Simona Monyová: Úspěšná spisovatelka i týraná žena, kterou zavraždil její manžel

17. března 2020
Wikimedia Commons/Michal Klajban/CC 3.0
Wikimedia Commons/Michal Klajban/CC 3.0

Spisovatelku Simonu Monyovou potkal tragický osud. Narodila se před 53 lety, 17. března 1967 v Brně, stala se úspěšnou a oblíbenou autorkou, vydala třicet knih, z nichž tři byly zfilmovány pro televizi (Tchyně a uzený, Roznese tě na kopytech a Sebemilenec), byla dvakrát vdaná a měla tři syny. Navenek úspěšná, sebevědomá a krásná žena ale doma léta čelila týrání a znásilňování ze strany druhého manžela, který ji nakonec zavraždil. Bylo jí pouhých 44 let.

Narodila se jako Simona Urbánková, po prvním sňatku se jmenovala Strejčková a po druhém Ingrová. Velice blízký vztah měla k dědečkovi, profesionálnímu hudebníkovi, a právě jím vytvořenou přezdívku „Mony, Monynka“ použila později pro svůj pseudonym Monyová.

Cesta za úspěchem

Než se ze Simony stala úspěšná spisovatelka Monyová, chvíli to trvalo. Od dětství měla nejen literární, ale i výtvarné nadání se zaměřením na ruční práce. Vystudovala textilní průmyslovou školu v Jihlavě, čtyřletý obor pletařství. Po maturitě pracovala jako vychovatelka na učilišti a kulturní referentka. Absolvovala pedagogické studium se zaměřením na psychologii na brněnské univerzitě a kurz manažer marketingu na obchodní akademii. Navrhovala a pletla svetry a založila prosperující firmu s názvem S-pleteniny, která měla v závěru třicet zaměstnanců. Nějakou dobu se živila i jako realitní makléřka.

Stále ji však lákalo psaní, v němž zužitkovala své bohaté zkušenosti z pracovního i osobního života, přičemž nikdo netušil, že i mnohé tragické zkušenosti ze soukromí, které citlivě popisovala ve svých knihách, nejednou pramenily z jejích vlastních…

První knihu Osud mě má rád vydala v roce 1996. Následující rok již byla spisovatelkou na volné noze a externě působící redaktorkou několika časopisů. Aby nemusela řešit spory s nakladateli, založila s budoucím manželem Borisem Ingrem vlastní nakladatelství Belami. Svatbu s Ingrem měla 25. ledna 2003. Ke dvěma synům z prvního manželství přibyl v následujícím roce třetí.

Volání o pomoc

Simona Monyová vydala téměř třicet knih pro ženy, které čtou nejen ženy, ale i muži. Pro její oblibu a pracovitost se jí přezdívalo Wievegh v sukních. Psala o vztazích partnerských i rodinných, protože to je ústřední téma většiny lidí, jak řekla v jednom rozhovoru.

Úspěšná žena, která pořádala besedy a autogramiády, pilně psala a vydávala dvě až tři knihy ročně, však doma léta čelila týrání a znásilňování. Volání o pomoc, které autorka nenápadně zanechávala ve svých románech a posléze i v textovkách přátelům, bohužel nebylo dostatečně hlasité…

Tragická smrt

Spory s manželem skončily tragicky. Dne 3. srpna 2011 životní příběh Simony Monyové skončil ve věku pouhých 44 let. Její manžel ji zavraždil během hádky v jejich rodinném domě v Brně-Obřanech. Ingr později tvrdil, že si nevzpomíná, jak jeho žena zemřela. Podle verdiktu soudu se na ni vrhl s nožem v ruce a zasadil jí šest smrtelných ran, většinou do břicha a do hrudníku. Drobná spisovatelka se marně chránila rukama. Umírala v bolestech několik minut. Ingr pak pobodal sám sebe a vyskočil z okna. Záchranáři, které sám přivolal, jej našli krvácejícího před domem. Hystericky křičel, že nemají pomáhat jemu, ale jeho ženě. Právě toto „gesto“ mu nakonec ušetřilo tři roky za mřížemi. Původně pro něj státní návladní požadoval 18 let, soud ale zohlednil, že ženě přivolal pomoc.

Použité zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Simona_Monyov%C3%A1
https://www.csfd.cz/tvurce/98187-simona-monyova/
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy-sex/jako-spisovatelka-jsem-nebezpecne-uprimna-rika-simona-monyova.A081216_112243_ona_ony_jup

Zavří­t reklamu