Facebook
Instagram
Kočka je zvláštní tvor a ne každému přiroste k srdci. Je samostatná, sebevědomá, umí se ozvat, když se jí něco nelíbí. Její přízeň si na rozdíl od té psí musíme zasloužit. A lidé se dělí na dvě skupiny – jedna za to kočky odsuzuje a ta druhá naopak uznává a miluje. Do které patříte vy? A jestli po kočce toužíte, víte, jaké plemeno prakticky nelíná?
Milujeme kočky a mnozí z nás by rádi měli alespoň jednu doma. U mnohých ale tahle touha dříve nebo později narazí na problém – kdo bude pořád uklízet ty chlupy? Jistě, většina koček líná prakticky po celý rok a taková „kočičí domácnost” jde poznat na první pohled. Pak jsou dvě možnosti: buď se milovník koček s takovým stavem smíří a snaží se alespoň snižovat množství chlupů, které nachází jinde než na kočce, nebo se stane otrokem vlastní domácnosti a vstává i ulehá s lepivým válečkem v ruce. Jedno i druhé vyžaduje velkou dávku lásky ke kočkám…
Kočka, která nepelichá?
Další možností, jak si pořídit kočku a nestát se otrokem vlastní domácnosti, je správný výběr plemene. A tak pokud toužíte po kočce vy sami nebo třeba vaše děti, je určitě dobré vědět, že například taková kartouzská kočka je celkem ideální volbou. Zvířátko, podobné ruské nebo britské modré kočce (to ale jen pro laiky, chovatelé by mohli popsat hned několik rozdílů, podle nichž lze zmiňovaná plemena rozeznat), má tu velkou výhodu, že opravdu prakticky nelíná. Srst má velmi hustou, a dokonce odolnou vodě. Namočit kartouzskou kočku tak, aby se jí voda dostala až ke kůži, dá opravdu hodně práce.
Občas vykartáčovat...
Přestože mají kartouzské kočky opravdu hustou srst, péče o ni není nijak složitá. Občasné vykartáčování úplně stačí. Abychom ale byli zcela upřímní – přibližně dvakrát do roka nějaký ten chloupek kartouzačky přece jen pustí, ale za týden jsou zase ve svém běžném režimu. To se dá vydržet. O zbytek péče o srst se už postarají kočky samy.
Kočka cestovatelka
Další velkou výhodou kartouzských koček je jejich stoický klid. Chcete s nimi cestovat třeba na dovolenou? Nic vám nebrání. Kartouzačka se s tím vyrovná, stejně jako se změnou prostředí nebo s jinými lidmi. Je jí to víceméně jedno. Stejně tak nemívá problémy s dalšími zvířaty, pokud na ni neútočí. Brzy si sjedná pořádek a smečka začne být její. A navíc: kartouzačky jsou velmi tichá zvířata. Mňoukat sice umějí, ale jen málokdy uznají, že je to nezbytně nutné. Snad je to tím, že byly vyšlechtěny v kartuziánském klášteře a tam jsou hlasité zvuky nepatřičné.
Přízemní kočka
Další z vlastností tohoto plemene, kterou mnozí ocení, je jejich „přízemnost”. Na rozdíl od jiných plemen kartouzské kočky netouží vylézt, vyskočit nebo se vydrápat na to nejvyšší dosažitelné místo, strhnout při tom záclony nebo převrhnout vázičku na nejvyšší poličce. Výš než na kanape a nebo – přiznejme si to – na stůl, se patrně nepodívají.
Ani líná, ani příliš aktivní
Když jsme zmínili podobnost kartouzské kočky s ruskými nebo s britskými, je potřeba také dodat, že povahou se řadí „někam mezi”. S velkou pravděpodobností z nich nebudou jen šedé (pardon – modré) polštářky na kanapi jako z některých britských, ale jejich aktivita ani nebude dosahovat energie ruských koček. Pomazlí se s tím, s kým se mazlit chtějí, ale čekat, že se budou svému chovateli celý den motat pod nohama a toužit po neustálém kontaktu, by bylo zbytečné. Na druhou stranu jsou to zvířátka velmi zvědavá. Určitě vám budou rády dělat společnost třeba při vaření, kdy s největším zájmem očichají cokoliv jim nabídnete. Je to pro ně zábava a ony rády poznávají nové věci.
Potřebujete odejít? A kdo vám brání?
Úplně proti mysli není kartouzským kočkám ani dočasná samota. Stejně jako ostatní plemena většinu dne prospí, takže na chovatelovy odchody do práce si poměrně snadno zvyknou. Dokonce ani víkendový výlet by neměl být nepřekonatelnou překážkou, pokud bude kočička zabezpečená a zásobená krmením a vodou.
Takže jak se rozhodnete? Pořád ještě není čas na splnění dětského snu, ať už vašeho, nebo vašich dětí? Kočka v domácnosti nemusí být takový problém…
Zdroj:
wikipedia
