S úzkostí sleduju, co se doma děje, říká Češka žijící v Mexiku. Rodinu neviděla od ledna

S úzkostí sleduju, co se doma děje, říká Češka žijící v Mexiku. Rodinu neviděla od ledna
Zdroj: Archiv Evy Kopečkové
Eva Kopečková (38) se do Mexika přestěhovala před čtyřmi lety, pracuje tu v jazykové škole pro cizince Spanish Experience Center.
Žije v letovisku Puerto Vallarta, které je závislé na cestovním ruchu. Epidemie koronaviru zdejším životem velmi otřásla.Eva se proto zapojila do charitativních akcí, které na jedné straně pomáhají ženám bez práce, na straně druhé pak přinášejí peníze mimo jiné na potravinové balíčky pro chudé. Na snímku paní Mavi šije charitativní roušky pro Evu.Peníze z prodeje roušek na dobrou věc. Pořizují se za ně léky a potraviny pro ty, kteří se ze dne na den ocitly bez práce a příjmů.+ 16 fotek+ 17 fotek

Boj Česka s koronavirem s obavami sleduje i Eva Kopečková (38), která už čtyři roky žije v mexickém letovisku Puerto Vallarta. Sama se v zemi tortil, tequily i úžasných pláží zapojila do tamní bitvy s epidemií, na kterou už v Mexiku zemřelo přes devadesát tisíc lidí.

Jana Jánská
Jana Jánská 04. 11. 2020 10:59

Mexiko Evě učarovalo už před patnácti lety, kdy se sem přiletěla učit španělsky. Pobyt v jazykové škole pro cizince Spanish Experience Center se jí stal osudovým. Před čtyřmi lety se sem nastěhovala natrvalo a v letovisku Puerto Vallarta pracuje právě v jazykovce, jejíž klientkou před tou dlouhou řádkou let byla.

V Mexiku zuří boj s koronavirem podobně úporně jako v Česku. „Situaci u nás doma sleduju samozřejmě s obavami. Mám tam rodinu. Mámu s tátou jsem neviděla od ledna, bratra s jeho rodinou dokonce od září 2019. Samozřejmě, že si píšeme a voláme, ale tváří v tvář jsme se neviděli věčnost,“ říká Eva.

Koronavirus v Mexiku

Mexiko (130 milionů obyvatel) má aktuálně přes 930 tisíc nakažených, každý den přibývá kolem šesti tisíc nových případů. "Puerto Vallarta je turistické město, většina lidí tu pracuje v cestovním ruchu. Co se tedy stane, když zavřou pláže, restaurace a hotely? Lidé přijdou o práci, a to je v Mexiku obrovský problém. Rozhodně nechci zlehčovat situaci v Česku. Nejsem tam a nemohu soudit. Jen zkrátka neznám nikoho z mých známých, kdo by musel vzhledem ke ztrátě zaměstnání žádat o potravinový balíček, aby se mohl druhý den vůbec najíst. To je totiž realita Mexika," říká.

V Puerto Vallarta je aktuálně vyhlášen "malý lockdown". Až do poloviny listopadu smějí být pláže otevřené jen do patnácti hodin, restaurace do dvaceti, po jednadvacáté hodině nejezdí hromadná doprava. "V restauracích, obchodech i supermarketech se měří teplota, všude je antibakteriální gel, podložka pro desinfekci obuvi a každý musí mít roušku. Když jsem sama poprvé vyšla v roušce, tak jsem se styděla. Byla jsem ještě větší exot než předtím – nejdříve Češka, pak Češka v roušce," popisuje.

Dnes je pro ni rouška samozřejmou nezbytností. A pro Mexičany také. "Lidé tu jsou velmi zodpovědní, a to je dobře," dodává.

Charitativní činnost

Sama se dokonce zapojila do charitativní činnosti, začala organizovat šití roušek, které se prodávaly po celém Puerto Vallarta. Výtěžek se rozdělil mezi ženy, které roušky šily a jinak by byly bez příjmů, a mezi organizace, které postiženým lidem dodávají potravinové balíčky. "Charitativní sbírky se tu dělaly už před koronavirem, protože to zkrátka bylo potřeba – na léky, potraviny, vybavení do škol pro děti. S příchodem pandemie se situace ještě zhoršila, protože se zkrátka zvýšil počet lidí, kteří najednou potřebovali pomoc. Do toho tu máme období dešťů, a když přijde povodeň, potřebují pomoc další lidé."

"Co mě hřeje u srdce, je to, že lidé tu mají velké srdce. Osobně jsem spolupracovala s charitativními organizacemi Ayudemos a Ayudar v Puerto Vallarta a Puerto Vallarta Food Bank, kam jsem darovala jak roušky, tak i finanční prostředky na potravinové balíčky či léky," říká Eva. Škola Spanish Experience Center, ve které pracuje, rovněž podpořila řadu charitativních projektů.

V Puerto Vallarta také vznikl charitativní projekt Chefs Anonymous. "Puerto Vallarta je turistické město a bez turistů, akcí, svateb a dalších eventů tu přišla o práci řada skvělých kuchařů. Rozhodli se spojit, začali společně vařit a jídlo rozdávat. Spousta lidí jim darovala finanční prostředky či produkty, ze kterých pak mohli vařit pro čtvrti, ve kterých na tom lidé nebyli dobře."

O nákaze koronavirem

Nákaza koronavirem se nevyhnula ani Evě. "Přijít to muselo. Bolest hlavy a očí, nechutenství, ztráta čichu, únava – sama jsem si tím prošla. Kamarádům vyšly testy pozitivně. Z naší party je nás už deset, kteří měli Covid-19. Realita, ale zkrátka to tak je. Nebudu brečet, nebudu si stěžovat. Mám střechu nad hlavou, sluníčko svítí a kolem sebe mám spoustu fajn lidí," říká pozitivně.

Volný čas tráví pečením, dokonce v Puerto Vallarta rozjela vlastní menší podnikání. "S pečením jsem začala hned první rok, v podstatě to začalo o Vánocích. Tradice se musejí dodržovat bez ohledu na to, kde jste. Tenkrát jsem pekla vanilkové rohlíčky, protože každému chutnaly, a dále ještě linecké, kokosové kuličky a náročné dortíky, které nám doma vždy pekla babička Mařenka z Moravy. Mám tu spoustu přátel a v podstatě takovou mexickou rodinu, se kterou organizujeme různé akce - grilovačky, výlety lodí, večery v baru s živou hudbou a mojí oblíbenou kapelou Trem de Minas Band."

Babiččin dortík je hit

A jak už to tak bývá, kamarádům nakonec nejvíce chutnaly právě ty nejnáročnější dortíky. "Pekla jsem je nejdřív na oslavy, pak přišly první objednávky za peníze a nakonec se z toho stalo pečení každý týden. Teď mám běžně vše prodané ještě předtím, než začnu péct. Objednávky mi chodí na narozeninové večírky, Vánoce, Velikonoce, Den matek, Den otců a samozřejmě hlavně na Valentýna."

Dortíky prodává pod jménem Galletas Checas de Montes. "Montes je moje přezdívka. Hlavní produkt je Pastelito de la Abuela (babiččin dortík), další dvě příchutě vznikly v Puerto Vallarta - kokos a kakao, a všem to moc chutná,“ popisuje.

Občas peče i svatební koláčky, které ji naučila maminka. "Mák jsem si ve velkém přivezla z Čech. Když řeknu kamarádům, že je to mák, ptají se, zda to nebude mít nějaký efekt. Vždy odpovím, že mák u nás jedí i děti, a že opravdu nemusejí mít strach," usmívá se.

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Superstar Alžběta Kolečkářová o smrti milovaného partnera: První půlrok jsem jenom brečela a bránila naše děti

Související články

Další články