Sandra (25): S přítelem se shodnu téměř ve všem. Až na to, že on miluje kočky, ale já mám ráda psy

David (28) je pro mě prototypem ideálního chlapa. Líbí se mi, imponuje mi a skvěle si rozumíme ve všech oblastech. Až na jedinou – máme odlišný vkus, co se týče domácích mazlíčků. A dost možná nám to kvůli takové „maličkosti“ nevyjde!

Mohlo by Vás zajímat:

Adriana (31): Nechápu, proč si tchyně pořizovala tři psy, když na ně nemá čas. Nejhorší je, že je dává na hlídání k nám

Můj přítel bydlí s kočkami

Bylo to až neuvěřitelné, jak lehce jsme si s Davidem sedli. Měli jsme toho opravdu hodně společného a zajímali jsme se o stejné věci. Líbily se nám stejné knížky, filmy, poslouchali jsme obdobnou hudbu a oba jsme toužili jednou procestovat Asii.

Nemohla jsem uvěřit tomu, jak se ve všem shodujeme. Probuzení přišlo ve chvíli, kdy mě David pozval k sobě domů a v předsíni nás flegmaticky přivítali dva kocouři. Kočky moc ráda nemám, ale v tom by nebyl až tak velký problém „Tak ty máš takové dva spolubydlící? Kolik jim je?“ zeptala jsem se opatrně. Bylo mi řečeno, že jsou to téměř koťata.

„No vidíš, mám skoro stejně staré psy...“ vyslovila jsem zřejmě ortel nad naším vztahem. David to pochopil a nešťastně si povzdechl. „Seznamovat je asi zatím nebudeme. Moji kocouři by pravděpodobně dostali psotník,“ pronesl tiše. „Když moji psi vidí kočku, mám co dělat, abych je udržela na vodítku,“ poznamenala jsem smutně.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (33): Psy miluju, ale do postele prostě nepatří. Můj přítel je jiného názoru a dal mi kopačky

Na rozchod je už pozdě

Tehdy bylo naše vzájemné okouzlení silnější, než hledání praktického řešení. Asi by bolelo méně, kdybychom se rozešli už na začátku. Nás ale nic nezastavilo a zamilovali jsme se do sebe. Přespávali jsme jeden u druhého, ale častěji jsme byli u mě, abych mohla venčit psy.

První rok jsme si na sebe zvykali a vzájemně se oťukávali, jenomže pak už jsme s Davidem toužili žít společně. Ale se všemi zvířaty to nebylo možné. Doufala jsem, že by si kočky mohla vzít Davidova máti na chalupu. O tom nechtěl ani slyšet.

„Kočky přeci nejsou závislé na svém pánovi. Pes je nejlepší přítel člověka, tam jde o úplně jiný vztah,“ nechala jsem se jednou slyšet. A to jsem asi přestřelila. „To je obecný omyl, já se nemůžu vzdát kocourů z úplně stejného důvodu,“ nenechal se naštvaný David zahnat do kouta.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (33): Nemohu najít ženu, která by tolerovala moje psy. Už i ta poslední je vyhání z postele

Společné bydlení není možné

Od té doby o tom nemluvíme a dál se vídáme střídavě ve dvou bytech. Je mi jasné, jak dlouho může žít pes i kočka. A nedělám si iluze, že s Davidem stejně dlouho vydržíme žít odděleně. Bojím se, že ta situace náš vztah nabourává.

Jednou jsme zkusili společnou návštěvu, nedopadlo to dobře. Moji psi byli jak utržení ze řetězu, jeho kocouři létali sem a tam, bylo to zkrátka peklo. Já a David jsme pak na sebe byli také jako pes a kočka. Kamarádka mi poradila, abychom si sehnali profesionála, co to se zvířaty umí. Zřejmě to bude běh na dlouhou trať, pokud to ani jeden z nás nakonec nevzdá a nenajde si raději někoho bez zvířete.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dalibor (62): Manželce jsem psa zakázal, přesto máme jednu hlučnou bestii doma

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.