Facebook
Instagram
Atletka Kristiina Mäki (31) je mnohonásobnou mistryní ČR v bězích od 800 do 5 000 metrů. Vlastní rovněž zlato z univerziády či několik finských titulů, protože po otci má i finské občanství. Stejně jako tenistka Barbora Strýcová se i Kristiina rozhodla promluvit o tématu, které je tabu, i když se týká všech žen, a bez něj by na světě nebyli ani muži. Menstruace je přirozená, ale mnoho běžkyň ji kvůli nízké váze ztratí. Jak špičková atletka prožívá menstruační cyklus a jak se jí běhá po porodu?
Kristiina Mäki je nejen úspěšnou běžkyní, ale také maminkou dvouletého syna Kaapa, kterého má se svým partnerem, rovněž úspěšným českým běžcem Filipem Sasínkem. Česko-finská atletka si zvládla po porodu nadvakrát výrazně vylepšit osobní rekord na hrách v Tokiu, které proběhly osm měsíců poté, co se stala matkou.
V rozhovoru s Lindou Bartošovou pod záštitou výrobce menstruačních kalhotek Snuggs se Kristiina Mäki otevřela v tématu menstruace, která významně ovlivňuje psychiku, fyzický výkon i emoční balanc sportovkyň. Menstruace podle ní může působit jako stigma a upozorňuje i na to, že mnoho běžkyň o ni přijde, což pak může způsobit potíže, když se snaží otěhotnět. "Znám nějaké případy a je to těžký proces. U někoho je to i nemožné," uvádí v rozhovoru.
Co všechno z fyziologického pohledu ovlivňuje tvůj výkon na dráze?
Nejvíc má na výkon vliv fyzická a psychická pohoda. To ovlivňuje tělo i hlavu. Zdraví psychický i fyzický.
Fyzickou i duševní pohodu, alespoň u mě, ovlivňuje i menstruační cyklus. Můžeš popsat, jak do toho promlouvá tobě?
Mně docela hrozně. Nevím, jestli to mají tak všechny sportovkyně, ale zhruba týden předtím, než to přijde, pociťuju hlavně psychický změny a pak i fyzický. Prvních pár dní cyklu je to tedy nic moc. Snažím se s tím nějak pracovat, ale úplně si nedám volno v tréninku ani na závody. Už se mi stalo, že to přišlo v den závodu, což je nic moc. Jediná strategie podle mě je se s tím naučit nějak pracovat.
Když mluvíš o tom tréninku i o závodu, jak moc se liší to, když ti do toho menstruace přijde?
V obou případech je dost značná bolest, ale u toho tréninku je to snesitelnější. Na sobě pozoruji, že mi pomůže, když se začnu trochu víc hýbat, než kdybych zůstala ležet. U závodů je to horší, protože tam je člověk i nervózní a to ovlivňuje i psychiku, což má na výkon velký vliv. V tu chvíli ze sebe člověk musí vydat všechno. Menstruace ovlivňuje vnitřní sílu, což je na rozdíl od tréninku jiné, protože tam se člověk vydá jiným způsobem. Není tam v takovém vypětí jako v závodě.
Máš první den i fyzické bolesti?
Ano, mám. Před porodem jsem měla i takový, že jsem nevěděla, jak si mám sednout, stoupnout, a pomohly až prášky, ale tak to řešit nechci. Po porodu to bylo trochu lepší, ale přijde mi, že se to zase vrací do starých kolejí.
Ty říkáš, že člověk se s tím musí naučit pracovat, tak mě zajímá, jak ses to naučila ty? Prášky to řešit nechceš, jaké mechanismy sis tedy vyvinula pro to, aby to tolik neovlivňovalo tvůj život?
Řešila jsem to už dávno a jednou cestou je třeba hormonální antikoncepce. Zkusila jsem to a brala ji osm měsíců, jenže jsem začala pociťovat jistý změny na psychice, a to hlavně v takové té dravosti v tréninku i na závodech. I se mi stávalo, že jsem víc brečela. Já brečím, když někdo umře nebo když umře nějaké zvíře, takže bylo zvláštní, že jsem brečela na tréninku třeba jen proto, že jsem nedoběhla. To nebylo úplně standardní. Mělo to sice vliv na menstruaci, že jsem míň krvácela a neměla takové bolesti, ale to, že to mělo vliv na psychickou stránku, mi vadilo mnohem víc, než že musím jednou za měsíc trpět. Takže jsem ji vysadila.
Říkala jsi, že někdy ta bolest byla taková, že jsi ani nemohla sedět. Dá se říct, že ti někdy tahle fáze menstruace překazila vítězství?
Nevím jestli úplně vítězství, ale bylo to na dost závodech, kdy šlo o určité plnění limitů. Pokud to přišlo tam, nebylo to tak dobrý.
Pamatuješ si závod, kdy jsi běžela při menstruaci a bylo to pro tebe důležitý?
Asi z hlavy ne, protože jich bylo více, ale na obranu závodů, kdy se to tím překazilo, byly i závody, kdy mi to dodalo sílu. Ono strašně záleží, v jaké fázi cyklu to přijde. Naopak spatřuju, že po konci menstruace mám tělo nejsilnější. Což nevím, zda se to dá takhle obecně říct, ale na sobě to vidím.
To mám taky tak, na začátku mě to oslabuje a pak mě to začne posilovat...
Ono je asi těžký si to nějak vyhodnotit, když člověk nesportuje, ale může mít jiné záchytné body. Ale právě vždy na konci menstruace mi přijde, že tu sílu, kterou mi vzala, mi zase vrací.
Jak řešíš oblečení na závody v době menstruace? Liší se to nějak?
Ten nahatý dres máme pořád stejný, to neřeším, ale je tam nekomfortní zóna, když to člověk zrovna má. Často se ohlíží, jestli to někde nevyteče, nebo to nebude vidět.
Takže tě to vlastně oslabuje, že musíš myslet na další věc, ještě k tomu při závodu.
Jo, ale na to jsem si zvykla, že kdyby se stala nějaká nehoda, tak co?
Mluvíte o tom s dalšími atletkami v šatně? Je to otevřené téma?
Je to dost otevřené téma, protože nás to dost ovlivňuje. Vzhledem k tomu, že závodím i mimo Česko, je zajímavý slyšet i příběhy cizinek. Setkala jsem se spíše s tím, že to holky, co hodně běhají, vůbec nemají. Jak své tělo přepínají a ženou do určitého výkonu, menstruace vypoví úplně, což mi přijde ještě horší.
Stalo se to tobě někdy?
Mně se to naštěstí nestalo. Znám i hubenější holky, než jsem já, protože to souvisí s nějakou tělesnou hmotností, a taky se jim to nikdy nestalo. Zároveň znám holky o pár kilo těžší a ty to třeba nemají. Takže nevím úplně, jaká je tam rovnice na to, kdy se to té holce ztratí.
Jak to řeší? Mě by to asi znervóznělo...
Mně by to určitě vadilo. Holky, se kterýma jsem se setkala a ptala se jich, jestli to řeší, mi spíš dávaly najevo, že jim to nevadí. Ono je to u sportu vlastně super, že něco takového nemusíš řešit, ale pak, když jde kariéra stranou, to může být těžké.
Když jsi zmínila tu hmotnost, je to další pole tlaku, pro vás, běžkyně, že musíte být lehké, že musíte splňovat nějakou váhu?
Jde spíš o tlak ze strany okolí nebo trenérů. Záleží, jakého má kdo trenéra. Myslím, že spíš z téhle strany je určitý tlak, který to ovlivňuje, normálně by to problém být neměl. Když se člověk podívá na startovní pole, jsou tam různé váhy, a už mě porazily i větší holky. To, že jsi lehčí, neznamená, že budeš běhat rychleji. Právě si myslím, že je to dost velký problém u některých holek, které si myslí, že čím budou hubenější, tím to bude lepší.
Ať už o bolestivé silné menstruaci a jejím vlivu na výkon, nebo o ztrátě menstruace v souvislosti s vysokým sportovním vypětím se moc nemluví. Že jsou to tabuizovaná témata. Myslím navenek, ne v šatnách.
Obecně se o tom nemluví, protože je to takové intimní, ale za mě by mělo. Ne o tom mluvit každý den a nějak to opěvovat, ale myslím si, že když je v souvislosti s tím nějaký problém, tak by se to mělo řešit normálně. Většina trenérů jsou muži a ty holky se o tom stydí mluvit, protože i ze strany trenérů je to někdy ve stylu: "Tak ty máš teď menstruaci, to je naprd, co budem dělat?" Občas to neumí řešit normálně, což je pro mladou holku červené světlo, že to normálně řešit nemůže.
Větší osvěta u trenérů by prospěla?
Ano, je to každoměsíční problém, který se musí řešit. Osobně znám hodně trenérů, co se o to zajímají. Zajímají se, jak to působí na jejich svěřenkyni. Ne na všechny to působí stejně, ne všechny mají bolesti. Někdo má strašné bolesti a dalšímu pomůže, když zvolní trénink pár dní předtím. To pozoruji i na sobě, že když trochu povolím pár dní předtím, než začnu menstruovat, je to lepší. Ale zase to souvisí s dalším problémem, že někdo nemá pravidelnou menstruaci, takže takhle plánovat nemůže. Neexistuje jeden předpis, co by lidi měli dělat, ale rozhodně by o tom měli mluvit.
Jakou máš zkušenost s trenéry ty sama?
Já ji mám se všemi třemi, se kterými jsem spolupracovala, dobrou. Vždy jsem to mohla řešit a otevřeně o tom mluvit. Neměla jsem pocit, že nemůžu. Hraje v tom roli i to, že se o tom nebojím mluvit a prostě to řeknu. Na trenéry jsem měla štěstí. Ono když je tomu nakloněna jedna strana, třeba ta svěřenkyně, tak si myslím, že se do toho dá trenér zasvětit.
Přišly za tebou někdy mladší holky s dotazem, jak se o tom bavit s trenérem? Že se třeba stydí?
Ne, že se o tom stydí mluvit, to nebyl první impuls. Spíš že mají určité problémy, co s nimi mají dělat a že se stydí o nich mluvit. Tady je důležité to probrat s gynekologem, jestli je třeba něco řešit, a pak i s trenérem, který je svědkem něčeho na tréninku.
Jak vnímáš vliv médií, proč se o tom nemluví se sportovními novináři na tiskových konferencích? Předpokládám, že to nepadá v otázkách, jestli tvůj výkon ovlivnila menstruace. A jak by ses na to tvářila, kdyby taková otázka padla?
Asi úplně normálně, ale radši bych ten první impuls brala od sportovkyně. Přišlo by mi divné, kdybych špatně běžela a oni se mě zeptali: "Vy máte menstruaci?" Kdybych o tom začala mluvit sama, přišlo by mi to normální. Už jsem se s nimi o tom bavila. Když se něco nepovede, ptají se a chtějí rozebrat příčinu. Když na to má vliv menstruace, nemám problém to řešit, a myslím si, že obecně se o tom bojí bavit, aby z toho nevznikla druhá extrémní stránka. To mi taky není blízké, zlatá střední cesta by byla fajn.
Stane se, že běžkyně třeba musí závod úplně zrušit a mluví o jiných zdravotních problémech, že má třeba natažený sval, nebo cokoliv jiného, aby nezmínily menstruaci?
To nevím, zda to tak u někoho bylo, ale určitě jsou takové, které kvůli tomu přerušily závod.
Chápeš obavy některých sportovkyň, že o tom mluvit nechtějí, že nechtějí, aby to byla další oblast, ve které mohou být jako ženy kritizovány? Ve smyslu, že je ovlivňují emoce, že jsou slabší. Někteří to můžou brát jako slabost a další záminku ke kritice žen, které to už tak mají ve sportu těžké.
Emoce je ovlivňují. Určitě si umím představit, že některé o tom nechtějí mluvit proto, že je to oslabuje. V podstatě to tak je, i já se bojím kritiky a odsouzení z důvodu menstruace. My si to nevybraly, ale vybraly jsme si, že budeme sportovat, a asi se nedá jednou za měsíc říct, já teď nebudu dělat to, co mě baví. Jen je to celé nepříjemné v souvislosti s tím, že vás někdo odsoudí stylem - ty jsi žena.
Proto ses rozhodla o tom mluvit v tomhle projektu, nebo vůbec to otevírat...
Asi z toho důvodu, že mladý holky nevědí, jak to mají řešit, a je to takové hození do vody a plav. Třeba to někomu dodá odvahu. I kdyby to dodalo odvahu jedný, tak je to supr.
Pojďme ještě k oblasti, která je s tebou velmi spojována, a to že jsi zažila neuvěřitelný comeback poté, co jsi porodila. Vadí ti, že to všichni zmiňují, že jsi měla dítě a že ses dokázala vrátit jako někdo úplně jiný, silnější?
Vadí mi takový názor, který jsem už párkrát slyšela, že jsem tak dobře běžela díky porodu. Asi mají trochu pravdu, protože tělo je ovlivněno tím, že v tobě rostl nový život a fungují zde hormony, ale většinou jsem tento názor slyšela od mužů. Bych jim přála ten porod, jestli by teda chtěli podstoupit něco takového, aby se jim zlepšil výkon. Ale myslím, že touto sezonou jsem potvrdila, že to nebylo tak úplně o porodu.
Nevadí ti o tom mluvit? Umím si představit, že to může paradoxně snižovat tvé sportovní kvality v tom smyslu, že jsi běžela dobře, protože jsi měla nějakou hormonální vlnu.
Slyšela jsem i takový názor z dřívější doby, že východní Němky a Rusky naschvál otěhotněly a zhruba ve čtvrtém měsíci, nebo do té doby, kdy se dalo těhotenství přerušit, si to dítě nechaly vzít a tělo mělo přírodní doping. To je docela příšerná věc a slyšela jsem ji v souvislosti s tím, že se mi porodem zvýšila výkonnost. Neumím si představit tu psychickou "pohodu".
Tady budeme trochu fabulovat, u těch ostatních sportovkyň, které menstruaci nemají, jak potom řeší, když chtějí otěhotnět?
Znám nějaké případy a je to těžký proces. U někoho je to i nemožné. Musí to řešit s lékařem a znám případ, kdy snaha otěhotnět trvala několik let, takže si myslím, že to za to nestojí.
V tomhle směru jsi měla štěstí.
My máme covidový dítě. Stalo se to na začátku pandemie, kdy jsme byli s přítelem zavření v Hodoníně. Zmrazili nám i závodní žebříček, takže jsme si řekli, že je čas to zkusit.
