Facebook
Instagram
Uršula věděla, že její tchán není spokojený se svým manželstvím. Když se ale rozhodl nastěhovat k nim, to už na ni bylo trochu moc. Musela vymyslet, co s tím.
„Rozvádíme se!“ vykřikl můj tchán a položil na kuchyňský pult čerstvě upečený, ještě horký cheesecake. Usmála jsem se sama pro sebe, když jsem se snažila vzpomenout, kolikrát už k nám přišel, aby si postěžoval na manželku a přinesl jednu ze svých kulinářských specialit. Můj tchán miloval vaření. Práce v kuchyni mu pomáhala uvolnit stres, takže po každé hádce se svou polovičkou vyčaroval lahodnou pečeni nebo dort. Ona to, samozřejmě ze vzteku, odmítala jíst.
Tchán se k nám chtěl nastěhovat
„Říkám ti, Uršulo, tentokrát to není vtip. Nevrátím se k ní, i kdyby mě prosila na kolenou. Mám všechny potřebné věci v kufru a pokud dovolíš, zůstanu u vás na nějaký čas... Pomůžu s Valdíkem, opravím plot a gauč v obývacím pokoji. Opravdu se mohu hodit...“ dodal a pokusil se o úsměv.
Můj manžel Tomáš (32) právě vstoupil do kuchyně s čerstvě probuzeným Valdíkem (4). Než jsme stačili zareagovat, náš syn se rozesmál a natáhl ruce k dědečkovi. Ten popadl vnuka a okamžitě s ním zmizel. Dlouho jsme tam stáli ohromeni.
Tomáš promluvil jako první. „Nepřestěhovali jsme se od tvých rodičů do našeho sotva dokončeného domu, abychom teď měli na krku mého otce...“ zašeptal, přičemž si vzal velký kus cheesecaku. „Říkal jsem ti, že něco chystá, když postavil tu malou kůlnu na konci zahrady. Teď už víš, proč tam dal koupelnu, kuchyň a skládací postel!“
Tchán nám hodně pomohl při stavbě domu
Tchána jsem měla ráda už od první chvíle pro jeho veselou povahu a pracovitost. Byla jsem mu vděčná za vytrvalost, s jakou nám pomáhal při stavbě domu a úpravě zahrady. Není pochyb, že jsme ušetřili spoustu peněz díky jeho truhlářským a instalatérským dovednostem a jeho kontaktům ve stavebnictví.
Můj manžel pouze prováděl převody na účty, které mu tchán ukázal, zatímco neúnavně pracoval, aby zajistil, že Vánoce strávíme ve vlastním domě. Proto jsem neprotestovala, když navzdory Tomášovým námitkám tchán postavil tu boudičku na okraji našeho pozemku. Byl to způsob, jak mu oplatit jeho úsilí.
Všichni věděli, že vždycky snil o vlastním kousku půdy a domě, ale jeho žena Ivana (60), která milovala městský život, nechtěla o tom ani slyšet. Raději žila v paneláku, blízko kadeřnice a obchodního centra, než aby trávila dny plení zahrady.
„Uvidíš, nakonec bude bydlet s vámi,“ vtipkovala, když tchán makal na naší zahradě.
Tchán a tchyně jsou úplně odlišní
Ona byla vždy nalíčená, s upravenými vlasy a pěstěnými rukama, on opálený, protože tvrdě pracuje na slunci. Vypadal spíše jako její otec než manžel. Ona je věčně na služebních cestách, poznávacích zájezdech, v divadlech a operách, on v přírodě, kterou miluje.
Měla jsem svého tchána ráda pro jeho oddanost rodině a každodenní pomoc, ale ne natolik, abych s ním chtěla bydlet skoro pod jednou střechou...
„Jak jsem měla vědět, že to takhle skončí!“ vykřikla jsem na Tomáše. Chtěla jsem jen uvolnit frustraci, ale toho to tak zaskočilo, že mu kus koláče, který držel, vyklouzl na košili.
„Vidíš, co jsi udělala?“ zasyčel naštvaně.
„Já? Proč mě obviňuješ? Jsou to moji rodiče, kdo se neustále hádá?“
Co s tím budeme dělat? Nikdy jsme se nehádali... Okamžitě jsem se uklidnila. „Omlouvám se,“ zamumlala jsem a sáhla po utěrce.
„Omluva přijata,“ zamumlal Tomáš a začal si čistit košili.
Tchán se u nás zabydlel
Tchán se složil na gauči v pokoji pro hosty. Valdík byl nadšený, že má konečně dědečka jen pro sebe. Dychtivě mu asistoval, když oznámil, že na večeři připraví pizzu, přičemž nás vykázal z kuchyně. Bylo obtížné vykoupat kluka, což byla vždy Tomášova povinnost. Valdík nechtěl dědečka opustit a začal plakat tak silně, že jsme doma měli pořádný cirkus. Uklidnil se, až když Tomáš ustoupil z koupelny a nechal kluka s dědečkem o samotě.
Nejenže jsme ztráceli právě vybojované soukromí, ale také dobrý vztah s naším dítětem. Zděsila jsem se při pomyšlení, co přinesou další dny. Co kdyby například Valdík odmítl chodit do školky, aby byl s dědečkem, nebo přestal jíst moje jídla, protože děda vaří lépe...
„Musíme s tím něco udělat,“ řekla jsem manželovi, když jsem usínala.
Ráno se řešení nabídlo samo. Než jsme vůbec otevřeli oči, slyšela jsem nejprve veselé Valdovo štěbetání přes pootevřené dveře a pak ostrou výměnu názorů mezi tchánem a jeho ženou, kterou měl na telefonu. Jejich emoce ochladilo až klukovo volání, že chce mluvit s milovanou babičkou.
Dostala jsem nápad
„Vím, co uděláme,“ šťouchla jsem Tomáše loktem.
„Neříkej, že chceš Valdíka dát k prarodičům,“ zašeptal rozespale.
„Miláčku, jako obvykle mi čteš myšlenky! Přesně to uděláme! Zítra, což je pátek odpoledne, odjedeme na víkend ke známým, necháme Valdíka s dědečkem a zároveň požádáme tvoji mámu, aby na vnuka dohlédla. Pamatuješ, jak chválila tvého tátu, že jí v mládí pomáhal s výchovou dětí, zatímco její kamarádky byly vyčerpané? Možná stačí víkend s vnukem, aby si připomněli, jaký byli skvělý tým...“
Jak jsme si předsevzali, tak jsme udělali. Tchán se radoval z víkendu s vnukem. Tchyni jsme namluvili, že dostal záchvat ischiasu, takže se nebude moci o Valdíka postarat. Pak jsme se sbalili a odjeli k přátelům. Tchyně prý dorazila hodinu po našem odjezdu, připravená vzít vnuka k sobě. Zuřila, když viděla zdravého manžela, ale nemohla se nám dovolat, aby nám vynadala, protože Valdík ji požádal, aby si s ním hrála.
Vnuk všechno napravil
Milovaný vnuk dokázal obměkčit srdce svých prarodičů, takže zatímco babička ho bavila příběhy o jeho oblíbených indiánech, děda vařil lahodnou večeři. Na Valdíkovu žádost ji museli sníst společně a povídali si u toho.
A tak si začali užívat, že jsou spolu. Pak dědeček vykoupal vnuka a babička ho uspala. Když malý sladce spal ve svém pokoji, rozhodli se oslavit úspěšný večer lahví vína. Raději jsem nechtěla vědět, co se dělo dál...
Tchán během víkendu ještě stihl opravit náš plot a upéct lahodný jablečný koláč, zatímco tchyně vzala Valdíka na výstavu do muzea. Když jsme se vrátili, oznámili nám, že příští víkend vezmou vnuka na výlet do Podkrkonoší, odkud pochází tchánova rodina. V létě pojedou do Vysokých Tater, kam často jezdili s dětmi, když byli mladí. Tento výlet už ale zorganizují bez vnuka...
„A na podzim si koupíme malý pozemek někde poblíž. Něco s místem pro malou zahradu, hřiště pro Valdíka a letní domek,“ oznámila nadšeně tchyně.
Když odjeli, objali jsme se s Tomášem a vydechli si. Radovali jsme se z našeho skvělého nápadu. Stačil jeden vnuk a jeden víkend, aby si tchán s tchyní uvědomili, jak moc jeden pro druhého znamenají a jak moc se potřebují...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
