ho seznámení s mými rodiči

Když jsme spolu sami dva, chová se normálně. Není sice tak výstřední jako já, ale naše rozdílné povahy se krásně doplňují. Vzájemně se od sebe učíme. Jsme spolu skoro rok. Nedávno jsem pořádala menší oslavu narozenin. Pozvala jsem k nám rodiče, babičku a svého bratra. Adama jsem na to dopředu připravila.

,,Moje rodina je v pohodě, nemusíš se jich bát. Jsem ráda, že tě konečně poznají,“ pronesla jsem. Adam na to nic neřekl a já doufala, že seznámení s rodiči proběhne v klidu. Naši jsou veselé extrovertní povahy, takže když se sejdeme u jednoho stolu, je to síla.

Připravila jsem menší pohoštění a těšila se na jejich příchod. Adam byl sice trochu nesvůj, ale nepřikládala jsem tomu větší význam. Když naši přišli, sotva je pozdravil. Usedl ke stolu a mlčel. Máma se ho pořád na něco ptala, ale odpovídal jednoslovně. Pod stolem jsem do něj šťouchla, abych ho ujistila, že může být v klidu.

Mohlo by Vás zajímat:

Silva (28): Rodiče se tvářili jako vzdělaní lidé bez předsudků. Dokud jsem jim nepředstavila svého nového přítele

Bojím se, že jeho povahu nesnesu

Jenže Adam se místo toho sebral a odešel. Po dvaceti minutách se mě mamka zeptala, kde je. ,,On se nás asi bojí,“ smál se táta. Šla jsem za ním, ale byl zamčený v pokoji. ,,Proč nejdeš za námi?“ špitla jsem přes dveře. Nereagoval. Našim jsem namluvila, že se mu udělalo špatně a šel si lehnout. Pod stolem jsem mu tajně psala zprávu, co se děje.

Ani na tu neodpověděl. Na zbytek oslavy už nedorazil. Naši jsou pohodáři, takže to nijak extra neřešili. To mně bylo trapně. Když konečně vyšel z pokoje, dělal, že je v pohodě. ,,Proč ses zavřel? Víš, jak mi před našima bylo? Je to neslušné,“ nadávala jsem. ,,Já jsem prostě takový. Já lidi nemusím a ty to víš,“ reagoval chladně. Mně tím nasadil brouka do hlavy. Co když se to bude zhoršovat? Neumím si odpovědět na otázku, zda takového muže snesu celý život…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (38): Našla jsem si o 30 let staršího přítele a byla si jistá, že jiného nechci. Dokud jsem nepoznala jeho syna

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.