Martin (61): Manželka mě ukecala, abychom jeli na týdenní dovolenou. Po návratu na mě čekalo boží dopuštění

Martin si rád pěstuje svou zeleninu. Od února se pečlivě stará o sazeničky vzrostlé ze semínek. Zahrada si žádá jeho každodenní péči. Jenže letos podlehl manželce a odjeli na týden k moři. Martin už takovou chybu nikdy neudělá.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 23. 07. 2025 07:00

Koncem února nebo začátkem března vyseju semínka, svítím jim žárovkou, aby měla teplo, a kropím je vodou. Je to doslova mravenčí práce, ale já to mám rád.

Zahradu jsem měl jako balzám na nervy

Odškrtávám si roky, kdy konečně budu moci odejít do důchodu a budu mít klid. V zaměstnání mě to poslední dobou nebaví. Divné firemní klima, mladí manažeři s nereálnými požadavky a nespravedliví nadřízení mě znechutili. Klid na duši hledám na zahradě. Naštěstí úspěšně. Každý den si o hodinu přivstanu a jdu s kávou na zahradu. Zapálím si cigaretu a podívám se, jak mi to tam roste.

„Martine, to je nějaká nemoc. Ty máš ty kytky snad radši než mě,“ naoko se pokaždé zlobí manželka Dáša. Jsem rád, že mám k sobě polovičku, která bez řečí zpracuje to, co já vypěstuji. A občas toho je nad hlavu. Zastávám názor, že se nedá věřit průmyslově zpracovaným potravinám, a tak si doma pečeme chleba, děláme šunku a hlavně pěstujeme a zavařujeme domácí ovoce a zeleninu.

Manželka chtěla letos v červenci k moři

Dáša je pracovitá, a tak celý srpen až do října zavařuje. Děláme domácí okurky, kapie, červenou řepu, různé čalamády, nakládané směsi, máme nepřeberné množství zavařeného ovoce a domácí marmelády. Samozřejmostí je domácí kečup. Rozdáváme to dětem, které jsou nadšené, že nemusí kupovat drahé zavařeniny z obchodu. „Mami, moc děkujeme. To bodne. Děti to milují,“ radostně poděkovala dcera, když dostala svůj příděl.

K zahradě se ale váží i povinnosti. Bydlíme hned vedle pole a stahují se nám na pozemek slimáci. Každý večer musím vyrazit s baterkou a sbírat je. Letos jich je požehnaně, asi kvůli vlhkému a deštivému počasí. A to není jediný problém. Manželka letos otravovala už od května, že by chtěla v červenci na týden k moři. Pořádně si vyhřát tělo na sluníčku. Neumím jí nic odmítnout, a tak jsme jeli. Po návratu jsem myslel, že mě klepne.

Příjezd z dovolené mi nadobro zkazil náladu

Doma jsem položil kufry k pračce a letěl na zahradu. Počítal jsem, že bude zarostlá plevelem, ale takové boží dopuštění jsem nečekal. Slimáci sežrali, co mohli. Z cuket mi zbyla jen torza, totéž papriky. Slimáci si pochutnali na listech a pustili se i do plodů. Takže jsem vyhodil tři nakousané cukety, asi deset paprik a jeden meloun. Angrešt dozrál právě v době naší dovolené, a tak jsem našel převážnou část plodů na zemi. Nepočkaly na nás.

Velice mě mrzí, že jsem na dovolenou jel. Měl jsem poslat manželku s kamarádkou. Je znát, když zůstane zahrada týden ladem. Každý rok jezdíme na dovolenou v říjnu a radši zaplatím vzdálenější destinaci. Ale vím, že na zahradě už je hotovo a můžeme se věnovat zábavě. Jak říkám, přes léto mám dům a zahradu, v zimě žiju jako v paneláku a můžu cestovat.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články

Další články