74 let od úmrtí Štěpánky Belgické: Princezny, na kterou rodiče kašlali a přezdívalo se jí „chladná blondýna“

23. srpna 2019
Facebook
Facebook

Nemilovaná Štěpánka Belgická, uváděná i jako Štěpánka či Stefanie Rakouská, byla belgická princezna a v letech 1881–1889 korunní princezna rakousko-uherská. Stala se manželkou následníka trůnu Rudolfa. Jejich manželství bylo naplánované. Chladný byl ostatně celý její život.

Lhostejní rodiče

Štěpánka se narodila 21. května 1864 jako druhá dcera belgického krále Leopolda II. a jeho ženy královny Marie Henriety. Měla tři sourozence, z nichž jeden, následník trůnu Leopold, zemřel v dětství. Její dětství bylo poznamenáno hlubokým nesouladem mezi jejími rodiči a také Leopoldovou předčasnou smrtí. Matka navíc nejevila valný zájem ani o děti, ani o manžela, kterého nemilovala.  Ovšem ani otec s potomky netrávil téměř žádný čas. Byly mu lhostejní.

Naplánované vdavky

Štěpánčin sňatek s rakouským a uherským korunním princem Rudolfem byl naplánován dvory ve Vídni a Bruselu. Dne 10. května 1881, ještě před svými sedmnáctými narozeninami, byla provdána za o šest let staršího korunního prince Rudolfa Rakouského v augustiniánském kostele ve Vídni. Manželství bylo zpočátku víceméně bezproblémové. Následně se ale projevil nesoulad povah svobodomyslného, impulzivního a hloubavého Rudolfa a upjaté a konzervativní Štěpánky.

Pohlavní choroba a neplodnost

Roku 1883 se jim narodila dcera Alžběta, ale Rudolf poté zřejmě nakazil svou ženu pohlavní chorobou a ona již další děti mít nemohla. Tento fakt absence mužského následníka měl zničující vliv na jejich vztah i na Štěpánčino postavení u dvora, které ani předtím nebylo zvlášť dobré. Přezdívalo se jí „chladná blondýna“ a její tchyně, císařovna Alžběta, jí otevřeně pohrdala pro nedostatečný původ i půvab.

Nevěry a snaha o rozvod

Manželství se prakticky rozpadlo a manželé se ani nesnažili skrývat jiné známosti. Nevyrovnaný Rudolf, který své deprese zaháněl kromě milenek ještě lovem a alkoholem, se roku 1888 pokusil dosáhnout zrušení sňatku, papež Lev XIII. to však odmítl.

Smrt manžela

Jenže roku 1889 bylo nalezeno tělo mrtvého Rudolfa na jeho loveckém zámečku v Mayerlingu, společně s mrtvou baronkou Marií Vetserovou. Důvod záhadné smrti dvou domnělých milenců byl vykládán v průběhu času různě, jedno je ale jisté, Štěpánce zůstal pouze titul rakouské arcivévodkyně a korunní princezny-vdovy.

Útěk do cizích krajin

Aby se vzpamatovala z traumatu Rudolfovy sebevraždy a aby unikla z vídeňského dvora, který jí na katastrofě nespravedlivě přisuzoval velkou část viny, začala Štěpánka s nekonečným cestováním. Trávila mnoho času se svými sestrami Luisou a Klementinou a vyhýbala se pobytu ve Vídni. Na dvoře měla totiž po smrti Rudolfa jen podřadnou roli vdovy po korunním princi.

Snaha nacpat ji císaři

Král Leopold a císař František Josef se snažili oženit Štěpánku s rakouským nástupcem trůnu Františkem Ferdinandem, aby tak zabránili jeho nerovnému sňatku se Žofií Chotkovou. Jenže, jak víme, u Františka zvítězila láska nad politikou.

Druhé manželství

Štěpánka se později seznámila s uherským hrabětem Elemérem Lónyayem z Velké Lónye a Vásáros-Namény, do kterého se zamilovala a vzdala se kvůli němu svého dosavadního titulu a s tím spojeného postavení. Princezna si vzala pouhého hraběte, a to po 11 letech vdovství dne 22. března 1900 na zámku Miramare v Terstu. Přesto se právě toto manželství ukázalo být nejšťastnějším Štěpánčiným životním krokem a nikdy ho nelitovala.

Vztah s dcerou

Se svou dcerou arcivévodkyní Alžbětou Marií neměla Štěpánka po svém novém sňatku již téměř žádný kontakt. Jelikož byla z císařského domu vyloučena, musela se Štěpánka se svou dcerou rozloučit a nechat ji ve Vídni. Její vztah s ní byl však porušen i tím, že přisuzovala matce spoluvinu za tragédii z Mayerlingu.

Válečné roky

Za první světové války Štěpánka pracovala jako ošetřovatelka v lazaretu, který byl zřízen v jejich zámku. Roku 1917 císař Karel I. povýšil hraběte Lónyaye na knížete, čímž se i Štěpánka stala kněžnou, což byl titul stejné úrovně jako princezna. Na konci druhé světové války se knížecí pár Lónyayových uchýlil před postupující Rudou armádou do benediktinského kláštera Pannonhalma. Tam 81letá Štěpánka dne 23. srpna 1945 zemřela a byla pochována v kryptě klášterního kostela.

NA ŠTĚPÁNKU BELGICKOU SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Zavří­t reklamu