Tragický osud Roberta Pragera: Chtěl vstoupit do hornických odborů, zaplatil za to životem

Bohužel se mýlil. K incidentu, z něhož tuhne krev v žilách, došlo 5. dubna 1918. Tento německý imigrant a horník se stal obětí nekotrolovatelné agrese, která byla živená válečnou hysterií a protiněmeckými náladami.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana Fabiánová v exkluzivním rozhovoru: Dodala odvahu raněným ženám, sama si prošla veřejným lynčem

Kdo byl Robert Prager?

Robert Prager se narodil v Drážďanech 28. února 1888. V roce 1905, to mu bylo 17 let, se přestěhoval do Spojených států. Aby své nové vlasti dokázal, že se chce stát jejím oddaným patriotem, přihlásil se po válečném projevu prezidenta Woodrowa Wilsona k námořnictvu. Nezapomněl ani vyvěsit z okna americkou vlajku. Neváhal ani udat pronajímatele bytu, který proti tomu protestoval.

Naděje na službu v námořnictvu se od Pragera vzdálila jako odliv. Mohly za to vážné zdravotní problémy. Nezbylo mu tak nic jiného, než si začít hledat klasické zaměstnání. Nakonec skončil v Collinsvillu jako pekař, po čase ale začal pokukovat po hornictví, které vynášelo mnohem více peněz. Tehdy také požádal o vstup do odborů. Jenomže byl přesvědčením socialista, což se jim nelíbilo. Jemu se zase nelíbilo, že ho kvůli tomu odmítli. A když jim to řekl, podepsal si tím ortel smrti.

Mohlo by Vás zajímat:

Brutální lynč 14letého chlapce: Obličej měl k nepoznání, matka nechala otevřenou rakev

Hon na Roberta Pragera

Prager začal mít horkou půdu pod nohama 3. dubna 1918. Právě tehdy byla na večerní schůzi zamítnuta jeho žádost o členství. Odboráři ho poté vypoklonkovali a požádali, aby se raději odstěhoval. Prager byl ovšem hádavý typ, a tak další den ráno napsal jejich prezidentovi Jamesi Fornerovi dopis, kde si na onu nespravedlnost stěžoval.

Tvrdil v něm, že ač Němec a socialista, nikdy by žádnou stávku nesabotoval. Takové podezření je absurdní. A aby to věděli všichni, rozmístil kopie svého vyjádření po celém městě. To byla velká chyba. Horníci z toho viděli rudě. V noci se u jeho domu objevily desítky mužů. Přikázali mu, ať vyjde ven a na důkaz svého vlastenectví políbí americkou vlajku. Souhlasil. Poté mu příkázali, ať si sundá boty. Pak ho zabalili do vlajky a donutili pochodovat po hlavní třídě. Dav již čítal přes 300 mužů. Začalo sněžit. V tomto okamžiku zakročila policie a Pragera raději umístila do cely v suterénu radnice. Pro jeho vlastní bezpečnost.

To však dav ještě více rozzuřilo. Starosta John H. Siegel se muže snažil uklidnit a odvolával se na federální úřady, že pokud by byl Prager špion, mohl by mít důležité informace. Protestující však vedení města označilo za proněmecké zrádce. Prager byl tak po několika hodinách vyveden davem a dostrkán na kopec Bluff Hill, kde ho chtěli polít dehtem a posypat peřím. Dehet ale nebyl k dispozici. A tak osmadvacetiletý Joe Riegel navrhl, ať ho pověsí. Nikdo neměl dostatek kuráže k tomu, aby to zastavil.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhada mizejících penisů: Epidemie koro dohání africké muže k lynčování žen

Žádná spravedlnost

Z Pragerova lynče bylo obžalováno pět mužů. Než však započal proces, museli právníci přezkoumat až 700 samozvaných soudců. Bylo opravdu těžké z nich vybrat někoho, kdo nebyl zaujatý proti imigrantům. Jednání probíhalo necelý týden. Rozsudek poroty byl vynesen za deset minut. Všichni jsou zproštěni viny. Jednoduše prý nebyl věrný Americe, a když to říkalo celé město, musela to být pravda.

Přesto by jeho smrt neměla být nikdy zapomenuta. Mezi zákonem a lidovou spravedlností bývá tenká hranice, která vždy skončí katastrofou. 

Mohlo by Vás zajímat:

Oko za oko: 4 dramatické příběhy lidí, kteří vzali zákon do vlastních rukou