Facebook
Instagram
Herečky Aleny Dolákové se velmi dotkla informace o tom, že v některých státech USA začínají platit zákony zakazující potraty. Přijde jí to podobně absurdní, jako by ženy měly muže nutit k vasektomii, tedy dobrovolné sterilizaci. A jak se staví k necitlivým otázkám médií, přátel nebo příbuzných ohledně těhotenství, vztahů a sňatku? To vše prozradila na filmovém festivalu v Karlových Varech webu Lifee.cz.
„Je hrozné, jak jsou ženská těla neustálým předmětem diskuze a kontroverze, zatímco ta mužská se jen tak vesele bimbají po prostoru a jsou v klidu. Nechci operace pro nikoho, ať si každý se svým životem dělá, co uzná za vhodné," říká herečka, která strávila v Hollywoodu dva roky.
Na filmovém festivalu v Karlových Varech si užívá příjemné atmosféry Mattoni Life Baru a v rozhovoru pro Lifee.cz mimo jiné prozradila, jaké večírky má nejraději, co si na festival sbalila do kufru a proč jí tolik chutná šampaňské, krevety a ústřice.
Alena Doláková o zákazu potratů v USA
V USA bylo ženám zakázáno chodit na potrat. Vám jsou podobná témata blízká a nenechávají vás v klidu. Jak se na to díváte - z pozice toho, že jste sama v Americe jistý čas žila?
Naštěstí zrušili jen ten precedent u ústavního soudu, který potraty povoloval ve všech státech. Je to na federální úrovni. Teď si to bude muset každý stát rozhodnout sám. Proto jsou stále někde legální. Ale jsou bohužel státy, kde dominují konzervativní křesťané, a je jasné, že tam budou potraty zakázané.
Jaké z toho máte pocity?
Jsem absolutně zhrozená. Nedávno jsem si vzpomněla na film Hříšný tanec, který byl o šedesátých letech a točili ho v osmdesátých. Tam na téma ilegálního potratu narážejí. Je to neuvěřitelný středověk a měla jsem pocit, že se to už nikdy nemůže stát. Teď by se to mohlo opakovat. Někde třeba psali, ať si pánové nechají udělat vasektomii, pokud už chceme kontrolovat naše těla. V Polsku, kde jsou potraty ilegální, už zemřela spousta žen, které potřebovaly potrat ze zdravotních důvodů. Je to opravdu tragédie.
Vy byste byla spíš pro tu vasektomii?
Ne, to je naprosto absurdní přirovnání. Chtěla jsem tím jen naznačit, jak se kecá do ženských těl a ta mužská zůstávají netknutá. Je to prostě zásah do cizího těla a práv. Je hrozné, jak jsou ženská těla neustále předmětem diskuze a kontroverze, zatímco ta mužská se jen tak vesele bimbají po prostoru a jsou v klidu. Nechci operace pro nikoho, ať si každý se svým životem dělá, co uzná za vhodné.
Hrozí to podle vás i u nás?
Jsou tady například lidé z organizace Prolife. Moje kamarádka s nimi natočila spot, protože jí tvrdili, že jde o pomoc ženám, které nečekaně otěhotní. Neznala jejich filosofii a potom byla zděšená jejich výrokem, že mají ukrajinským ženám posílat pepřové spreje proti znásilňujícím vojákům a že jim po znásilnění pomůže psychoterapeut, a ne postinor (tabletka proti otěhotnění). Zděsila se, že s nimi kdy měla něco společného. Fascinuje mě, že mají billboardy - ať ty peníze raději dají do umění nebo do něčeho, co lidi povznese. A ať mi přestanou rozhodovat o tom, jestli budu, nebo nebudu mít dítě.
Na Facebooku existuje skupina, která se jmenuje Dobrovolně bezdětní. Lidem v této komunitě vadí, když na ně ostatní necitlivě útočí otázkami, proč nemají děti. Co si o tom myslíte?
Každý by si měl rozhodovat o všem sám - kolik bude mít dětí nebo s kolika partnery chce žít. Mám v USA spoustu kamarádek, které jsou dobrovolně bezdětné. Je jim přes třicet a lidé jim fandí. Jsou nadšené, jak skvělý život žijí - kariéru a přátele. Nikdo se jich neptá, jestli někoho mají, kdy se budou vdávat a kdy budou mít děti. Tady je to pořád hodně konzervativní. Jasně, je hezké, že žijeme takové ty párové životy, ale není to vše.
Svatba, dítě, dovolená v Jugoslávii?
Já také nejsem zastáncem svatby, dítěte a Jugoslávie. Je mi dvaatřicet, jsem bezdětná a neměnila bych. Jsem spokojená. Neříkám, že mít děti nebudu, ale určitě mi to nikdo nemůže nařídit nebo se na to hloupě ptát. Je to každého věc. Moje velké životní téma je lidské tělo - moje tělo, moje volba. To je moje motto po celý život. Měli bychom být všichni spokojení a nekecat ostatním do života.
Alena z Hollywoodu ve Varech
Jak letos trávíte filmový festival?
Původně jsem měla přijet jen na tři dny. Chtěla jsem stihnout zahájení, premiéru filmu Šimona Holého a od 4. července jsem měla točit film. Nakonec to přesunuli na září, tak jsem se zde rozhodla zůstat. Těším se na film Adama Sedláka. Vary jsou prostě jenom jednou za rok, jsou za odměnu a pro nás umělce také velkou inspirací.
Co všechno jste si sbalila do kufru?
Spolupracuji se stylistou Honzou Pokorným, který mi sestavil outfity. Mám tady pár universálních kousků - nějaké hezké přehozy na den, důležité jsou pantofle a tenisky. Z podpatků mívám nateklé nohy. Když si potom večer nazuji tenisky, vím, že mi skončila šichta a můžu se bavit. Nutností jsou také kvalitní hydratační krémy od značky přírodní kosmetiky, které jsem tváří. Víc toho člověk nepotřebuje a vlastně mám kufr docela prázdný.
Našla jste v programu nějaký hezký film s ženskou tématikou?
Je zde film A pak přišla láska od Šimona Holého s Pavlou Tomicovou a Sárou Venclovskou. Máma s dcerou v něm jedou na Vysočinu provádět rodové léčení, přičemž ta máma je psycholožka, takže by to měla mít nějak racionálně zdůvodněné, ale stejně propadne ezoterice.
Jaké máte vzpomínky na večírky v Karlových Varech?
Včera jsme například stáli kolem auta a měli nahlas puštěnou hudbu. Jako by mi bylo znovu sedmnáct! Mám ráda punk, ale co si budeme povídat, posh party s krevetami, šampaňským a ústřicemi, to já vážně miluju. Já jsem chudá herečka a jedu se sem najíst.
To o vás můžu takhle napsat?
To snad všichni pochopili, že to myslím s nadsázkou.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
