
Roman sní vše, ale léto nesnáší. Manželka nechce ve vedru vařit a když už se postaví ke sporáku, tak vaří z toho, co vypěstuje na zahradě. Takže skoro tři měsíce Roman jí skoro to samé.
Když uzraje první cuketa, mám ve svém životě jedinou jistotu. Odstartovala doba, kdy budu jíst stejná jídla pořád dokola.
Manželka je vášnivá zahradnice
„Romane, utrhla jsem cuketu. Chceš udělat nádivku, nebo falešnou čínu?“ zeptala se mě manželka Vilma. Zůstal jsem žvýkat housku se šunkou a váhal s odpovědí. V hlavě mi běželo jediné. Mám před sebou minimálně tři měsíce, kdy budu pořád dokola jíst to samé. Vilma vaří celý rok kromě léta. Jak se začne v kuchyni potit, mohu zapomenout na omáčky a domácí knedlíky.
Zvolil jsem nádivku. Cuketová nádivka se sýrem a šunkou je pro mě schůdnější varianta. S rajčatovým salátem si i pochutnám. Tedy v červenci. V srpnu už mi to nechutná a v září nemohu nádivku ani vidět. To samé s cuketovou čínou. Místo masa je ve směsi cuketa na kostičky. Sójový základ, nakrájená cuketa, paprika, žampiony a solamyl. Toto jídlo nemám rád. Bohužel, Vilma ho miluje, a tak ho máme relativně často.
Výpěstky jsou sice zdravé, ale to je tak vše
Na zahradě začal uzrávat rybíz. Takže co manželka nezpracuje na marmeládu, skončí v drobenkovém koláči s tvarohem. Tento koláč mi chutná první dva dny, potom ho do sebe cpu jen proto, aby se nevyhodil. Po rybízu přichází angrešt. Marmeláda a rybízová bublanina. To samé s kanadskými borůvkami. Mrazák, marmeláda a koláč.
Dal bych si borůvkové knedlíky, ale to se Vilmě nechce dělat. Na ně si musím počkat do října. To Vilma vytáhne borůvky z mrazáku a udělá mi ty sladké koule, které tak miluji. „V létě byla vždy studená plotna. Kdyby žila moje babička, ta by ti to vysvětlila,“ argumentuje mi vždy manželka, když chci kus masa. „Bude lečo,“ uzavře diskusi o jídle.
Papriky a rajčata z naší zahrádky mi nechutnají
Lečo máme dvakrát týdně. Jednou bez uzeniny a jednou s gothajem. Vilma toho vždy uvaří na dva dny. A ještě dostanu krabičku do práce. Lečo je jídlo, které nemusím. Už v dětství jsme ho hodně jedli a kdybych věděl, že moje manželka bude vařit lečo taky hodně, snad bych si ji kvůli tomu nevzal.
Vilma je skvělá žena. Žijeme si spolu bez hádek. Jen kdyby lépe vařila. Vydržet celé léto jen na cuketě, paprikách a rajčatech, je nadlidský výkon. A to nejsem náročný. Sním vše. Ale v létě se do jídla musím doslova nutit. A ještě se u toho tvářit, že jsem spokojený. Ale manželka má argument na všechno: „Hele, kdo šetří, má za tři. Jíme zdravě. Co víc bys chtěl.“ A tak Vilmu podvádím u nás v kantýně. Vzrušují mě tam grilované klobásky a smažený řízek.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].