Týna (35): V práci mě to už moc nebaví. Stojí mě spoustu sil předstírat, že je to naopak

Příběhy o životě: V práci mě to už moc nebaví. Stojí mě spoustu sil předstírat, že je to naopak
Zdroj: Pixabay

Týna se dostala do složité životní situace. V práci ji to moc nebaví a má pocit, že jí tam všichni jenom lezou na nervy. Nedokáže se přimět ke změně zaměstnání, tak jen trpí a přetvařuje se.

Jana Jánská
Jana Jánská 14. 11. 2023 10:00

V současném zaměstnání jsem byla dlouho spokojená, ale pak se něco změnilo. Přestala jsem se tam cítit komfortně a mám pocit, že mě všichni jen štvou. Nemám ale sílu na to, abych něco změnila.

V práci nemám zastání

Začalo to docela nenápadně. Měla jsem udělat něco za kolegyni, která musela jít vyzvednout děti ze školy. Každý občas potřebuje vypadnout dříve, takže mi to nijak nevadilo. Snesla jsem i to, že se z toho stalo pravidlo. Jenže pak jsem potřebovala pomoc já a dočkala jsem se jen pobídky, že si mám práci dodělat později...

To už mě přimělo k zamyšlení. Zjistila jsem, že se takové věci opakují docela často. Třeba jsem přišla ráno s rýmou. "Proč jsi nezůstala doma, ještě od tebe něco chytneme," mračila se na mě kolegyně. Omluvila jsem se a snažila se celý den smrkat co nejméně viditelně, abych ji ještě víc nepopudila.

Po nějaké době dorazila kolegyně s kašlem, který nezněl moc zdravě. Ale místo toho, aby šla k lékaři, seděla tam mezi námi a šířila bacily. Nikdo jí nic neřekl. Tehdy jsem pochopila, že se u nás uplatňují nějaká zvláštní pravidla. A i když mě to štve, asi s tím nic nenadělám.

Práce mě přestala bavit

Tyto věci a spousta další podobných situací mi postupně sebraly vítr z plachet. Ztratila jsem nadšení a energii. Práce mi trvá déle a musím říct, že ji nedělám moc dobře. Chybí mi motivace, když vím, jak to kolem mě funguje.

Postupně se to začalo projevovat i na mém zdraví. Špatně spím, ztrácím zájem o věci, které mě předtím naplňovaly. Už i můj přítel se podivuje nad tím, co se se mnou stalo. Když jsem mu to všechno vyložila, jenom kroutil hlavou.

"Měla bys změnit zaměstnání," pronesl. Jenže ono to není tak jednoduché. Připadám si tak pasivně vlečena svými povinnostmi, že nemám energii ani na to, abych si hledala jinou práci.

Musím se přetvařovat

A tak chodím každý den do práce, funguju mechanicky jako robot, a na tváři mám úsměv. Stojí mě to spoustu sil, když mám předstírat, že je všechno v pořádku. Někdy se utěšuju tím, že rodiče chodili 40 let do práce a kdysi si moc vybírat nemohli. Prostě se někde uchytili a zůstali tam až do důchodu. Věděli totiž, že se to zkrátka musí, protože je potřeba nakrmit rodinu.

Myslela jsem, že práce není jenom o tom, že člověk něco udělá a čeká na výplatu. Kdysi jsem chtěla i něco dokázat a mým snem bylo být v něčem nejlepší. Ale to už dávno odvál čas...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články