Facebook
Instagram
Zpěvák Václav Noid Bárta (42) nedávno upozornil na podivné chování některých svých fanoušků. Jak uvádí v rozhovoru pro Lifee.cz, byť pravidelně cvičí, někteří lidé za ním neváhají osobně přijít a mezi řečí prohlásit, že je menší, než si představovali, nebo dokonce, že vůbec nevypadá jako chlap. „Kdybych byl drzý, řeknu jim něco neslušného," přiznává Václav.
Zpěvák Václav Noid Bárta si na své svalnaté postavě zakládá a celý život pravidelně cvičí, účastnil se dokonce prestižní soutěže v bodybuildingu. I proto ho výtky některých lidí, že je malý či hubený, nepřestávají překvapovat. „Když je někdo tlustý, tak přeci také nepřijdete a neříkáte mu: 'Jé, ty jsi ale tlustej!'" vypráví zpěvák v našem rozhovoru.
„Přitom i hubenost nebo štíhlost může být pro někoho traumatem a může k ní mít důvody, o kterých se běžně nemluví," zamýšlí se zpěvák, který je se svou aktuální postavou spokojený.
Nedávno jste se na Instagramu svěřil, že za vámi fanoušci chodí a říkají, že vypadáte jinak na fotkách či v televizi, a jinak v reálu.
Ten princip je takový - a znám to dobře i u sebe - vidím nějakého umělce v televizi a na živo mi potom přijde, že je menší. Ale v životě by mě nenapadlo to někomu říct do očí. To je, řekl bych, za hranicí slušnosti.
Jenže vám se to opravdu stává...
Kdyby jen řekli: „Jé, vy v té televizi vypadáte větší!" Ale oni za mnou přijdou, ještě mi poklepou na rameno, a zahlásí: „Jéééžiš, no vy jste nějakej střízlík! To já si myslela, že jste pořádnej chlap - a vy jste takový tintítko!" Kdybych byl já neslušný a drzý, můžu takové tetě klidně odpovědět: „No, podívejte se sama na sebe, jak vypadáte!" Ale to já samozřejmě neudělám.
Jasně, to by měla být součást slušného vychování.
Když je někdo tlustý, tak přeci také nepřijdete a neříkáte mu: „Jé, ty jsi ale tlustej!" Přitom i hubenost nebo štíhlost může být pro někoho traumatem a může mít důvody, o kterých se běžně nemluví. Třeba si to ten člověk sám nevybral a opravdu nemůže přibrat kvůli genetice nebo bojuje s anorexií - to jsou všechno nemoci. Poukazovat na nějaké fyzické nedostatky nebo odlišnosti je prostě neslušné. Je to stejné, jako kdybych řekl: „No, ty máš ale zrzavý vlasy!"
Jaké na to byly ohlasy, když jste tohle zveřejnil?
Hodně lidí se mnou souhlasilo a ozvali se právě ti, kterým je neustále opakováno, jak moc jsou hubení. Paradoxně se ale našlo také hodně těch, kteří mi psali: „No, tak se z toho nezblázni a nedělej z komára velblouda!" To jsem podle všeho udeřil hřebíček na hlavičku a ozvali se zrovna ti, kteří tohle dělají a nepřijde jim to hloupé.
Jak teď reagujete, když se vám něco takového stane?
Teď, když mi někdo řekne, že jsem hubenej, už odpovídám: „A víte, že to je neslušné?"
Chytnou se za nos?
Vůbec! Ještě se urazí, že jsem si dovolil něco říct. Je to opravdu nepříjemné. Ale víte, kdyby se to stalo jednou za týden, tak se s tím člověk nějak srovná. Jenže když mám koncert, slyším to bez přehánění třeba padesátkrát za sebou. „Vy jste nějakej malej, vy nejste vůbec chlap!" To vás potom vytočí. To nemůže nikomu dělat dobře. Jako by chlap přišel k ženě, ukázal jí na prsa a prohlásil: „Ty nemáš žádný prsa, ty nejsi vůbec ženská!"
Jak jste na tom teď s váhou a muskulaturou?
Už jsem si to vychytal. Mám krabičkovou dietu a díky tomu jsem si našel nějakou stabilní váhu. Jsem sám se sebou spokojený - nejsem ani hubený ani tlustý. Jen je zvláštní, že lidé vědí, že cvičím, a kvůli tomu mají potřebu komentovat, jestli je to málo nebo moc. Potom někdo s gustem přijde a prohlásí: „Jé, ty máš pupík, co?" A mají z toho strašnou radost. Stačí rozdíl jednoho kila a hned je vidět, jestli jsem „tlustý" nebo „hubený". Teď jsem akorát, jsem spokojený, a hlavně už je mi to jedno. Heleďte, mám tři děti, a po třech dětech vypadám docela dobře, ne?
Potkáváme se na muzikálu Jesus Christ Superstar, kde hrajete Ježíše. Bylo pro vás těžké převzít ikonickou roli Kamila Střihavky a splnit očekávání publika?
No jasně! Měl jsem to těžké už u Dana Bárty, kdy to lidé hrozně řešili - hrál jsem jeho roli Jidáše. Stejně tak to lidé řešili u Kamila. Naštěstí od prvního nastudování muzikálu uběhlo už hodně let a do divadla chodí lidé, kteří ten muzikál předtím neviděli a které si Hudební divadlo Karlín vychovalo. Už ani nevědí, kdo to hrál předtím. Je to úplně nové publikum. Musím říct, že po představení jsou reakce vždycky krásné, takže je to radost. I kdyby moje žena nevěděla, že ten večer hraju, stejně to na mně pozná.
Jak to myslíte?
Kompletně se změním.
Jste ve stresu?
Ne, pořád se usmívám a nechodím, ale lítám. Krásně se zklidním, připadám si velkoryse, dělám zpomalené pohyby a do té role se prostě přerodím. Ale jasně - stres tam je také. Teď jsem byl třeba tři týdny nemocný a dnes máme dvoják. Natáčeli jsme totiž s Evou Burešovou nový videoklip v bazénu a já tam totálně prochladl. Je to pochopitelně nepříjemné, ale já ty diváky nemůžu zklamat.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
