Gabriela (28): Jsem těhotná, přítel si našel jinou. Co si o tom myslí vztahový poradce?

16. března 2020
Pixabay.com
Pixabay.com

Myslíte si, že jste konečně poznala toho pravého. Požádá vás o ruku, a vy zjistíte, že jste těhotná, ale zároveň zjistíte, že váš milovaný udržuje paralelní vztah s někým jiným. Co dělat? Radí psychoterapeutický poradce Theodora Toulcová.

S Denisem (27) jsme se poznali před třemi lety. Denis byl velmi zábavný a oproti ostatním klukům se jevil jako zodpovědný. Po nějaké době jsme seznámili naše rodiny a Denis mě požádal o ruku. S nadšením jsem souhlasila. Věděla jsem, že Denis není žádný svatoušek, ale že mě až takhle zklame, to by mne nenapadlo ani v tom nejhorším snu.

Udržuje vztah se svou ex

Někdy se stávalo, že mi předhazoval svou bývalou přítelkyni. Hlavně když došlo k hádce. Musela jsem poslouchat, co pro něj byla schopna udělat, a že já o něj nejevím takový zájem. Vzhledem k našemu zasnoubení mi jeho chování přišlo divné. A tak, když byl jednou na toaletě a zazvonil mu telefon, nestačila jsem se divit. Samozřejmě mu psala jeho bývalka Sára, nechyběly ani srdíčka a pusinky.

Noční smsky

Když jsem se ho na to zeptala, řekl, že o nic nejde a sem tam si napíšou. V té době jsem zjistila, že jsem těhotná, a že Denis kontakt se Sárou neukončil. Pípání mobilu mě ruší i v noci, a když už si dovolím se proti tomu ohradit, je ještě naštvaný na mě. Jsou dny, kdy je jako vyměněný, věnuje se mi, říká, jak se na naše miminko těší, ale z toho najednou dokáže v půlce věty odejít s telefonem, aby měl klid. Proč asi.

Ultimátum

Dala jsem mu ultimátum, buď já, nebo ona. Řekl, že chce zůstat se mnou. Ale já mu to moc nevěřím. Proč nedokáže vztah s bývalou utnout. Ještě v situaci, kdy spolu čekáme dítě? Plánovala jsem si to úplně jinak a mé těhotenství, které bych si měla za jiných okolnosti užívat, provázejí jen stresy.

NÁZOR ODBORNÍKA: Co poradí Gabriele psychoterapeutický poradce Theodora Toulcová?

,,Obávám se, že nemám pro paní Gabrielu dobré zprávy: na základě své bohaté praxe musím konstatovat, že tento trend je stoupající. V podstatě jde o podobu mnohoženství: muži, kteří jsou alespoň průměrně přitažliví, majetní a ochotní vstupovat do vztahů jsou natolik dobrou partií, že mají příležitost udržovat více paralelních vztahů a bohužel dost velké procento jich tuto šanci využije. Podobný model známe i z dřívějších generací, kdy si zralý muž našel mladou ženu, ale jeho manželka odmítla rozvod a o svého muže „bojovala“. Někdy to i vyšlo, protože pomohly společenské tlaky, nebo ta mladší prostě ztratila nervy a nehodlala propást příležitost vdát se za někoho jiného, dokud ještě ´má čas´. V současné době už společenský tlak téměř neexistuje, lidé žijí v rozličných svazcích, často velice volných. Ubývá těch, kteří cítí potřebu zakládat rodinu, avšak tato touha neklesá stejnou úměrou u obou pohlaví. Jednoduchou matematickou úvahou vychází, že ženění otevření muži mají z čeho vybírat a čas od času si ´vybrat nemohou´, tak berou všechny. Tyto ženy o sobě vědí, žárlí na sebe a o muže se přetahují, navzájem trumfují, ve snaze upoutat si ho jen pro sebe, avšak tím zápasem mužův komfort vzrůstá a nemá tedy potřebu z trojúhelníku vystoupit. Paní Gabriela také najíždí do těchto kolejí: ptá se, co má dělat, když její partner otevřeně udržuje vztah s jinou ženou (lhostejno, zda s novou či bývalou), to je přeci porušení důvěry a otřesení základů jejich vztahu, zvlášť, když nevypadá, že by se chystal druhý vztah ukončit. S takovým mužem by žena neměla mít chuť žít, ale praxe ukazuje, že potřeba vztahu a alespoň zdání rodiny je pro některé ženy silnější. A tak vzniká začarovaný kruh. Gabriela se musí zamyslet, co všechno je ochotna pro vztah s Denisem obětovat a jaké podoby svazku hodlá akceptovat, avšak s vědomím, že alternativou může být dlouhé čekání na jiného partnera, nebo i samota. Těhotenství už není takové zaklínadlo, ostatně ani nikdy nebylo: žena má za své dítě odpovědnost, otěhotněním se musí smířit s tím, že její život se navždy promění a že pokud se okolnosti neblaze změní, vždy to bude ona, kdo se o dítě bude starat. Reálně si může nárokovat jen pár (většinou skutečný pár) tisícovek výživného, když bude mít štěstí, tak každý měsíc. Vypadá to tragicky, avšak děti se rodily vždy a vždy to matky nějak zvládly, začátek úspěchu však tví v reálném odhadu situace, vše ´nad to´ je nadstandardní bonus, ze kterého se můžeme radovat, ne ho nárokovat.“

Zavří­t reklamu