Facebook
Instagram
Bývalá elitní tenistka a vždy přímá Barbora Strýcová (36) se nebojí nakousnout ani téma, které je celosvětově spíše tabu, a to menstruaci ve vrcholovém sportu. Že cyklus ovlivňuje život žen po celém světě, je jasné. Ale dokážete si představit, jaké to je, když jste k tomu sportovkyně a musíte podávat bezchybné výkony i ve dnech, kdy vám není dobře? Oproti viditelnému zranění se menstruace a s ní spojený diskomfort jako zdůvodnění zpackaného zápasu použít nedá.
Moderátorka Linda Bartošová se pustila do často tabuizovaného tématu menstruace a sportu a pod záštitou výrobce menstruačních kalhotek Snuggs vyzpovídala bývalou tenistku Barboru Strýcovou. Jak perioda ovlivňuje sportovní výkony, proč otázka na ni, na rozdíl třeba od bolavého kolene nebo natrženého svalu, nepadá na sportovních tiskovkách a mělo by se to změnit?
Když řeknu menstruace a sport, v tvém případě tenis, co se ti vybaví za pocity?
Strašně moc pocitů. Sport a menstruace dohromady, je to někdy hrozně moc těžký. Pamatuji spoustu zápasů, kdy jsem menstruaci dostala. Když mě čekal důležitý duel, všechny ty bolesti zad a břicha a různé nálady výsledek ovlivnily. To nebyly moc příjemné chvíle. Měla jsem to štěstí, že čím více jsem se hýbala, tak bolesti odcházely, takže to nebylo tak hrozné. Byly ale i západy, kdy to nešlo a musela jsem si vzít prášek, nebo to nějak přežít. Někdy je to náročnější, někdy je to v pohodě a dá se to vydržet.
Vzpomněla by sis na nějaký opravdu důležitý turnaj, do kterého jsi vkládala velké úsilí, trénovala jsi, těšila ses na něj a menstruace ti ho překazila, nebo zásadně ovlivnila?
Bylo to třeba zrovna v Římě. Cítila jsem, že mi to tam jde, že můžu hrát dobře, a pak jsem dostala svoje dny. Najednou jsem nebyla schopna vylézt z postele, bylo mi na zvracení, až jsem si říkala, že na mě něco leze. Pak jsem zjistila, že to je z menstruace, že se necítím na 100 %, a zápas nebyl takový, jaký jsem si ho představovala. To člověka zamrzí, ale nedá se to ovlivnit. Dalo by se to tedy ovlivnit, znám spoustu holek, které menstruaci na důležité zápasy odkládaly tak, že si posouvají antikoncepci. Já tento případ nebyla, některý zápasy jsem i prohrála kvůli tomu, že mi zrovna nebylo nejlíp.
Takže se dá říct, že ti menstruace překazila vítězství?
V některých zápasech ano, ale já nebyla ten případ, který by říkal, že mu to překazilo vítězství. Nicméně jsem nebyla ve stoprocentní formě. Byla jsem taková nijaká, ale nebylo to, že se nemůžu hnout ani hrát, to ne.
Můžeš nám popsat takový turnajový den, kdy máš menstruaci? Co prožíváš předtím, během zápasu a potom?
Samozřejmě mi bylo často špatně od žaludku a bolela mě záda. Když jsem třeba hrála první zápas, což je zhruba od 11 hodin, tak si chceš vzít co nejdřív něco, co ti od bolesti ulehčí. Vzala jsem si prášek, něco malého jsem snědla a začala jsem se co nejvíc hýbat, jak jsem říkala, už ze začátku, mně to hrozně pomáhalo. Ale to asi víš i ty sama, člověk je takový nafouklý, cítí se zavodněný a v ten moment se ani nemá rád. Já to ráda sdělovala svému týmu a trenérovi, protože ani nálada nebyla nejlepší, byla jsem spíš ticho a nechtěla moc mluvit, tak aby se to dozvěděl. Ty rutiny ale potom byly stejný.
Mluvily jsme o tom, kdy ti menstruace ovlivnila zápas ne úplně dobrým směrem, ale stalo se ti naopak někdy, že jsi nějaký zásadní turnaj vyhrála, menstruovala jsi zrovna a řekla sis: "Já to zvládla, a ještě jsem u toho menstruovala. Velký vítězství."
Stalo se mi to, zrovna když jsem vyhrála svůj první turnaj v roce 2011. Ze začátku jsem měla svoje dny a říkala si: "Tohle nedám!" Najednou jsem to dala, srovnala jsem se s tím a nepřemýšlela nad tím. Po třech, čtyřech dnech to přešlo a já se dostala do formy, kdy jsem se cítila dobře a turnaj jsem vyhrála. Bylo to v Québeku.
Když na Australian Open v roce 2015 řekla tenistka Heather Watson, že prohrála kvůli holčičím záležitostem, vznikaly články se slovy, že padlo poslední sportovní tabu. Proč stále nemám pocit, že padlo? Proč není běžné, že to sportovkyně zahrne do svého vyjádření?
Dobrá otázka, proč se nikdo neptá? Já nevím, jestli se novináři stydí, nebo je jim to trapný. Spousta sportovkyň má asi problém o tom mluvit, já ne. Když se na to zeptáš mě, řeknu ti: "Dnes mi to nešlo, protože jsem se necítila dobře, protože mám svoje dny a asi to ovlivnilo zápas." Myslím, že by to ty ženy měly říkat, protože v šatně se o tom mluví. A možná i ti novináři by se na to mohli ptát. Ale je otázka, že když se na to zeptá novinář, někdo si může myslet - to je ale drzej novinář, jak je možný, že se mě na to ptá? Ale není problém říct, prohrála jsem, protože jsem měla svoje dny, na tom není nic špatného.
A ty sama jsi to někdy udělala?
Ne, sama jsem to nikdy neudělala.
A proč ne?
To je dobrá otázka. Asi proto, že jsem si říkala, že je to moje soukromí a asi není dobré o tom mluvit. Asi je to ani nezajímá. Na to ale navazuje spousta jiných věcí, že ty prohraješ třeba kvůli periodě proti někomu, proti komu jsi měla vyhrát. Lidé ti začnou psát výhrůžky, jak je možný, že jsi prohrála, ať se jdeš zahrabat. A tomu člověku v ten moment nechceš sdělovat proč. Tohle bylo taky hrozný.
Máš na mysli sázkaře?
Většinou to byli sázkaři a možná to byli i nemocní lidé. Taky se mi tohle stalo. A zrovna sázkaři nechceš vysvětlovat, že jsi prohrála, protože máš menstruaci.
Zároveň tam hrozí, že kvůli periodicitě si to odpočítají i na další zápasy, je to tak? Že by to někdo mohl použít i proti tobě?
Ano, to taky nechceš.
Co z toho vlastně vyplývá? Ty by sis přála, abychom o tom mluvili víc, i tenistky, ale zároveň jsou tady i dost pochopitelná rizika.
Já bych si přála, aby to nebylo tabu, abysme řekly oukej, já nebyla ve stoprocentní formě, protože jsem dostala svoje dny. Nemusíme to rozebírat, ale nemělo by to být tabu. Nás tenistky to hodně ovlivňuje. Spousta z nich, mých kamarádek, s tím má problémy ten den, nebo týden a nemůžou normálně fungovat. Si představ, že jsi na Wimbledonu, dostaneš periodu a co teď? Nemyslím si, že bychom se o tom neměly bavit a skrývat to.
Kromě nějaké osvěty jsou tu i ryze praktické věci, které by se daly změnit. Vy máte během zápasu dvě pauzy na toaletu. To stačí, když máš první den menstruaci? Někdo ji má hodně silnou a musí si pomůcky měnit často. Jsou tam nějaké praktické věci, které by se v tenisovém světě daly změnit?
Nezažila jsem, že by si tenistka musela jít třikrát čtyřikrát měnit pomůcky během zápasu. Dvě pauzy myslím stačí. Někdy je to riziko, třeba na Wimbledonu. Tam každý musí hrát v bílém, což je náročnější. Máš i strach, že se tam něco objeví. Tam jsem ten moment zažila i já, že jsem se před zápasem dostala na toaletu víckrát než běžně.
Jak moc je mezi tenistkami normální se bavit o menstruaci? Není to třeba další nástroj konkurence a soupeřivosti, že nechceš, aby to soupeřka věděla?
Takhle jsem to nikdy necítila, ale musím říct, že je to podle národnosti, jak se o tom kdo baví. My Češky normálně řekneme: "Dneska je mi blbě, já to dostala a necítím se." Třeba Američanky se o tom radši nebaví, převlékají se na záchodech, aby je nikdo neviděl. V šatně se o tom baví hlavně Evropanky.
Tématem u sportu je i ztráta menstruace v důsledku fyzického tempa, to se ti někdy přihodilo?
Mám s tím velkou zkušenost, přihodilo se mi to častokrát. To tempo není jenom na kurtě a na trénincích, ale je tu hodně časových pásem, které překračujeme. Rok tenisty je dlouhý - od ledna do listopadu. Lítáš na turnaje z Ameriky do Asie, z Asie do Austrálie. Tělo ani neví, kde je a co se děje. Já ztratila menstruaci na 3-4 měsíce, takže ani nevíš, kdy to přijde, a necítíš se dobře. Tělo by chtělo menstruovat, ale je tak vyčerpaný, že nemůže.
Změnila jsi pak něco v tréninkovém plánu?
Ono to bylo spíš ke konci kariéry. Člověk musí trošku zvolnit a být aspoň nějakou dobu na jednom místě, což u tenisty moc nejde. Já zvolnila a samozřejmě si nechala poradit lékařem, a pak se to dalo do kupy. Ale ztratila jsem menstruaci, dva roky jsem to měla všelijak. U sportovkyň je to podle mě běžná věc, protože ten zápřah na fyzično je obrovský. I na psychiku je to náročný.
Četla jsem, že pokud sportovkyně menstruuje, podává lepší výkon, protože lépe regeneruje.
To je pravda, ty výkony někdy byly špatný, ale byly i skvělý. Někdy jsem cítila, že můžu hrát šest hodin náročný zápas a je mi to jedno a byla jsem psychicky odolnější. Bylo to každý měsíc úplně jinak.
Když jsem hledala, jestli už toto téma nějaká česká tenistka medializovala, našla jsem sedm let starou zmínku tvé reprezentační kolegyně Petry Kvitové, která to řekla v rámci podpory Heather Watson. Co sis o tom tehdy myslela?
Pamatuji si to. Myslela jsem si, že je to správný. Řekla, jak to je, že se necítila dobře. Přijde mi zvláštní, že se tady bavíme o něčem, co je v uvozovkách tabu. Řekla něco, co je hrozně přirozený, a lidé kolem na to reagují komentáři: "Proč to říká? To je divný!" Ne, není to divný. Je to prostě tak, že ji něco bolelo. Zrovna jí na tom záleželo, letěla přes celý svět do Austrálie a dostala to v den, kdy hrála důležitý zápas a nechtěla se vymlouvat na bolavý koleno.
Proč si myslíš, že je to tak citlivé téma? Myslíš, že je to tou krví? Že se krev neobjevuje úplně běžně.
Myslím, že jo, že někdo to bere, nechci to říct, jako špinavé. Asi to bude tím. Závěrem bych ale řekla, že se nemáme za co stydět.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
