Valerie (44): Celý život jsem nemohla najít lásku ani spát s muži. Teprve po čtyřicítce jsem zjistila proč

zamilovaná
Zdroj: Freepik

Valerie celý život marně hledala partnera, se kterým by mohla mít plnohodnotný vztah a intimní styk. Jenže do jejích 44 let se nikdo takový neobjevil. Proč? To zjistila až úplnou náhodou díky jednomu článku. Je totiž demisexuálka.

Michaela Karásková
Michaela Karásková14. 10. 2023 19:00

Působím jako vědecká pracovnice a na život si po kariérní stráce nemohu stěžovat. Vydělám dost na bydlení i nějakou tu parádu. Přesto je mé soukromí snad až příliš ploché. Nejsem totiž schopná nalézt partnera pro život. V mládí jsem kvůli tomu prošla ledasjakým vztahem. Zbytečně. Až když jsem se dozvěděla, co onen zádrhel způsobuje, byl klid. Demisexualita mi totiž nedovoluje začít si jen tak s někým.

Jako dítě jsem snila o velké, ba přímo osudové lásce. Ne o princi na bílém koni, ale o člověku, do kterého bych mohla být po uši zamilovaná. Přání zdánlivě jednoduché, nikoli však v mém případě. Zatímco spolužačky bývaly zamilované ustavičně a líbil se jim co chvíli nějaký kluk odvedle, já takový pocit nezažila. Jistě, kluci mi bývali sympatičtí, avšak tím veškerá má náklonnost k nim končila. Doufala jsem, že následující roky na střední či vysoké situaci vyřeší. Nestalo se. Situace naopak „vyřešila“ mě.

Spala jsem s muži, abych nezůstala starou pannou

Upřímně, nikdy jsem nepatřila k ošklivkám, a tak jsem si na nedostatek zájmu kluků či mužů nemohla stěžovat. Ovšem, kvalita oněch „kandidátů pro vztah“ bývala leckdy na pováženou. Většinou jim šlo o zvědavost nebo krátkodobé pobavení, což se mi ze srdce příčilo.

A tak jsem všechny milostné dobrodruhy odmítala. „Nemohu mít přece sex či vztah s někým, koho nemiluji,“ cítila jsem. Jenže jak tikaly pomyslné „hodiny života“ a já zůstávala pannou i po dvacítce, začala jsem panikařit. Nakonec jsem se rozhodla dát šanci i lidem, o které bych dříve nezavadila.

Při mazlení jsem myslela na to, jak pojedu domů tramvají

Tak přišla první milostná zkušenost. Na jedné společenské akci mě „sbalil“ umělecký fotograf. Leckterá žena by si nejspíš romanticky povzdechla, jenže já Vojtu prostě nemilovala. Byl nadaný, docela milý, ale vše, co jsem k němu cítila, bylo pouze upřímné kamarádství.

Bohužel jsem měla v hlavě zafixováno, že coby žena musím nějakou tu milostnou zkušenost prožít, a tak jsme spolu párkrát „ujeli“ alespoň formou pettingu. Výsledek? Katastrofa. On nechápal, proč nechci víc, a já při jeho dotecích bez zájmu přemýšlela, jakou tramvají pojedu domů. Do erotiky měly tyto pocity kilometry daleko.

Zámožnému podnikateli jsem utekla z postele

Později si mě vyhlédl jeden movitý podnikatel. Ovšem sluší se říci, že pouze jako chvilkové zpestření. Vědělo se o něm, kolik partnerek na jednu noc už vystřídal. Ne, nelíbil se mi ani omylem. Přesto mě touha zažít zadarmo večeři v nejluxusnější restauraci a nechat se vozit drahým autem nakonec přinutila jeho milostné tokání vyslyšet. Užila jsem si to. Já, nikoliv on. Tentokrát jsem v rozhodující chvíli „sešlápla brzdu“, čímž nedošlo ani na mazlení.

Chudák Radim pak v šoku, že s ním nechci do postele, začal koktat, že mě pomiluje i bez použití svého "nádobíčka", které si prý někam přiváže, aby nepřekáželo. Oba jsme věděli, že lže. To už jsem byla oblečená a jednou nohou pryč. Potvrdilo se, že mé „já“ nezlomí nic, dokonce ani hromady peněz, které jsem tou dobou jako nezaměstnaná studentka paradoxně potřebovala.

Ani intimní vztah se ženou nakonec nedopadl dobře

Čas ubíhal a já vystudovala. Další „chabé“ pokusy o milostná sblížení přišly až po několikaleté pauze. Tehdy projevil „zájem“ sice vysoce postavený úředník, ale situace se jako přes kopírák opakovala. Z vidiny dobrého zajištění jsem se opět přemáhala, ale znovu marně. Skončilo to fiaskem. Z postele jsem mu doslova utekla a brzy nato i ze života. Ještě štěstí, že byl ženatý

Ze zoufalství, zda vůbec jsem „na muže“, mi pak do života vstoupila i jedna lesbička. Tam byla výchozí pozice o poznání lepší. Jenže když už jsem konečně cítila, že by snad něco mohlo fungovat, dotyčná mi po jedné noci sdělila, že z její strany šlo o experiment, nikoliv o lásku. Byla jsem v šoku, přesto jí nic nevyčítala. Ostatně, ve vztazích s muži jsem se jako průzkumník a slon v porcelánu chovala já.

Musím se hluboce zamilovat, abych mohla s někým spát

Čím více mi bylo, tím negativnější jsem měla názor na střídání partnerů. Nakonec jsem se rozhodla zůstat sama. „Přece bez lásky nemá žádný vztah, natož sex, smysl,“ myslela jsem si. Jenže lidé z mého okolí, kteří partnery střídali jako ponožky, smýšleli jinak. „Takže jsem divná já?“ trápilo mě.

Oči mi otevřel až článek o tzv. demisexuálech. Tedy o lidech, kteří jsou schopni mít vztah a sex s druhým pouze na základě hluboké lásky a intenzivního obdivu. Najednou mi život dával smysl. Sice až po čtyřicítce, ale přece.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Tereza Mašková o boji s bulimií: Naplno to propuklo ve StarDance, tělo mi začalo vypínat a přišel kolaps

Související články

Další články