Taťána Makarenko o situaci na rodné Ukrajině: Když vidíte bratrance se zbraní v ruce, vystraší vás to k smrti

Modelka a ředitelka soutěže Miss Czech Republic Taťána Makarenko přijala pozvání Miluše Bittnerové do talkshow Na kafeečko. Taťána Makarenko promluvila o dětství na Ukrajině, kde má dodnes část rodiny.Svého tátu viděla modelka naposledy loni v létě. V té době už podle ní hovořil o tom, že se na Ukrajině často objevují ruská auta, která monitorují situaci v zemi. Dnes je její táta ve válce. Taťána Makarenko se sice narodila na Ukrajině, ale mládí už strávila v Česku. Manželství jejích rodičů se totiž rozpadlo. + 11 fotek+ 12 fotek
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Ředitelka soutěže Miss Czech Republic, modelka Taťána Makarenko (32), přijala pozvání moderátorky Miluše Bittnerové a v talkshow Na kafeečko promluvila o svých ukrajinských kořenech a také tom, jak se její rodina vyrovnává s válkou. Proč její příbuzní nechtějí z vlasti odejít a jaký je to pocit vidět bratrance se zbraněmi v rukou?

Veronika Nováková
Veronika Nováková 23. března 2022

Ředitelka soutěže Miss Czech Republic, modelka Taťána Makarenko, přišla do České republiky už jako dítě s maminkou, které se předtím rozpadlo manželství. Taťánin otec zůstal na Ukrajině. Spolu s ním také modelčin bratr a bratranci, kteří byli nyní povoláni do armády.

Jak prozradila Miluši Bittnerové v talkshow Na kafeečko, odejít z Ukrajiny se její příbuzní zdráhají. Nejen kvůli komplikované a vyčerpávající cestě, ale také rodinným vazbám či strachu o majetek. „V rodině nemáme malé děti. Bratrancům je všem přes dvacet a jsou na vojně. Slečnám už je také kolem dvaceti. Všichni mají na Ukrajině něco, kvůli čemu chtějí zůstat. Slečny tam mají partnery, kteří jsou ve válce. Maminky zase nechtějí odejít kvůli dospělým synům. Je to strašně složité. Dostat se z Oděsy kamkoliv, na Slovensko, do Polska nebo Česka, je náročné,“ popisuje modelka situaci na Ukrajině.

Celý rozhovor můžete zhlédnout v úvodním videu. Fotografie z dětství a se svým tátou modelka poskytla do naší fotogalerie.  

Psycholožka Jana Woleská: Strach z války je třeba zahnat do kouta, poradím vám, jak na to
Mohlo by Vás zajímat:

Psycholožka Jana Woleská: Strach z války je třeba zahnat do kouta, poradím vám, jak na to

Pocházíš z Ukrajiny. Máš pro ni stále místo v srdci?
Samozřejmě, narodila jsem se tam a oba moji rodiče jsou Ukrajinci. Maminka tam žila dlouho, bylo jí přes dvacet, když odešla, takže mi všechno předala. Nevidím rozdíl v tom, jestli vás někdo vychovává v Čechách nebo na Ukrajině. Máma mi předala ukrajinskou krev. Vždycky mě vedla k tomu, abych hodně pracovala, na nikoho nespoléhala, byla soběstačná a bojovala na 200 %. Myslím, že tato nátura je pro Ukrajince typická. Hodně pracují a moc si nestěžují. Myslím, že se to teď ukazuje. Jsou pozitivně naladění a patrioti. Doufají, že válku vyhrají a spousta z nich tam zůstává. Nechtějí odejít do České republiky, stejně jako moje rodina, která žije v Oděse.

Vy jste přímo z Oděsy? Tam to teď nevypadá dobře.
Tam to teď začalo. Když chodily první informace o tom, že další bude Oděsa, my už to věděli, tušili jsme to. Bylo nám to naprosto jasné, protože je to pro Rusko strategicky významné místo. Je to největší přístav u Černého moře. Přes Soči se tam jednoduše dostanou, je to vedle Krymu. Já sama umím jenom rusky, ukrajinsky ne, protože v Oděse bylo vždycky hodně Rusáků, námořníků. Prvními láskami mojí maminky byli ruští námořníci.

Netušila jsem, že na Ukrajině existují oblasti, kde se mluví jen rusky.
Ano, ano. Když jsem se stěhovala sem do Čech, tak tam ruština stále ještě byla hlavním úředním jazykem. Teprve mladší generace se začaly učit ukrajinštinu, ale moje babička stále mluví rusky. Takže bylo jasné, že přijdou do Oděsy. Tatínek, nevlastní bratr z tatínkovy strany a všichni moji bratranci, synové máminých bratrů, jsou už ve válce a čekají na rozkazy. Takže se samozřejmě bojíme. Jedna věc je, když tam odejdou, to byl hrozně divný pocit. A další věc je, když vidíte fotky, na kterých mají v rukou zbraně. To vás vystraší k smrti. Když se ráno budím nebo večer usínám, tak nemůžu myslet na nic jiného. Soustředit se na práci je velmi těžké. Přes den jí mám naštěstí hodně, takže se zabavím, ať mozek přemýšlí o něčem jiném. Mně se zatím svět nemůže zastavit, mám tady spoustu povinností a závazků. Prostě to nejde. Ale když člověk vstává nebo usíná, myslí na rodinu. Na ty, které máme rádi.

Umíš si představit, že tvoji příbuzní, když mají v ruce zbraň, vystřelí na jiného člověka?
Nejde si to představit, nejde to ani popsat. Co všechno ten člověk v duchu prožívá. Ono je úplně jedno, jestli s tatínkem vyrůstáte nebo nevyrůstáte, protože to vnitřní pouto nejde oddělit.

Kartářka Dagmar Kludská: Smrt novorozené dcery jsem tušila, ale zabránit tomu nešlo
Mohlo by Vás zajímat:

Kartářka Dagmar Kludská: Smrt novorozené dcery jsem tušila, ale zabránit tomu nešlo

Pořád je to tvůj otec.
Přesně tak. Viděli jsme se v srpnu. Byly jsme na Ukrajině v létě s maminkou a stala se taková věc. Nikdy jsem nebyla v Kyjevě a letos v létě jsem tam náhodou zavítala. Moje agentura kupovala letenky a říkám jim: Chci letět Praha – Ukrajina. A oni mi koupili letenky do Kyjeva, ne do Oděsy. Takže jsme s mámou nakonec letěly do Kyjeva k její kamarádce a strávily tam tři dny. Prošly jsme si ho celý. Kdyby se tato chyba nestala, tak bych už nikdy neviděla Kyjev tak, jak vypadal v létě. Ještě před tím, než začalo tohle odstřelování a devastace. Říkaly jsme si s mámou, jaký to je paradox. Jsem ráda, že jsem tam mohla být. Ta mámina kamarádka, u které jsme byly, se skrývala v bytě dole ve sklepě s dalšími asi devíti rodinami. Teď se přemístili.

Ta paní, u které jste bydlely?
Ano, mámina kamarádka, která nás ty tři dny v Kyjevě hostila. V té budově, kde bydlí, mají sklepy, ale ne každý byt má svůj. Proto tam byli s dalšími rodinami. Museli se vždycky nějak zabavit a celou noc přečkávali. Všechno to odstřelování se dělo hlavně v noci. Teď se dostali do Lvova. Před pár dny mamince volali a říkali: Liduško, když bude nejhůř, nemůžeme zůstat ve Lvově. Vezmeš nás do Čech? K vám do Čech? Takže jsme byly připravené, že by jim maminka dala k užívání chatu.

Jsi z Oděsy, to znamená vedle Krymu. Už v roce 2014 tam byl průšvih. Tušili jste, že se tohle může stát?
Táta i můj bratr byli naverbovaní během mobilizace při anexi Krymu. Věděli, že Rusáci budou chtít další území. Proto nad tím přemýšleli jinak než běžní lidé. Táta říkal, že v Oděse byli Rusáci už v létě. Jezdila tam ruská auta, obhlíželi situaci. Proto si myslím, že se to plánovalo víc měsíců. Asi to nebyla rychlá akce, ale je neskutečné, jak to celé vygradovalo. Nikdy by mě nenapadlo, že se toto může stát v 21. století. Jenom si přeju, aby to brzy skončilo. Nechci přemýšlet nad tím, co víc se může stát.

Celou zpověď Taťány Makarenko najdete v úvodním videu. Co dalšího prozradila?

  • Proč její příbuzní nechtějí z Ukrajiny odejít
  • Jak vnímá ukrajinského prezidenta Zelenského
  • Jaká je podle ní současná Ukrajina a lidé, kteří tam žijí
  • Jaké byly její vlastní začátky v soutěžích krásy
  • Proč měla od dětství sklony k šéfování
  • Jak se daří dívkám, které uspěly v její soutěži Miss Czech Republic
  • Jak přísnou smlouvu musejí dívky podepisovat
  • Zda se do její soutěže mohou přihlásit také transgender osoby
  • Jak bude probíhat soustředění Miss na Zanzibaru

Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko

Tereza Těžká z kontroverzního dokumentu V síti promluvila o polyamorii: Mám dva muže, ani jednoho nemiluji víc

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články