Patricie (26): Začala jsem se vídat s jedním mužem. Pak jsem zjistila, že kouří jako fabrika a utekla

Moje seznámení se Samem bylo docela bizarní a připadalo mi jako z nějakého bláznivého příběhu. Došlo k němu v létě, když jsem svou neteř brala do aquaparku, kde náhodou pracoval jako plavčík. Uprostřed hlubokého bazénu mě chytla hrozná křeč do nohy a začala jsem se tak trochu topit. Zřejmě bych se dokázala dostat ke břehu, ale moje neteř zpanikařila a začala křičet a volat o pomoc. A Sam mě zachránil.

Anna (58): Prodali jsme pozemek, abychom splatili synovy dluhy. Tři měsíce nato byl zase v minusu a prosil o peníze

Připadala jsem si trapně

Pomohl mi doplavat ke břehu a vysadil mě na kraj bazénu.

„Jste v pořádku? Co se stalo?“ ptal se mě starostlivě a prohlížel si mě. Nebudu lhát, připadala jsem si velmi trapně.

„Jen mě chytla křeč do nohy, občas se mi to stává,“ mávla jsem rukou na znamení, že je vše v pořádku. Strávili jsme ještě několik minut povídáním si, zatímco moje neteř plavala, a Sam mě nakonec pozval na rande.

Marie (65): Nový muž ano, ale společná domácnost už ne. Na stará kolena se chci starat jen o sebe

Zjistila jsem, že je velký kuřák

Když jsme se potom viděli, už plně oblečení a venku z vody, zjistila jsem, že je Sam kuřák. V bazénu to samozřejmě nešlo kvůli vodě poznat, ale hned, jak jsme se sešli, jsem z něj cítila intenzivní pach cigaret. Sama jsem nekuřák a proti cigaretám jsem silně zaujatá. Rande se ale vyvíjelo dobře, Sam byl milý a rozuměli jsme si, takže jsem se rozhodla tomu dát šanci.

„Odskočil bych si na jednu… půjdeš se mnou?“ zvedl se v polovině rande a nabídl mi cigaretu. Jenom jsem zavrtěla hlavou. „Ne, děkuju. Nekouřím.“

A pak si odskočil ještě dvakrát. Vždycky se vrátil a pronásledoval ho ten ostrý pach kouře, který mi připomínal fabriku. Rozhodla jsem se ale přes tento jeho nešvar prozatím přenést, a když mě pozval další týden na oběd, souhlasila jsem.

Takhle jsme se vídali několik týdnů, než mě jednoho večera po několika sklenkách vína pozval k sobě domů. Souhlasila jsem, Sam se mi moc líbil a neskutečně mě vzrušoval. Když jsem ale přišla k němu domů, uvědomila jsem si, jakým problémem pro mě kuřáctví skutečně je.

Anna (29): Rodinný dům měl patřit i mně a bratrovi. Mlčím, i když vím, že nás otec podvedl

Jeho byt byl jako jeden velký popelník

Celý byt byl cigaretami silně cítit. Bylo zde zatuchlo, pohovka byla celá načichlá kouřem, stejně tak záclony a koberce. Na jídelním stole ležel popelník plný popela, další se nacházel vedle postele. Snažila jsem se to nevnímat a věnovat se Samovi, ale i když jsme se milovali, mě do nosu řezal kouř. A když si potom před spaním zapálil, věděla jsem, že tohle nepůjde.

Když jsem od něj ráno odcházela, uvědomila jsem si, že pach kouře jde po ulici se mnou. Byl v mých vlasech, v kabátu, v šále… vznášel se kolem mě jako nějaký mrak. Byla jsem hrozně znechucená, cítila jsem se jaksi špinavá. Věděla jsem, že takto s kuřákem žít nezvládnu. Ještě ten den jsem mu napsala dlouhou zprávu, kde jsem se omluvila za všechen čas, co mi věnoval, ale že už se neuvidíme.

Když jsem celý příběh říkala své sestře, nemohla uvěřit svým uším.

Karolína (29): Zjistila jsem, že můj přítel nikdy nepřečetl dobrovolně žádnou knihu. Dost u mě klesl

Sestra můj důvod k rozchodu odsoudila

„Ty ses s někým rozešla proto, že kouří?“ Nevěřila svým uším, „a ještě s takovým fešákem? To jsi to nemohla vydržet?“

„Nemohla,“ zavrtěla jsem hlavou smutně. „Kdybys byla u něj doma… všude bylo tolik kouře. Takové divné dusno… zatuchlo. Cítila jsem se, jako kdybych byla ponořená v popelníku. A když mě líbal… připadala jsem si, že jsem sama kuřákem. A to je něco, co bych nesnesla.“

Chvíli jsem se cítila špatně, možná jsem se přes takovou věc jako kouření měla přenést. Pro mě to ale nebyla banalita, ale přímý zásah do mého životního stylu. Jenom bych se trápila, snažíce se přizpůsobit něčemu, co mi k smrti vadí. Občas si ale na Sama vzpomenu a říkám si, jestli jsou špatné návyky našeho partnera něco, co je důvodem k rozchodu, nebo bychom se tomu měli přizpůsobit.

Další příběhy ze života →

Simona (48): Můj partner je vášnivý cyklista, ale já tenhle sport nesnáším. Najít kompromis nebude snadné

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].