Facebook
Instagram
Sněhové podmínky v České republice zatím nebyly ideální a zima nám moc nepřála. Šéfredaktorka Lifee.cz Markéta se proto vydala do východního Tyrolska a prozkoumala dvě lyžařská střediska. Kolik stojí u sousedů skipasy, kde si užít oběd s dechberoucí vyhlídkou a proč se nenechat odradit zelenou loukou?
Vzhledem k dosud nepříznivým sněhovým podmínkám u nás v ČR jsem vyrazila za lyžováním do dvou skiareálů ve východním Tyrolsku. Oba leží poblíž italských hranic a jsou vzdálené přibližně 600 kilometrů od Prahy. Díky své nadmořské výšce bývají, co se sněhu týká, sázkou na jistotu. Během prodlouženého víkendu jsem stihla navštívit obě místa a svoje postřehy jsem pro vás sepsala a nafotila.
1. Lyžování u nejvyšší hory Rakouska
Mojí první zastávkou bylo lyžařské středisko ve východním Tyrolsku Grossglockner Kals/Matrei. Prohánět se na lyžích Národním parkem Hohe Tauern (Velké Taury) přímo před velkolepou kulisou nejvyšší rakouské hory Grossglockner (3 798 m) je samo o sobě zážitkem. Sněhu je tady dostatek a podmínky pro lyžování skvělé.
V lyžařském areálu najdete dostatečný výběr sjezdovek, a co mě potěšilo, lyžujete tady skoro sami. O něco víc lyžařů bývá na slunečné straně v bývalém středisku Matrei, které se spojilo se střediskem Kals a vznikl tak rozsáhlý lyžařský areál. Fronty vás tady zdržovat nebudou, nečekala jsem ani jednou. Grossglockneru se právem přezdívá „Král východních Alp“, lyžovalo se tady opravdu královsky.
Oběd s panoramatickým výhledem
Na oběd jsem vyjela na horní stanici lanovky do restaurace Adler Lounge. Obklopena jedinečnou horskou kulisou jsem ochutnala pizzetu (něco mezi pizzou a ciabattou) a osvěžila se typickým pivem Weissbier. Na tomhle výjimečném místě ve výšce 2 400 metrů nad mořem jsem se chvíli zdržela a kochala se. Jednak samotnou designovou stavbou pod vrcholem hory Cimaross, ale především božským výhledem. Na visuté vyhlídce restaurace se otevírá unikátní panoramatický výhled na šedesát alpských třítisícovek. Podívejte se ve fotogalerii pod článkem, jaké jsem tam ulovila záběry.
Ubytování přímo na sjezdovce
Ubytovala jsem se v obci Kals am Glossglockner, která má skvělou polohu přímo na úpatí nejvyšší rakouské hory. Gradonna Mountain Resort leží nedaleko sjezdovky, stačí naskočit na lyže a sklouznout se na svah. Tomuto výjimečnému hotelu dominuje věž obložená černým dřevem, v okolí jsou rozeseté horské chalety. Na pokoji jsem si zamilovala relaxační prosklený kout, má totiž v pozadí za sklem živou tapetu alpských velikánů. Úžasné místo na povalování, čtení nebo třídění myšlenek.
Spalo se tady jako v pohádce. Možná díky levandulovému pytlíčku pod polštářem, nebo ložnici vyrobené ze smrkového a limbového dřeva, které podporují zdravý spánek. Potřebný relax po lyžování jsem našla ve wellness areálu, kde jsme si zaplavala ve vnitřním i venkovním bazénu a zahřála se v několika saunách. V restauraci podávají pětichodové menu a místní speciality v sedláckém bufetu.
2. Lyžování na hranicích s Itálií
Necelou hodinu cesty od nejvyšší rakouské hory, ve stejné nadmořské výšce 2 400 metrů, leží hora Thurntaler a lyžařské středisko Skizentrum Sillian Hochpustertal. Na své si tady přijdou i milovníci skialpinismu, snowboardisté, freerideři a běžkaři. A pro malé lyžaře je připravený dětský areál Kinderland. Hochpustertal nepatří jen východnímu Tyrolsku, ale dělí se o něj s Tyrolskem jižním. Tohle místo jsem navštívila už podruhé, protože lyžování je tady jednoduše dokonalé.
Přes dvacet kilometrů širokých sjezdovek
Ačkoliv při nástupu do kabinové lanovky nebylo sněhu moc vidět, nenechala jsem se odradit. Po chvilce stoupání kabinovou lanovkou se krajina zahalí do sněhu a otevře se lyžařský ráj. Ani Sillian nemá o sníh nouzi. Přes dvacet kilometrů širokých sjezdovek podobných těm italským – 15 km červených, 5,6 km modrých a 1,1 km černých. Pokud by hrozil nedostatek sněhu, celý areál je uměle zasněžován. Sluníčko krásně hřálo do tváře a ani tady jsem nenarazila na žádné fronty.
Hotel za přijatelné ceny naproti lanovce
Pár minut od dolní stanice lanovky se nachází rodinný wellness hotel Sporthotel Sillian. Rozlehlý rezort nabízí dokonalé ubytování, přijatelné ceny a přátelskou atmosféru. Skamarádila jsem se tady s partou Rakušanů i Čechů, kteří sem jezdí každou sezónu. Ve wellness areálu je k dispozici venkovní i vnitřní bazén, svět saun, parní lázně i masáže. Pro děti je připravený program v dětském klubu, vlastní bazén i brouzdaliště.
Pochutnala jsem si tady na místních specialitách, tradičních východotyrolských pokrmech i zdravých lehkých jídlech. Pokrmy připravují především z místních surovin, které pocházejí z údolí Hochpustertal. Sporthotel Sillian leží v nadmořské výšce 1 100 metrů a má skvělou polohu přímo u vstupu do lyžařského areálu.
Ceny skipasů v Rakousku a u nás
Jednodenní skipas vyjde v obou východotyrolských střediscích pro dospělého na 55 eur, šestidenní na 289 eur. Děti do šesti let tady lyžují zdarma. Děti do 18 let za poloviční cenu. Pro srovnání – za jednodenní skipas v Krkonoších zaplatíte 1 590 Kč, na Šumavě vás vyjde na 1 150 Kč.
Cestu autem do východního Tyrolska jsem odřídila v pohodě sama. Udělala jsem si shopovací zastávku v Mnichově a po lyžování si zajela na pravé italské cappuccino do pohraniční vesničky Innichen. Během čtyř dnů jsem zavítala hned do tří sousedních zemí. Ale znáte to, všude dobře, doma nejlíp. Příště snad na českých svazích!
Ve fotogalerii si můžete prohlédnout, jak se mi lyžovalo a bydlelo ve východním Tyrolsku.
