Facebook
Instagram
Tamara se už od útlého věku svých děti snažila, abych se naučily jíst zeleninu a ovoce. Netušila však, že jí klacky pod nohy hodí manžel, který zeleninu nejí. Dělá Tamaře naschvály a nepodpoří ji ve zdravém stravování dětí. Ta je z toho zoufalá, protože děti ho v tomto poslouchají. Jak to vyřeší?
Jako budoucí matka jsem měla veliké ambice. Měla jsem jasnou představu o tom, co naše děti budou jíst. Šlo především o zdravou stravu. To, že mi hodí klacky pod nohy můj manžel, mě nenapadlo.
Manžel mi kazí výchovu
Vilda je hodný chlap. Postará se o rodinu, vydělává peníze a doma sem tam s něčím pomůže. Nemohla jsem si na nic stěžovat. To se ale s přibývajícím věkem našich dětí změnilo. Jakmile jsem přestala Vojtu kojit a přišly na řadu příkrmy, dávala jsem mu jen ty, které jsem sama udělala. Sháněla jsem pouze bio zeleninu a bio ovoce.
Když jsem Vojtíška krmila, Vilda to vždy nějak komentoval: „Tak takový zelený žabinec bych teda nejedl, fuj.“ Díky bohu, že tomu syn nerozuměl a vesele si na tom pochutnával. Snažila jsem se už tehdy manželovi vysvětlit, že to před ním říkat nemůže, i kdyby si to myslel. Děti nás mají jako vzor.
Jenže jakmile bylo Vojtovi lehce přes dva roky, doma začalo peklo. Dále jsem se držela svého přesvědčení. Syn vždy dostal na talíř kus zeleniny nebo ovoce. Když to viděl Vilda, říkal: „Proč toho kluka trápíš brokolicí? To kdybys mi dala na talíř, tak s tebou týden nepromluvím.“ Kolikrát se podíval na syna a poznamenal: „Fuj, jestli nechceš, tak to nejez.“
Syn začal vzdorovat
Musela jsem mu stranou říct, že musíme být jednotní. Pokud syn dostane na talíř zeleninu, prostě ji sní a tečka. Vilda kroutil hlavou, proč ho nutím. Prý k tomu bude mít akorát odpor. Já si to nemyslím. Jakmile si dítě v útlém věku vytvoří návyk, pak se mnoho věcí stane automatickou součástí.
U nás doma to ale nefunguje. Vilda jako kdyby šel schválně proti mně. Jeho doma totiž k zelenině nenutili. Jeho matka byla benevolentní, a když nechtěl něco jíst, zkrátka nemusel. Manžel nejí zeleninu do dneška. Pozře tak maximálně okurku, a to ještě bez slupky a na ultra tenké plátky.
Ve třech letech syn začal zeleninu zcela odmítat. Začal na cokoliv zelené dělat od tatínka okoukané „blé a fuj“. Ve třech letech už dítě docela slušně mluví, takže jsem se se synem začala u každého jídla dohadovat. Když mi jednou řekl, že mu taťka dovoluje zeleninu nechat, tak jsem myslela, že zešílím.
Zůstala jsem zcela nepochopena
Manžel to celé zkazil. Syn se teď hájí slovy: „Táta řekl…“ Jsem z toho zoufalá. Jak jinak dostat do dítěte vitamíny? Vilda se cpe nějakými kupovanými vitamíny a nechápe, že zelenina je nenahraditelná. Jakmile se narodila dcera, slíbila jsem si, že budu tvrdá. Jsou od sebe s Vojtou čtyři roky.
U ní je to snad ještě horší. Domácí příkrmy odmítá jíst a dá si raději od tatínka koupenou sladkou kapsičku. Musela jsem se kvůli tomu s manželem opravdu ostře pohádat, abych mu striktně vysvětlila, že děti zeleninu jíst prostě musí. Odmítá moji teorii a říká, že si tělo řekne samo, až mu bude něco chybět. Takže jsou na mě v přesile. U nás doma je zelenina a ovoce tabu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
