Tomáš (45): Světlo v zahradním domku manželku vyděsilo k smrti. Musel jsem se vrátit ze služební cesty dřív

S manželkou bydlíme v našem domě asi patnáct let. Máme menší domek situovaný v zahradě, kde je mnoho keřů a vzrostlých stromů. V zadní části stojí dřevěný zahradní domek.

Vladěna (61): Zahrada je můj druhý domov už čtyřicet let. Ale co se mi na ní děje letos, to jsem nikdy nezažila

Naše spokojené manželství mě baví

S manželkou Věrou máme svůj dům rádi. Bydlíme na vesnici a jsme rádi, že naše děti zažily dětství v přírodě a na čerstvém vzduchu. V současné době naše dcery studují prvním rokem vysokou školu. Jsou to dvojčata. Nerozlučná. I vzdělání budou mít totožné. Bydlí spolu na pokoji na koleji a neudělají bez sebe ani krok. Manželka Věra jejich odchod z domova těžce nesla.

Ale zvykla si. Našla si novou zálibu a začala číst knihy. Každý večer ulehá na pohovku u francouzského okna, rozsvítí lampičku a ponoří se do příběhu. Jsem za Věru rád, jelikož mě neomezuje. Respektuje, že i já mám záliby. Rád sportuji. S kamarády chodím hrát fotbal nebo tenis. Věra nevyžaduje, abych s ní seděl sedm dní v týdnu na pohovce. Necháváme si prostor k tomu, abychom se na sebe těšili.

Jindřiška (51): Nastěhovala jsem si k sobě muže, který mi z domu udělal skládku

Zahradní domek je úkryt pro květináče

Na konci zahrady jsme postavili dřevěný zahradní domek. Není tam přívod vody, natož elektřiny. Je to vlastně jen lepší úkryt pro květináče, nářadí a kolečko. Tento domek nemá na dveřích ani zámek. Není důvod. Jsou to jen obvodové zdi a na zemi betonová podlaha. Od konce léta do domku v podstatě nechodíme. Práce na zahradě jsou hotové a my odpočíváme.

Zaměstnavatel mě vyslal před dvěma týdny na služební cestu. Na čtyřdenní školení do Brna. Bydlíme s manželkou v Ústí nad Labem, a tak jsem jel doslova přes celou republiku. Už druhý den ráno mi volala vyděšená manželka: „Okamžitě se vrať domů. Včera večer jsem viděla, že se v zahradním domku svítilo. Asi tam někdo byl a šmejdil.“

Alice (35): Tchyně mi během dovolené zničila zahradu. Přišla jsem nejen o květiny, ale také o vzpomínky

Záhada zahradního domku je vyřešená

„Tomáši, já se tu bojím. Přijeď domů. Někdo nám chodí spát do zahradního domku. Jinak si to vysvětlit neumím. Každý večer se tam svítí. Bliká tam světlo. Mám strašný strach. Nespím. Furt sleduji zahradu z okna,“ plakala manželka. A tak mi nezbylo nic jiného než ze školení odjet o den dříve. Šéf pro mé jednání neměl moc pochopení, ale respektoval to.

Doma jsem zamířil rovnou do domku. Nezdálo se, že by se něco ztratilo, nebo dokonce že by v domku někdo přespával. Po setmění se v domku opět začalo svítit. Běžel jsem na konec zahrady a rozrazil dveře. V domku nikdo nebyl. Zato blikalo světýlko, které jsme v domku před několika lety pověsili. Ale poslední dva roky světýlko nesvítí. Nechali jsme ho tam viset a chodíme do domku jen za úplného světla. Neumím si vysvětlit, proč po takové době začalo opět blikat. Ale je to lepší varianta než zloděj.

Karla (37): Dlouho jsem si myslela, že za mnou sestra jezdí z lásky. Ona ale měla jiné úmysly

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].